Čtvrtek 2. dubna 2020svátek má Erika 11 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Hlenka v kruhu rodinném

Svoje příbuzné dokážou poznat i jednobuněčné organismy  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Svoje příbuzné dokážou poznat i jednobuněčné organismy | foto: PLOS/KOLÁŽ ŠIMON/LN

Hlenka je stejně nevábný organismus jako je mafie odpudivá organizace, ale tím jejich podobnost nekončí: organizovaný zločin i drobní měňavkovci raději drží věci „v rodině“. Zatímco v lidské společnosti je nepotismus hodnocen negativně, mezi hlenkami Dictyostelium discoideum není zločinem - naopak pomáhá v boii proti podvodníkům.

Jde o jednobuněčný organismus, který za příznivých podmínek žije svůj život v soukromí lesní půdy, kde se živí bakteriemi. Ovšem pokud se podmínky změní k horšímu, hlenka se stane společenskou. Po stovkách se spojuje do krátkých útvarů o délce asi třetiny oční řasy. Tak se mohou doplazit mnohem dál než kterýkoliv osamocený jedinec. Když se sbor dostane na slunné, teplé místo, „vykvete“ do jakési malé houbičky - podobnost je tak věrná, že hlenky byly dlouho řazeny mezi houby.

Asi pětina hlenek se obětuje a vytvoří pevnou nohu ze svých mrtvých těl. Na jejím konci čeká v plodničce zbytek skupiny změněný ve spóry. Tak dokážou přečkat i nepříznivé podmínky. Číhají na „stop“ (třeba zvíře) do příhodnějších míst.

Spolupráce má nevýhodu; systém svědčí podvodníkům. Hlenky, které se vyhnou své povinnosti stát se nohou, se spíše dočkají potomků. A těm předají výhodné „podfukářské“ geny, takže by se měl podíl podvodníků zvyšovat. Pozorování ale ukázala, že - i když existují - jejich počty nejsou tak vysoké.

Tým Elizabeth Ostrowské z Rice Univerzity a jejích kolegů se rozhodl vyzkoušet, jestli v případě hlenek nezaručuje spravedlnost protežování příbuzných. Vědci sebrali 14 kmenů hlenek z přírody a porovnali míru jejich příbuznosti s kmenem, který pěstovali v laboratoři. Aby kmeny odlišili, obohatili je genem pro výrobu fosforeskujících bílkovin. Pak biologové více či méně (ne)příbuzné kmeny vzájemně představili. Tuto společenskou událost popsali ve studii pro internetový časopis PLoS Biology, kde je volně dostupná.

Během hladomorů ve smíšených populacích se ukázalo, jak jsou hlenky při výběru společnosti opatrné. Kmeny, které si byly blízko příbuzné, tvořily náhodně barevnou koláž: jedinci laboratorního kmene se náhodně mísili s „divokými“. Ale pokud si byly navzájem nepříbuzné, v každé zachraňující se skupině byl buď kmen laboratorní, nebo divoký. A nešlo jen o volbu binární, tj. cizí, nebo vlastní, ale o plynulý přechod. Hlenky se družily úměrně míře příbuznosti. Mechanismus poznávání příbuznosti není jasný. Možná souvisí s vlastností povrchu buněk, míní vědci.

Vyloučení cizích, neznámých jedinců je založeno na obavě z neznáma, domnívá se Elizabeth Ostrowski s kolegy. Genom „cizích“ je neznámý a - na rozdíl od příbuzenstva - tak může spíše obsahovat „podvodné“ geny.
Premium

Nemilosrdná věznice Mírov. Hodina světla denně zlomí i ty největší bosse

Věznice Mírov | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Poslední kamenný schod je sešlapaný, obroušený do lesku a jako by se prohýbal pod tíhou všudypřítomného zla. Denně na...

Premium

Koronavirus ještě může překvapit, říká přední světový biolog Karel Raška

Lékař Karel F. Raška převzal 26. května 2009 v Praze Cenu Společnosti pro vědu... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Koronavirus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc označovanou Covid-19, nelze nijak podceňovat, říká český vědec Karel...

Premium

Ojetý vůz s DSG. Zjišťovali jsme jaké závady hrozí a kolik stojí oprava

Grzegorz Polkowski - SAMKO – servis samočinných převodovek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Rok od roku se zvyšuje poptávka po ojetých autech se samočinnými převodovkami. Je to jednoznačně důsledek jejich...