Čtvrtek 1. října 2020svátek má Igor 7 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Fénix letí hledat život na Mars

Sonda - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sonda - ilustrační foto | foto: NASAReprofoto

PRAHA Není pochyb, že na Marsu existuje voda. Dokázala to v minulých letech pozorování družic, které létají na oběžné dráze kolem planety. Jde ale o zmrzlou vodu ukrytou v polárních čepičkách a pravděpodobně také v půdě pod povrchem. Ke vzniku života, alespoň takového, jaký známe ze Země, je ovšem zapotřebí voda v kapalném skupenství. Existovala někdy na Marsu? Mohl tam být i život? Nebo dokonce může v extrémních podmínkách pod povrchem přežívat i dnes?

Tyto otázky trápí vědce už dlouho. V roce 2001 se měla na rudou planetu vydat sonda, která by přinesla odpověď. Start se připravoval v rámci programu NASA Mars Surveyor. Předchozí dvě sondy z tohoto programu ovšem v roce 1999 neuspěly. První ztroskotala kvůli navigační chybě, s druhou se po přistání nepodařilo navázat spojení. Další misi proto NASA zrušila. Po několika letech však její koncept „vstal z popela“ jako bájný pták Fénix – odtud název sondy.
Ta nyní již čeká připravena na špici nosné rakety Delta II, a pokud start nepřekazí počasí, vydá se příští pátek na pouť k sousední planetě. Kdyby počasí letu při prvním pokusu přece jen nepřálo, startovací okno potrvá až do 24. srpna. Když sonda opustí Zemi během prvních dvou týdnů, dorazí k cíli v květnu příštího roku. Pokud by se zdržela do posledního týdne, potrvá její pouť do června.

Území věčně zmrzlé půdy

Jako místo přistání odborníci vybrali oblast zvanou Vastitas Borealis, pláň nacházející se poblíž severní polární čepičky, přibližně na 68. rovnoběžce. K přistávacímu manévru použije sonda nejprve padák, který ji zbrzdí. Během klesání bude pořizovat snímky povrchu. Posledních deset sekund před přistáním se zažehnou raketové motory, které zajistí měkké přistání.

„To je rozdíl oproti předchozím misím. Například vozítka Spirit a Opportunity měla obal z nafouklých míčů, které odpružily a zmírnily samotný dopad na povrch,“ komentuje Antonín Vítek, odborník na kosmonautiku z Akademie věd ČR. Po dopadu přistávací modul počká čtvrt hodiny, než se usadí zvířený prach. Teprve potom vysune solární panely pro napájení přístrojů a pustí se do díla.

Hlavním úkolem Phoenixe jsou – na rozdíl od dosavadních sond, které na Marsu přistály, s výjimkou dvou Vikingů ze 70. let – chemické rozbory. S jejich pomocí chtějí odborníci zjistit, jak vypadala geologická historie vody, zda se na povrchu kdysi nacházela v kapalném skupenství a jakými klimatickými změnami planeta v minulosti prošla.

V místě přistání se teplota pohybuje mezi -70 a -30 stupni Celsia. Poměrně blízko pod povrchem se pravděpodobně nachází tzv. permafrost, tedy věčně zmrzlá půda. Ta by měla obsahovat vodu v pevném skupenství. Sonda je vybavena malým rypadlem umístěným na 2,35 metru dlouhém robotickém rameni. S jeho pomocí se může dostat až do hloubky půl metru. Rypadlo nabere osm vzorků z různých vrstev půdy a umístí je do osmi oddělených nádobek.

„V nich se vzorky zahřejí na 1000 stupňů Celsia, čímž se vypudí voda a absorbované plyny, především CO2. Pokud půda obsahuje organické látky, žárem se rozloží a vzniknou z nich také plyny,“ popisuje Antonín Vítek. Všechny plyny se pak podrobí rozboru hmotnostním spektrometrem, což umožní zjistit nejen chemické, ale také izotopové složení. To může prozradit, jakým způsobem jednotlivé chemické látky vznikaly.

Například poměr deuteria a vodíku napoví, zda se na povrchu kdysi nacházela kapalná voda. „V přítomnosti povrchové vody se dlouhodobě mění obsah deuteria čili těžkého vodíku ve vodě. A mění se rozdílně za různých teplot, takže pokud bude poměr deuteria a vodíku vyšší, znamená to, že na povrchu muselo být relativně dlouho teplo, voda byla kapalná a postupně se obohacovala o deuterium,“ vysvětluje Antonín Vítek.

Vhodné místo pro mimozemšťany?

Významná bude pro experty také informace, za jaké teploty se začne ze vzorku uvolňovat voda. Pokud to bude při 30 až 40 stupních, znamená to, že se v půdě nachází sice zmrzlá, ale normální voda. Pokud se začne odpařovat až při 80 nebo více stupních, jde o tzv. krystalickou vodu vázanou v horninách v krystalické mřížce.

„Pro život je zapotřebí volná voda, protože z krystalické mřížky ji většina živých tvorů známých ze Země neumí získat,“ říká Antonín Vítek. Vyžadovalo by to příliš mnoho energie a vysokou teplotu, při níž se už ničí bílkoviny – základní kameny živých organismů.
Kromě toho rypadlo nabere další čtyři vzorky, které se ve speciálním zařízení smíchají s vodou, již si sonda přiveze s sebou ze Země. „Přístroj pak umožní zjistit přítomnost některých rozpustných látek, především chloridů, bromidů, draselných, hořečnatých a vápenatých solí a nepřímo také síranů. Všechny tyto látky jsou nezbytnou složkou živin pro život pozemského typu,“ uvádí český odborník.

Cílem sondy Phoenix tedy není hledat „mimozemšťany“, ale zjistit, zda na Marsu panují nebo v minulosti panovaly podmínky, které by život alespoň teoreticky umožňovaly.
Po skončení těchto chemických pokusů bude sonda v provozu přibližně další čtyři měsíce, které věnuje meteorologickým pozorováním.

Poselství potomkům

Přístroje pro sondu vznikly v posledních letech, ale samotný koncept pochází z roku 2001. Proto na rozdíl od pozdějších vozítek Spirit a Opportunity není pojízdná. Podle Antonína Vítka to ale není velká komplikace: „Phoenix má vybavení jen pro jednorázové chemické pokusy, takže nemá smysl, aby popojížděl. A dlouhodobá meteorologická pozorování, kterým se pak bude věnovat, je lepší provádět na jednom místě – takže vůbec není nutné, aby se modul pohyboval,“ říká.

Sonda veze také jeden speciální náklad: miniaturní DVD disk vyrobený z křemenného skla. Obsahuje materiály shromážděné americkou Planetární společností. Nechybí mezi nimi naše dosavadní znalosti o Marsu, sbírka uměleckých děl inspirovaných Marsem (včetně Wellsova románu Válka světů) nebo vzkazy od představitelů mise Phoenix, ale také od Arthura Clarka (autora 2001: Vesmírné odysey) či Carla Sagana (astronoma propagujícího hledání mimozemských civilizací a autora knihy Kontakt).

Kompilace nazvaná „Visions of Mars“ má být vzkazem pro příští generace lidstva, které pocestují na Mars.

Eva Vlčková

Autor

Eva Vlčkováeva.vlckova@lidovky.czČlánky

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pastrňák i Kvitová. Sportovní hvězdy skupují v Praze luxusní nemovitosti

David Pastrňák | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Rezidence na Smíchově, byty v Karlíně nebo na Vinohradech. To je jen malý výčet nemovitostí, které vlastní české...

Doba prsatá. Odhalená ňadra jako důkaz měnícího se světa kolem nás

Na ženská ňadra je možné nahlížet z mnoha úhlů pohledu, biologického,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Až se teď v létě vydáte k vodě, rozhlédněte se kolem sebe. Jedním z dokladů změn světa kolem nás jsou proměny vzhledu...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

Maminky, nenechte si ujít testování dětské kosmetiky sebamed Baby!
Maminky, nenechte si ujít testování dětské kosmetiky sebamed Baby!

Pokožka vašeho miminka si zaslouží jen tu nejlepší péči. Vyzkoušejte s námi řadu sebamed Baby, která byla vyvinuta speciálně pro potřeby citlivé...