S rozmachem mobilních telefonů nastaly hodinkám krušné časy. I ty nejlevnější mobily zvládají ukazovat čas na displeji, stejně tak vzbudit nebo svého majitele nebo ho upozornit na nějakou událost, a tak najednou bylo spoustě lidí zatěžko nosit s sebou a starat se o dvě zařízení se stejným účelem. Z hodinek se tak staly módní doplňky nebo dokonce šperky. Přesto však jejich vývoj i po technologické stránce pokračuje kupředu. S jakými moderními funkcemi se u nich můžete setkat?
Přesnost především
Už od vzniků prvních ukazatelů času jsou jejich tvůrci konfrontováni se stále týmž problémem – jak své výtvory udržet co nejpřesnější? V oblasti měření času obecně udělaly za vývojem definitivní tečku atomové hodiny. Podle fyziků je totiž jedna sekunda definována jako doba trvání 9 192 631 770 period záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133.
Řeknete si no dobrá, ale jak takové zařízení zmenšit na kapesní velikost a produkovat ho v cenově přijatelných hladinách? A nebylo by jednodušší mít takto přesné hodiny jen jedny a ty ostatní řídit podle nich? Právě taková myšlenka vedla konstruktéry k vytvoření dálkově seřizovaných hodin. Tato technologie se u různých výrobců nazývá jinak, např. u Casio je to „wave ceptor“ u Citizen zase „Radiocontrolled“, ale vždy pracuje na tomtéž principu. Čas hodinek se v pravidelných intervalech anebo na přání uživatele seřizuje s přesně jdoucími atomovými hodinami pomocí rádiových signálů. Vysílací věž je umístěna v Mainflingenu nedaleko Frankfurtu nad Mohanem a krom informace o přesném čase vysílá i datum.
V našich podmínkách tak stačí takto vybavené hodinky položit na noc (kdy jsou podmínky pro příjem nejlepší a kdy také probíhá automatické seřizování) k oknu a už není potřeba se starat o jejich seřizování, letní nebo zimní čas.
Bez energie nelze
Dalším věčným problémem, se kterým se musejí konstruktéři i uživatelé hodinek vypořádat, je jejich zásobení energií pro pohon hodinového strojku. První velký zlom přišel v roce 1957, kdy se objevily první bateriové hodinky. Ty se sice nemusejí každý den natahovat, ale v pravidelných intervalech to znamená výměnu baterie, která představuje malou, ovšem jistou zátěž pro životní prostředí.
Snahou o pohodlí uživatelů a možná také zájmem o stav přírody byli nejspíše vedeni inženýři, kteří uvedli do životaschopného stavu solární nabíjení. Tato technologie má opět u různých výrobců různé označení (Tough Solar u Casia, Eco-Drive u Citizen).
Ciferník hodinek tvoří fotocitlivá vrstva převádějící světelné záření na energii, která se skladuje ve vysokokapacitním kondenzátoru. Stačí několik minut jasného slunečního světla nebo pár hodin běžného světla v místnosti a je zajištěna energie pro denní provoz. Plně nabité hodinky jsou pak schopny pracovat i půl roku bez dalšího přísunu energie.
Hodinky a mobil – konečně přátelé?
V úvodu bylo řečeno, že si hodinky a mobily vzájemně konkurují. Že tomu tak být nemusí, nám ukazuje Sony Ericsson se svými hodinkami s modelovým označením MBW-100 a MBW-150.
Protože se Sony Ericsson primárně věnuje mobilním telefonům, dá se předpokládat, že jeho počin v oblasti času bude mít s mobily něco společného. A taky že ano.
Hodinky se dají spárovat s některými telefony této značky pomocí technologie bluetooth. Na displeji pod ciferníkem pak uvidíte jméno volajícího, stejně tak informaci, že vám přišla textová zpráva. Též slabé vibrace náramku na zápěstí vás mohou informovat, že se něco děje.
U některých vybraných modelů je též možno ovládat hudební přehrávač telefonu.
Anketa
Nosíte hodinky?
