Nález „genu obezity“ ohlásili vědci už mnohokrát. Následně ale vždycky ze svých ambiciózních prohlášení výrazně slevili. Odhalené geny nesehrávaly tak důležitou roli, jak se původně zdálo. V případě „obézní“ varianty genu FTO nic podobného nehrozí.
| Obrana těla vede ke znečištění cév |
|
Lékaři už delší dobu vědí, že lidé s narušeným imunitním systémem trpí častěji i chorobami srdce a mívají v krvi více tuků a cholesterolu. „Nyní tušíme, proč tomu tak je,“ říká patolog Fu Jang-sin z University of Chicago. Fuův tým prokázal v článku zveřejněném v časopise Nature, že podrážděný imunitní systém vysílá do krevního oběhu z jater bílé krvinky, které na sobě nesou navázanou molekulu označovanou jako LIGHT. Ta zpomaluje činnost enzymu, který má v krvi rozkládá tuky. Tukové částečky v krvi pak působí řaadu problémů (zanáší cévy atp.). Není jasné, zda je zvýšení množství tuků v krvi součástí systému imunitní ochrany, nebo jen nežádoucí vedlejší efekt obrany těla. Fu doufá, že zklidnění imunitního systému pacienty před poškozením cév i srdce uchrání. |
Vědci z Hettersleyovy laboratoře původně pátrali po genech, které se podílejí na vzniku cukrovky II. typu. Onemocnění postihuje obézní pacienty, jejichž tělo přestane poslouchat pokyny přinášené hormonem inzulinem. Britští genetici vyšetřili dědičnou informaci 2500 diabetiků a 3000 zdravých dobrovolníků. U každého prověřili zhruba půl milionu variant DNA a následně sledovali, zda se některý „rys“ dědičné informace nevyskytuje nápadně častěji u pacientů s cukrovkou. Tak narazili na variantu genu FTO, která se odlišuje od standardní verze genu jediným písmenem genetického kódu. Při podrobnějším pohledu se ukázalo, že gen nepřispívá ke vzniku cukrovky tím, že by přímo zasahoval do činnosti hormonu inzulinu. Významně se však podílí na zvýšení tělesné hmotnosti. Genetici pojali podezření, že tato varianta genu FTO nemusí přidávat kilogramy jen pacientům s cukrovkou a rozjeli rozsáhlé pátrání. „Pátrali jsme po mutaci genu FTO ve všech vzorcích DNA, které jsme dokázali sehnat,“ řekl Andrew Hattersley časopisu Science.
Ukázalo se, že zhruba každý šestý Evropan zdědil „obézní“ variantu genu FTO po obou rodičích. Neodsuzuje ho to k obezitě bezpodmínečně. Rozhodují i další faktory (životní styl a zřejmě i souhra dalších genů). Ale příspěvek mutace genu FTO je nezanedbatelný: zvyšuje riziko obezity asi o dvě třetiny.
Zatím není jasné, co všechno má gen FTO v lidském organismu na starosti. To se zřejmě záhy změní, protože po „horké stopě“ okamžitě vyrazilo hned několik špičkových genetických týmů. Poznání funkcí genu FTO by mohlo lékařům dovolit, aby pochopili základní mechanismy vzniku obezity a vyvinuli nové metody boje s ní.
