Had, který chodil po zadních

„Nález fosilie označené jako Najash rionegrina ukazuje hada, který žil v Patagonii přibližně před 90 miliony roky,“ uvedl Hussam Zaher z univerzity v brazilském Sao Paulu, který objev popisuje ve včerejším čísle časopisu Nature. Přesná délka hada není známa, dohaduje se, že měřil přibližně jeden metr.

Tvor měl na těle stále ještě dobře patrné a hlavně funkční zadní nohy. Paleontologové na to usuzují z toho, že je na jeho skeletu dobře patrná křížová kost. Jde o vůbec první objev hada s křížovou kostí. Tato kost se u hadů vytratila, když se vyvíjeli ze čtyřnohých ještěrů.

Vzhledem k tomu, že jde o první případ, kdy had tuto kost neztratil, jedná se patrně o nejprimitivnějšího známého zástupce hadů, domnívá se Zaher. Jiné staré fosilie z přibližně stejného období mají sice také vyvinuté zadní končetiny, ale nemají stehenní kost.

Najash doplnil jedno slepé místo v evoluční řadě této živočišné skupiny a také potopil „vodní“ teorii o původu hadů, tvrdí jeho objevitel. Podle ní se tito živočichové na zem už vyplazili, když předtím přišli o končetiny ve vodě.

Kostra Najashe (od hebrejského biblického hada) byla ovšem objevena v suchozemských sedimentech, žil tedy téměř jistě na zemi. Svědčí o tom také jeho anatomie (nejen nohy, ale i některé rysy lebky a páteře). Pokud tedy nejprimitivnější hadi žili na souši, prokazuje to podle Zahera, že se nejspíš na souši také vyvinuli.

Pokud jeho závěry ostatní vědci přijmou, bude to znamenat triumfální návrat teorie suchozemského původu hadů, která vládla téměř po celé 20. století. Ale na přelomu tisíciletí byly v usazeninách vzniklých v mořích na území dnešního Izraele a v jeho blízkosti objeveny zkameněliny hadů se zachovalými zadními končetinami. Podle Zahera jde o pozůstatek první invaze nově vyvinutých hadů do mořského prostředí spíše než důkaz, že jejich kolébkou je voda.

Všechny odborníky ale jeho vývody nepřesvědčily. Michael Caldwell z University of Alberta zpochybnil Zaherův výklad nálezu na internetových stránkách časopisu New Scientist. Zmíněné mořské fosilie jsou podle něj starší až o osm milionů let.
 Přesto teorii o suchozemském původu hadů nezavrhuje. Jasno v tomto ohledu bude podle něj teprve ve chvíli, kdy se vědci shodnou na tom, kdo jsou nejbližší příbuzní hadů. A na tuto otázku podle něj ani podle Zahera objevená fosilie definitivní odpověď nedává.