Na mušky octomilky má alkohol podobné účinky jako na člověka. Zpočátku jsou rozjařené, motají se a nevnímají pořádně okolí. Vrážejí do překážek, nedokážou se navzájem vyhnout v letu a vrážejí jedna do druhé. S rostoucí koncentrací alkoholu v těle se mušky postupně zklidní a pokud i pak dostávají alkohol, nakonec uhynou.
| Cigareta a sklenička se sčítají |
| Našemu srdci a oběhovému systému neprospívá ani kouření, ani nadměrná konzumace alkoholu. Společně však mají oba zlozvyky přímo ničivý účinek na srdeční sval a tepny. Američtí vědci vedení Scottem Ballingerem z University of Alabama v Birminghamu nechali jednu skupinu laboratorních myší po dobu pěti týdnů vdechovat cigaretový kouř. Na konci pokusu u ní zjistili 2,3krát vyšší poškození stěn tepen ve srovnání s myšmi, které stejně dlouho dýchaly vzduch bez kouře. Druhá skupina dostávala ve vodě alkohol. Ve srovnání s abstinujícími zvířaty se u myších pijáků zvýšilo poškození tepen 3,5krát. Třetí skupina myší dostávala alkohol a zároveň dýchala tabákový kouř. U těchto zvířat stouplo poškození tepen bezmála na pětinásobek. Mírná konzumace alkoholu mívá na srdeční sval a oběhový systém obvykle příznivý vliv. Studie Ballingerova týmu ale dokazuje, že kouření jakýkoli pozitivní efekt střídmého pití alkoholu spolehlivě vymaže. |
Mušky se mohou dokonce proměnit v alkoholiky, kteří si na velké porce alkoholu zvyknou a při delší abstinenci jej pak postrádají. To vše činí z mušek octomilek velmi dobrý model pro studium alkoholismu. Přispívá k tomu i fakt, že vědci už přečetli kompletní dědičnou informaci octomilek, znají jejich geny a mohou do nich cíleně zasahovat.
Tým vědců vedený neuroložkou Kyung-An Hanovou z Pennsylvania State University zkoumal vliv dlouhodobé konzumace alkoholu na pohlavní život octomilek. Samečci, kteří delší dobu flámovali na alkoholových parách, měli zvýšený zájem o páření. Přitom však ztráceli na vybíravosti. Pokoušeli se o námluvy prakticky se vším, co mělo křídla. Bylo jim úplně jedno, jestli se dvoří samičce nebo jinému samečkovi.
Pronásledovali jeden druhého tak vytrvale, že se často seřadili do uzavřeného kruhu, v němž každý samec vyluzoval vibrujícími křídly „vyznání lásky“ samci před sebou. Na samičky, které se námluv účastní jen pasivně, alkohol podobné účinky neměl.
Samci octomilky nemění pod vlivem alkoholu sexuální orientaci. Jsou jen mnohem více pohlavně nabuzení. Jejich úspěšnost při páření ale klesá. Hypersexualitu opilých samečků octomilky má na svědomí vzestup hladin dopaminu v jejich nervovém systému. Pokud vědci snížili opilým samečkům koncentraci této látky v těle, zájem octomilek o námluvy citelně opadl.
Zajímavé výsledky přinesly experimenty s různě starými octomilkami. „Jak mušky stárnou, klesá výkon jejich nervové soustavy. Zároveň s tím roste jejich citlivost k účinkům alkoholu,“ říká Kyung-An Hanová.
Hledání paralel mezi chováním mušek a lidí se zdá na první pohled přitažené za vlasy. Vědci se už ale mnohokrát přesvědčili, že s octomilkami a dalšími živočichy sdílíme překvapivě široké spektrum životních procesů. Vliv alkoholu v tomto ohledu patrně není výjimkou. Už William Shakespeare v dramatu Macbeth napsal, že alkohol vyvolává žádost, ale snižuje výkonnost. „Na základě našich výzkumů na octomilkách začínáme chápat molekulární a buněčné mechanismy, které navozují změny mozku vyvolané dlouhodobou konzumací alkoholu a vyvolávají na něm závislost,“ shrnula práci svého týmu Hanová.
