Glosa: Černé mraky nad internetovou svobodou

Ačkoli mají novináři běžně sklon přehánět a zveličovat popisované problémy, tentokrát vyvolávají oprávněné zděšení i bez toho, že by si museli nějak extra vymýšlet. A jakpak by ne, když jejich články mají nadpisy jako „Francie chce odpojovat nelegální stahovače“ nebo „Český Vodafone cenzuruje obsah internetu“. Do třetice všeho dobrého i zlého dodejme, že společnost provozující ICQ odstřihla v minulém týdnu většinu neoficiálních klientů (i ten svůj starší) pro svou komunikační síť.

Co mají všechny tyto zprávy společného? Každá z nich dává tvrdou ránu představě o internetu jako jakémsi prostředí, kde vládne svoboda místy přecházející v anarchii. Najednou je docela dobře jasné, kdo drží prst na tepu internetu – provideři, výrobci software a státní úřady. Zatímco první zmiňovanou složku dříve zajímaly jen rychlosti, datové objemy a ceny, v poslední době vidíme, že se začíná zaobírat i tím, co přenáší. Když se tak děje na nátlak nějakého úředníka posedlého spasitelským komplexem, pak si nelze než povzdechnout, ale nad vlastní iniciativou, jakou představil Vodafone, nelze než nechápavě kroutit hlavou.

Cesta do pekla obvykle bývá dlážděná samými dobrými úmysly. Ze začátku tak může být kdokoli, kdo proti politice Vodafonu protestuje, podezírán, že využívá internet pro šíření dětské pornografie nebo rasistických materiálů. Ale kdo vám zaručí, že jednoho krásného dne nebudou zablokovány stránky konkurenčních operátorů, abyste se náhodou nemohli podívat, jestli si s nimi nezavoláte levněji?

Stejná situace panuje u software. U všech programů pracujících v on-line režimu nebo jen využívajících automatické aktualizace si najednou nemůžete být jisti, jestli budou fungovat i zítra.

A najednou vidíme, jak moc jsme se mýlili – že internet není svobodný ze své podstaty, ale jen proto, že dlouho zůstával mimo zorné pole hlavního zájmu. Naopak je jasné, že se dá regulovat mnohem jednodušeji než skutečný svět a ti, co tak hodlají činit, to velmi dobře vědí.