Úbytek ledu na Zemi se podle vědců překvapivě zrychlil |
Dvojice vědců z univerzity v dánské Kodani a norském Bergenu zkoumala potenciální růst hladiny oceánu do roku 2100. Studii zveřejnil odborný časopis Ocean Science. Výzkumníci vycházeli z poznatků Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), který odhaduje, že do konce století by hladina oceánu mohla vzrůst o 1,1 metru. V odhadu ovšem podle odborníku panel nezohlednil dostatečné množství dat.
  |
„Modely, na kterých v současnosti zakládáme své odhady ohledně růstu hladiny, nejsou dostatečně citlivé,“ uvedl pro americký server Bloomberg geofyzik a dánský spoluautor studie Aslak Grinsted. „Jednoduše řečeno, (modely) pro budoucí růst neodpovídají srovnání s růstem hladiny oceánu v minulosti,“ vysvětlil vědec.
Skandinávští odborníci po dosazení podrobnějších informací předestřeli růst hladiny do konce století o 1,35 metru. Zvýšení o metr dosáhnou podle odhadů oceány už při oteplení planety o dva stupně Celsia, ke kterému by mohlo dojít do půlky století. Svoje výpočty vědci odeslali Mezinárodnímu panelu a dle vyjádření Grinsteda doufají, že jejich predikce zohlední.
Už nikdy si nekoupí oblečení, nepoletí letadlem. Greta ušla dlouhou cestu, od neděle je plnoletá |
V posledních čtyřiceti letech lze podle dat Organizace spojených národů (OSN) 75 procent vzestupu mořské hladiny přičítat tání ledovců a zvyšování teploty vody v oceánu. Oba jevy jsou důsledkem globálního oteplovaní, na kterém se spolupodílí člověk zvýšenou produkcí skleníkových plynů. Zvyšování hladiny oceánu je nejrychlejší za posledních 2 800 let, píše OSN.
Růst hladiny oceánu má neblahé důsledky. „Vzestup hladiny moří má za následek erozi pobřeží, záplavy, přívalové srážky, pronikání přílivové vody do ústí řek a říčních systémů, kontaminaci zásob pitné vody a zemědělských plodin, mizení hnízdících pláží, pobřežních nížin a mokřadů,“ jmenují Spojené národy.
Dalším nepříznivým dopadem pozorovaného fenoménu je vynucená migrace populace z přímořských oblastí. „Vzestup mořské hladiny o půl metru by mohl vést k vysídlení 1,2 milionu obyvatel nízko položených ostrovů v Karibském moři a Indickém a Tichém oceánu,“ uvádí OSN. Při růstu o dva metry by se počet zasažených ostrovanů téměř zdvojnásobil.
Rostoucí hladinou jsou ohroženi obyvatelé metropolí po celém světě. V Bangladéši žije 160 milionů lidí, mnozí z nich v místech, která jen o málo převyšují úroveň mořské hladiny. Newyorský Manhattan je na tom lépe, skončil by pod vodou při vzestupu o 30 metrů. V Evropě hrozí nebezpečí například Holandsku, jehož velká část území je pod hladinou moře. Upravené odhady, se kterými přišli výzkumníci, ovlivní život dvou pětin populace Země, která žije poblíž pobřeží, uvádí americký server.
„Ze studie vyplývá, že náš uhlíkový rozpočet je vyčerpaný ještě více, než jsme si mysleli,“ hodnotí výsledky výzkumu Grinsted. Odborníci vyzývají ke snižování emisí za účelem zpomalení globálního oteplování, potažmo i zvyšování hladiny moří.
