Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Hovořit s Hawkingem bylo jako mluvit s antickým orákulem, říká autor knihy o něm Vaas

Věda

  6:00
PRAHA - Stephen Hawking, který zemřel letos v březnu, platí za jeden z největších mozků moderních dějin lidstva. Ve fyzice za sebou zanechal nesmazatelnou stopu. „Vždy byl velice věcný, vtipný a navzdory svém zdravotnímu stavu obdivuhodně přítomný,“ popisuje svá setkání s velikánem vědy německý vědecký publicista Rüdiger Vaas v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Zahájení paralympiády na Olympijském stadioně v Londýně. (Stephen Hawking) foto: Reuters

Lidovky.cz: Jaká byla setkání s Hawkingem?
Potkal jsem se s ním několikrát, naslouchal jsem jeho přednáškám a mluvil s ním veřejně i v soukromí. Vždy byl velice věcný, vtipný a navzdory svém zdravotnímu stavu obdivuhodně přítomný. Mluvit s Hawkingem byla výzva, trvalo mu totiž celkem dlouho, než napsal jednoduchou větu. Otázky jste si tedy musel skutečně dobře rozmyslet. Poté následovala dlouhá pauza. A najednou začal mluvit jeho počítačový hlas. Občas to bylo jako mluvit s antickým orákulem. Na některých místech citují z našich rozhovorů také v knize.

Rüdiger Vaas

Vědecký novináře, redaktor pro fyziku a astronomii populární měsíčníku Bild der Wissenschaft.

Publikuje kosmologické a filozofické příspěvky a přednáší po celém světě. V nakladatelství kosmos už publikoval své knihy Smrt přichází z vesmíru, Tunel napříč prostorem a časem či Hawkingův nový vesmír.

Letos mu v nakladatelství Grada vyšla kniha Prostě Hawking!.

Lidovky.cz: Co vám z nich utkvělo v paměti?
Třeba jeho postřehy o Bohu a zákonech přírody. O Bohu mluvil jako o „vševědoucí dobrotivé víle“. Mimochodem německé vydání knihy Prostě Hawking! jsem mu dal k narozeninám během jeho přednášek loni na Cambridge. Měl radost, myslím ale, že to bylo hlavně díky skvělým ilustracím Gunthera Schulze.

Lidovky.cz: Jak svou knihu vůbec vnímáte? Je to popularizace vědy nebo Hawkingova vědecká biografie?
Moje kniha obsahuje biografické a osobní aspekty Hawkingova života, je to ale pořád převážně kniha o jeho vědecké práci a jejím kontextu. Takže většina z ní pojednává o kosmologii a černých dírách. Ptá se například, co to byl ten velký třesk? Jak může být vysvětlen? Znamenal začátek času? A co je vlastně čas? Dá se jím cestovat? A existují i jiné vesmíry? Hawkingův přínos na tyto otázky je obdivuhodný.

Lidovky.cz: Svatý grál fyzikální teorie je teorie všeho, jedna rovnice použitelná na vše. Jaký byl Hawkingův přínos na cestě k ní?
Podle mě byl jeho největším životním přínosem objev, že černé díry musejí kvůli kvantovým jevům v okolí horizontu událostí vyzařovat radiaci. Z hlediska teorie se mu povedlo zkombinovat ty nejzákladnější fyzikální teorie, které známe - obecnou relativitu, kvantovou fyziku a termodynamiku. Ty byly do té doby, a stále jsou, nezávislé a oddělené. Jenže on mezi nimi našel spojitost, kterou vyjadřuje jediná rovnice o černých dírách.

Lidovky.cz: Jsme tedy díky němu o krok blíž k teorii všeho?
Jeho objev nás určitě nasměroval k hlubšímu porozumění základům elementární teorie. Tedy teorie kvantové gravitace, občas nazývané „teorie všeho“. Hawking také přišel s hrubým náčrtem, nazvaným „Euklidovská kvantová gravitace“. Ten ale zcela jistě nebude poslední verzí, na kterou přijdeme.

Kniha Prostě Hawking!.

Lidovky.cz: Ve vaší knize zmiňujete moment, kdy kolegové Laflamme a Page přesvědčili Hawkinga, že jeho výpočty jsou chybné. Jak těžké je jeden z nejnadanějších mozků moderní historie přesvědčit o jeho chybě?
Společně se s tím trápili celé měsíce, pracovali totiž na velice problematickém tématu. Zkoušeli dokázat, zda se proud času v hroutícím se vesmíru otočí, tedy jestli z našeho pohledu poběží nazpět, zatímco se náš vesmír rozpíná. Hawking při tom skutečně zahrnul do svých výpočtů velmi problematickou domněnku. Nakonec ho Laflamme a Page přesvědčili, že se ve výpočtech mýlil. A on se rád poučil, takhle totiž svět vědy funguje. Lepší data, teoretické argumenty a výpočty jsou zkrátka silnější než předsudky.

Lidovky.cz: Přejděme k vám a vaší knize. O kosmologii publikujete často, jak složité je ale čtenářům přiblížit teorie, o kterých může smysluplně debatovat jen hrstka lidí na světě?
Občas je to, alespoň pro mě, skutečně obtížné. Hlavně kvůli abstraktním konceptům a složité matematice. Ve svých dřívějších knihách jsem rovnice vysvětlovat v oddělených sekcích, což někteří zasvěcení čtenáři ocenili. Ale v této nové knize se snažím všechny technikálie skrýt a zaměřit se na hlavní pointu.

Lidovky.cz: Jak do toho zapadají komiksově vypadající ilustrace?
Ilustrace a karikatury Gunthera Schulze, který je výtečným umělcem, nám umožnili přinést do tak složitých témat smysl pro humor a nenucenost. Kniha by tak měla být lehce čitelná a především zábavná. Stále se ale jedná o podání vědecké přesnosti, jen popularizační formou.

Hawkingovi ve vědecké činnosti, ve které se vedle černých děr zaměřil na vznik vesmíru či velký třesk, nezabránila ani neurodegenerativní choroba, kvůli které byl upoután na invalidní vozík.

Lidovky.cz: Jednu z kapitol jste věnoval mimozemským civilizacím. Na co bych se jich ptal Hawking?
To nevím, záleželo by na tom, jak by se k nám chovali. Možná by se zajímal o fyzikální vysvětlení jejich schopnosti cestovat rychleji než světlo. Je dobré se zamyslet, jak byste s takovou otázkou naložil vy a vaši čtenáři. A co by se stalo, kdybychom znali odpovědi?

Lidovky.cz: Často se hovoří o nedostatku studentů přírodních věd. Přivedly vaše knihy ke studiu těchto oborů mladé studenty?
To by byl skvělý vedlejších efekt. Vlastně mi ale pár studentů řeklo, že mé knihy a články je přivedly ke studiu fyziky.

Lidovky.cz: Naopak hodně je nyní studentů humanitních oborů. Jak se na tyto vědy koukal Hawking?
To je těžké říct obecně. Byl skeptický, ale hádám, že důkladněji vzdělaný  v nich nebyl. Je to nekonečný proud slov a interpretací, které nelze ověřit ani vyvrátit skrze vědeckou metodu. Hawking ale o společenských problémech uvažoval často, o politice či náboženství. Varoval nás ostatně opakovaně před devastujícími důsledky přelidnění, náboženského dogmatismu, ekologických škod, změny klimatu a vývojem umělé inteligence. Obával se, že pokud lidstvo nezmění kurz, za tisíc let tu už nebude.