19. června 2019 5:39 Lidovky.cz > Relax > Věda

Hledá se druhá, vzdálená Země. Čeští vědci se spolupodílejí na pátrání po exoplanetách

Země | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Země | foto: Shutterstock

Čeští vědci se budou podílet na hledání exoplanet čili planet mimo naši sluneční soustavu. A veřejnost teď může jednu už nalezenou exoplanetu pojmenovat.

V roce 2026 by měla Evropská kosmická agentura (ESA), jejímž členem je i Česká republika, vypustit do vesmíru dalekohled Plato. Jeho úkolem bude pátrat po exoplanetách. Ty jsou tak daleko, že se zjišťují opravdu obtížně, světlo jejich mateřské hvězdy je přesvítí. Přímým pozorováním pomocí největších dalekohledů na světě jich bylo proto objeveno jen minimum.

Astronomové tedy obvykle vycházejí z pozorování pravidelného poklesu jasu sledované hvězdy. Z toho soudí, že před ní přelétla její planeta a kousek hvězdy zastínila, což dalekohledy zaznamenaly. Jinou možností je vypočítat existenci velké exoplanety z toho, že svou gravitační silou jakoby „cloumá“ hvězdou, kterou obíhá.

Někdy pomáhá i jev zvaný „gravitační čočka“. Při něm gravitační pole nějakého hmotného útvaru (může to být blízká planeta nebo třeba vzdálená kupa galaxií) ohne a zmnohonásobí světlo nesmírně vzdálené hvězdy, která se díky tomu stane viditelná pro pozemské astronomy, a dají se u ní dokonce najít exoplanety podle už zmíněných postupů.

Dnes už tedy známe přes čtyři tisíce exoplanet. A další má najít právě mise Plato.

Šestadvacet malých teleskopů

Satelit Plato má do vesmíru vynést ruská raketa Sojuz z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Satelit ponese 26 samostatných malých teleskopů a kamer. Usadí se v místě, v němž se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly Slunce a Země tak, že zde umístěná družice vůči nim nemění polohu (pro znalce: v tomto případě půjde o Lagrangeův bod L2) .

Nerušeny zemskou atmosférou by pak měly teleskopy Plata pátrat po nových exoplanetách. Mezi nimi budou i takové, jež se podobají Zemi – kamenné planety, které se nacházejí v „obyvatelné zóně“, tedy tak daleko od svého slunce, aby na planetě mohla existovat voda v kapalném skupenství (ne pouze led nebo pára). Právě kapalná voda se považuje za nezbytný předpoklad existence života, jak jej známe.

Na projektu Plato se podílejí vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a předpokládá se i zapojení českých podniků. Jejich úkolem je vytvořit software pro monitorování stavu družice a pro zpracování získaných dat. K tomu Češi dodají kontejnery pro bezpečnou přepravu kamer do vesmíru, s vysokými nároky na čistotu a otřesuvzdornost.

Pracovníci Astronomického ústavu, kteří připravují misi Plato, nyní oznámili ještě jiný úspěch. Společně s astronomy z Masarykovy univerzity našli jedinečnou hvězdu. Označuje se jako HD 99458, nachází se v souhvězdí Lva a má na sobě chemické skvrny z nadbytku křemíku a titanu. Hvězda rychle rotuje a navíc ještě pulzuje. Přesně o takovýchto hvězdách se zatím soudilo, že chemické skvrny na sobě mít nemohou.

Navrhněte jméno

Ještě než bude známo, kolik exoplanet mise Plato najde (čeká se, že jich budou tisíce, z toho desítky podobné Zemi), bude mít veřejnost příležitost jednu „českou“ exoplanetu pojmenovat.

Mezinárodní astronomická unie, jež má vesmírné názvy v popisu práce, u příležitosti stého výročí svého založení nabídla, že státy světa mohou dát jméno „svým“ exoplanetám. Na Česko vyšla exoplaneta XO-5 v souhvězdí Rysa. Podobá se obrovskému Jupiteru a patří do kategorie plynných obrů, u nichž většinu hmoty tvoří plyn či plyn stlačený do kapalného skupenství.

Kdokoli chce, může dát až do konce září návrh na pojmenování „české“ exoplanety, o vybraných návrzích pak bude hlasovat veřejnost. Pokud vás nabídka zaujala, předejte svůj tip prostřednictvím webu www.pojmenujexoplanetu.cz.

, ČTK