Čeští vědci pomohli zmapovat vznik kovu. V budoucnu bychom tak mohli pít kovovou vodu |
Lidovky.cz: Souhlasíte s někdejším výrokem vašeho otce, že „věda se řídit nedá, ale musí“?
Věda má tři nohy: jednou je vědecká práce, druhou pedagogika, a když v ní působíte déle, přidá se i ta třetí: služba, přinejmenším vědecké komunitě, případně ji přesahující. Táta, bratr i já na to jdeme každý jinak: otec (Karel Jungwirth – pozn. red.) po revoluci, když už směl, stoupal v hierarchii Akademie věd standardní cestou skrze institucionální a manažerské funkce, stal se také ředitelem Fyzikálního ústavu. Můj bratr Tomáš (profesor fyziky v Británii a ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR – pozn. red.) se našel v poradních orgánech institucí jak na české vládní, tak na mezinárodní úrovni v Evropské výzkumné radě.
Já jsem na takové funkce asi trochu pankáč, mne více baví popularizace, publicita, komunikace s vědeckou i laickou veřejností. Už deset let jsem redaktorem amerického časopisu Journal of Physical Chemistry, díky práci pro časopis Respekt mám i přesah do popularizace vědy. Snažím se vědu inteligentně „prodat“ tak, aby o ni lidé měli zájem, aby ji podporovali a měli chuť tlačit na vládu, když ji chce omezovat.