Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Věda

Genové skóre obezity. Dědíme sklony k tloušťce a na co si dát pozor?

Jídlo (ilustrační). foto: Shutterstock

Z dědičné informace dítěte dokážou genetici vyčíst, jak silné bude mít v životě sklony k obezitě, a na co si tedy má dát pozor.
  5:29

Svět tloustne. Za posledních čtyřicet let se počet obézních lidí na naší planetě ztrojnásobil. Nadváhou trpí 40 procent světové populace. Česká republika nezaostává. Před čtyřiceti lety měl normální tělesnou hmotnost každý druhý Čech. Dnes je to u žen asi 40 procent a u mužů necelá třetina.

Na tloustnutí se výrazně podílí konzumace vysoce kalorických potravin a nápojů a nechuť k pohybu. Významný je však i vliv dědičných dispozic.

Geny pro tloušťku

Dědičné dispozice se na sklonech k nadváze a obezitě podílejí přinejmenším ze 40 procent. Někteří genetici jim však připisují až sedmdesátiprocentní podíl.

Varianty dědičné informace zvyšující náchylnost k tloustnutí zůstávaly dlouho záhadou. Proniknout do jejich tajů se podařilo teprve nedávno početnému mezinárodnímu týmu pod vedením Dalea Nyholta z Technické univerzity v Queenslandu.

Mužské plodnosti škodí kouření i obezita. Za půl století se počet spermií zmenšil o 75 procent

U bezmála 340 000 lidí získali vědci přehled o variantách DNA uložených na více než dvou milionech míst dědičné informace. Následně Nyholtův tým našel celkem 97 úseků DNA s významným dopadem na tělesnou hmotnost. O více než polovině z těchto genetických variant to do té doby nikdo netušil.

Studie publikovaná před časem v časopise Nature prokázala například souvislost mezi sklony k tloušťce a geny, které ovlivňují vývoj mozku a podílejí se na tom, jak člověk reaguje na hlad nebo nasycení. Ze studie vyplynulo, že se na sklonech k nadváze a obezitě podílí vedle trávení pestrá škála dalších fyziologických procesů. Jednotliví lidé tak mohou mít stejně silný sklon k tloustnutí i při velmi odlišné konstelaci rizikových genů.

Měření rizika

Nakolik každého z nás tlačí jeho geny k obezitě? Na tuto otázku se pokusil najít odpověď britskoamerický tým v čele se Sekarem Kathiresanem z lékařské fakulty Harvardovy univerzity. Vědci využili rozsáhlé databáze s výsledky genetických analýz Nyholta a jeho spolupracovníků a vyvinuli algoritmus, který na základě údajů o dědičné informaci konkrétního člověka spočítá jeho takzvané polygenní rizikové skóre. Tento údaj vyjadřuje souhrnný efekt všech dědičných variant působících buď proti tloustnutí, nebo naopak posilujících sklony k nadváze a obezitě.

Tloušťka - ilustrační foto.

Pro ověření spolehlivosti takto vypočítaného polygenního rizikového skóre využili vědci údaje o dalších zhruba 300 000 lidech. Z výsledků analýz DNA spočítali každému z nich hodnotu skóre a následně se podívali, nakolik se takto předpovídaná síla sklonu k tloustnutí prosadila.

U deseti procent lidí s nejvyšším skóre našli vědci 83 procent osob s nadváhou a obezitou. Oproti tomu lidé s normální tělesnou hmotností byli mezi lidmi s extrémním polygenním rizikovým skóre zastoupeni jen ze 17 procent. A jen každý pětistý člověk s vysokým skóre měl tělesnou hmotnost nezdravě nízkou. Lidem s nejvyšším skóre hrozila v dospělosti obezita s pětadvacetkrát vyšší pravděpodobností než lidem s nejnižším polygenním rizikovým skóre.

Skóre neprozradí vše

Ze studie Kathiresanova týmu publikované v předním vědeckém časopise Cell vyplynulo, že polygenní rizikové skóre nenaznačuje pouze sklon k nadváze a obezitě, ale také k řadě dalších závažných onemocnění.

„Pokud si nesete vysoké polygenní rizikové skóre pro obezitu, čelíte zároveň vysokému riziku srdečního infarktu, mozkové cévní příhody, cukrovky druhého typu, vysokého krevního tlaku a vzniku krevních sraženin v cévách na nohou,“ vysvětluje Sekar Kathiresan.

Jak odvrátit „osud“

Přesto člověk nemá osud nezvratně vepsaný v genech. I s dědičnými sklony k tloustnutí a civilizačním chorobám se dá úspěšně bojovat zdravým životním stylem. Jasně to dokazují příklady lidí s vysokým polygenním rizikovým skóre a normální tělesnou hmotností. Podle Kathiresana pomůže určení polygenního rizikového skóre u dětí k tomu, aby se jejich rodiče poradili s lékaři a začali včas s účinnou prevencí nadváhy. Někteří vědci však poukazují na problematičnost takové prevence.

Obezita. Ilustrační foto.

„Co můžete očekávat od osmiletého dítěte, kterému oznámíte jeho polygenní rizikové skóre?“ namítá epidemioložka Cecile Janssensová z Emoryho univerzity v Atlantě.

Ruth Loosová z newyorské Icahnovy lékařské školy se zase obává, aby lidé s vysokým polygenním rizikovým skóre nerezignovali na svůj boj s obezitou. „To je to poslední, co si my epidemiologové můžeme přát,“ dodává.

Zároveň připomíná, že dědičný základ je jen jedním z faktorů přispívajících k nadváze a obezitě. K objektivnímu stanovení rizik je třeba vzít v potaz třeba i to, zda má dítě obézní rodiče. Z toho lze usoudit, v jakém prostředí bude vyrůstat, jak se bude stravovat nebo zda bude sportovat. „Samotné genetické skóre nevypoví o rizicích obezity vše,“ říká Ruth Loosová.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!