Pátek 3. dubna 2020svátek má Richard 0 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Jak brát pilulku zapomnění

Ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto | foto: Shutterstock

Pomocí léků lze potlačit nepříjemné vzpomínky, tvrdí nizozemští vědci na základě svého pokusu.

Psychiatři ví, že daleko více utrpení způsobí fakt, že si pamatujeme příliš mnoho, než to, že zapomínáme . V největší míře to platí samozřejmě u pacientů s postramautickou stresovou poruchou (PTSD) , ale nejen těch. Není tedy divu, že lékaři už nejméně od 19. století hledají prostředek, který by jim umožnil ulevit trpícím příliš živými vzpomínkami.

Skupina nizozemských vědců v nové studii dál potvrzuje již několik let starou naději, že by se do jisté míry oním „svatým grálem“ mohl stát starý známý lék na srdce propranolol.

Jde o látku ze skupiny tzv. beta-blokátorů, vyvinutou už na konci 50.
let minulého století. Od té doby skvěle slouží v několika lécích pacientům se srdečními potížemi, například s vysokým krevním tlakem, včetně tisíců pacientů u nás.

Celý text studie (v angličtině))

http://www.nature.com/neuro/journal/vaop/ncurrent/full/nn.2271.html


Receptory, na které se propranolol váže, však nejsou jenom v srdci, ale také v cévách a mozku. Jeho účinky tedy nejsou omezeny jenom na srdečních vady. Lék se proto v minulosti už používal už i k léčbě pacientů s PTSD. „Nebyl ovšem příliš účinný, dnes používaná léčba antidepresivy SSRI má podstatně lepší výsledky“, říká psychiatr Oldřich Vinař. Tak proč by teď měli psychiatři obracet a vracet se ke starému, méně účinnému léku? Protože by mohli začít používat jinak, zní jednoduchá odpověď.

Složité zapamatování
Klíčem k „novým“ účinkům propranololu jsou vzpomínky. Jejich tvorba rozhodně není nic jednoduchého. Zjednodušeně řečeno se nabytá vzpomínka nejprve musí do mozku doslova vštípit (a mnohdy ne zcela přesně) v několika krocích, aby se stala skutečně použitelnou součástí naší zkušenosti.

Už před několika lety některé studie ukázaly, propranolol vstupuje do procesu vybavování si vzpomínek a s nimi spojených emocí. Například pokud ho vědci vstříkli do mozku laboratorních hlodavců, narušilo to jejich schopnost vybavit si strach spojený s nějakou zkušeností, třeba zážitkem elektrického šoku v nějaké kleci. Objevila se i práce, která naznačovala, že podobné účinky by mohlo mít i podávání propranololových pilulek pacientům s posttraumatickou stresovou poruchou.

Električtí pavouci
Výsledky se rozhodli ověřit a zpřesnit vědci z univerzity v Amsterdamu vedení Merel Kindtovou, a to na svých studentech. Pro svou studii, jejíž výsledky zveřejnil časopis Nature Neuroscience, shromáždili 60 zdravých dobrovolníků, kteří podstoupili třífázový pokus. První den je výzkumníci naučili bát se pavouků: ukázali jim fotografii pavouka a uštědřili jim mírný, ale nepříjemný elektrický šok.

Následující den pak přišlo na řadu vybavení a oživení vzpomínky z předchozího dne. Než ovšem studenti znovu pohlédli na pavouky, vědci jim dali buď placebo, nebo dávku propranololu. Obě skupiny přesto na snímek reagovaly stejně, jak prokázala jejich reflexivní reakce. Konkrétně jde o pohyb svalů kolem očí, který je projevem emoční reakce (strachu). 

Třetího dne už vědci pouze ukázali studentům snímky pavouků. Tentokrát se však u skupiny, která o den dříve dostala propranolol, ukázala být reakce výrazně slabší. To naznačuje, že lék nějakým způsobem ovlivňuje oživování a upevňování vzpomínek, které studenti zažili druhého dne pokusu. Rozhodně to neznamená, že propranolol vymaže samotnou vzpomínku. Odstraňoval však emoční reakci s ní spojenou.

Tuto domněnku se zdají potvrzovat i výsledky třetí skupiny studentů. Ti dostali dávku propranololu, ale během druhého dne jim vědci neoživovali nepříjemné vzpomínky na pavouky. A jejich výsledky se velmi podobaly skupině studentů, kteří prošli celým pokusem jen na placebu.

Podle Kindtové látka patrně působí díky tomu, že zablokuje receptory pro stresový hormon adrenalin v mozkovém jádru zvaném amygdala. To hraje kromě jiného klíčovou úlohu v prožívání emocí. Právě stres je při tvorbě „hororových vzpomínek“ samozřejmě zásadní. Pro proces pamatování je však klíčové především jiná část mozku, hipokamus. I proto je nepravděpodobné, že propranolol „zničí“nějakou vzpomínku.

„Je to velmi důležité zjištění,“ komentuje pro LN výsledky pokusu Oldřich Vinař. Oceňuje konstrukci experimentu, která ukazuje, že „propranolol se má podávat jenom ve chvíli, kdy je nepříjemný zážitek oživen, tedy ve chvíli velkého emočního vypětí“. Právě kombinace vybavení určitého zážitku a podání léku je patrně klíčová pro jeho účinek. Pacienti, kteří propranolol užívali či užívají na krevní tlak, se tak nemusejí obávat, že ztratí paměť.

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Folksam je na trhu od roku 1908 a patří k největším švédským pojišťovnám. Od... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Filip Dolenský, profesionální hráč počítačových her | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...