Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Jak se rodí radikál. Kde se berou lidé ochotní obětovat život své víře?

Věda

  5:07
Kde se berou bojovníci ochotní obětovat život za posvátné hodnoty a odhodlaní zničit každého, kdo tyto ideály nesdílí? Svou roli sehrávají změny mozku při pocitu křivdy.
Islámský radikál (ilustrační foto)

Islámský radikál (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Svět je plný konfliktů. Ty nejvážnější a nejvleklejší zuří, když jedna strana uctívá „posvátné hodnoty“, z nichž nesleví, a druhá strana vyznává nedotknutelné ideály zcela opačné. K prosazení posvátných hodnot, ať už je jimi bůh, vlast, odpor k potratům nebo třeba ochrana přírody, jsou pak jejich vyznavači ochotni použít jakékoli prostředky včetně likvidace odpůrců.

Pokud člověk vnímá problém jako otázku posvátných hodnot, nepoužívá při rozhodování části mozku, jež zajišťují racionální odůvodnění. Řešení nachází přednostně s přispěním center mozku zodpovědných za plnění povinností. Ve věci posvátných hodnot proto neexistuje kompromis. Takový člověk se nevzdá ideálů za odměnu. Nabídka, aby se nechal koupit, ho uráží. Neodradí ho ani trest – jen posílí jeho zápal. Když byly na Írán uvaleny mezinárodní sankce za vývoj atomové bomby, národní jaderný program se stal pro obyvatele této země ještě „posvátnější“.

Podle signálů v mozku lze s velkou pravděpodobností poznat, na jaké slovo...

Za posvátné hodnoty jsou lidé ochotni obětovat i život. V tom tkví síla hnutí založených na ideálech. Jejich vyznavače váže pouto naprosté oddanosti a bezvýhradné spolupráce. Zároveň je spojuje nesmiřitelný postoj ke všem, kdo jejich hodnoty nesdílejí.

Z toho pramení krajní odhodlání, s nímž v ozbrojených konfliktech porážejí i mnohonásobnou přesilu. Profesionální armáda a policie může mít lepší výcvik a výzbroj, proti „svatému zápalu“ radikálů to zhusta nestačí.

Pohled do mozku radikálů

Americký psycholog Scott Atran z Michiganské univerzity se zabývá nejrůznějšími formami terorismu. Se svým mezinárodním týmem se snaží zjistit, jak se z člověka stává terorista a zda tomu lze zabránit.

Ve studii publikované nedávno ve vědeckém časopise Frontiers in Psychology zkoumal 535 mladých muslimů z druhé generace marockých imigrantů žijících v okolí Barcelony. Tito dobrovolníci pocházeli ze stejného prostředí jako teroristická buňka, která v srpnu roku 2017 zorganizovala útok na barcelonské ulici La Rambla. Mladí islámští radikálové tam najeli do davu dodávkou, zabili třináct lidí a více než stovku jich zranili.

V první etapě výzkumu Atran u těchto mužů testoval míru radikalizace včetně oddanosti k posvátným hodnotám. Dobrovolníci měli například za úkol vyjádřit svou míru souhlasu s tvrzeními jako „Boj Talibanu, al-Káidy a Islámského státu je spravedlivý“ nebo „Prostředky, které používají v boji džihádistické skupiny, jsou ospravedlnitelné“.

Na základě těchto testů vybrali vědci ty nejradikalizovanější mladíky. Z nich pak osmatřicet souhlasilo s účastí v dalším výzkumu. V něm vědci pomocí funkční magnetické rezonance sledovali reakce mozku každého dobrovolníka jednak na „posvátné hodnoty“, jako je zákaz karikatur proroka Mohameda nebo zákaz sňatků homosexuálů, a potom i na hodnoty, které jsou pro islamistické radikály sice důležité, ale nemají tak vysokou prioritu. K těm patří třeba zahalení žen nebo možnost stavět bez omezení mešity.

Po tomto testu byli dobrovolníci vyzváni, aby si zahráli počítačovou hru Cyberball společně s mladými muži se španělskými jmény a tvářemi. Polovina muslimských dobrovolníků dostávala ve hře stejné příležitosti jako jejich španělské protějšky a při zahajování hry se všichni hráči pravidelně střídali. Druhá skupina byla při hře úmyslně odstrčena do pozadí a k zahájení hry se dostávala méně často než španělští hráči.

Po této „mezihře“ se dobrovolníci opět vrátili k vyšetření mozku funkční magnetickou rezonancí a vědci u nich znovu posuzovali reakci mozku na posvátné ideály a hodnoty, kterým dobrovolníci před hrou nepřisuzovali tak vysokou prioritu. Pokud dobrovolníci hráli za rovných podmínek, nedošlo u nich k žádným změnám. U šizených dobrovolníků byl patrný jasný posun. Otázky, které pro ně nebyly původně tak zásadní, nabyly na důležitosti a posunuly se k statusu posvátných hodnot.

Snazší prevence než náprava

Scott Atran a jeho spolupracovníci potvrdili silný vliv pocitu křivdy na radikalizaci mladých muslimských mužů žijících v okolí Barcelony. Poukazují na fakt, že pokud už se člověk nadchl pro nějaké posvátné hodnoty, pak vnímá jako křivdu jakékoli snahy o to, aby z těchto hodnot slevil, nebo se jich dokonce vzdal.

Je to pro něj bagatelizace svatých ideálů. Reaguje na to ještě větší radikalizací, při níž se pro něj stávají posvátnými i věci, které tak původně nevnímal.

Dobře míněné snahy o zmírnění konfliktu tak mohou vést paradoxně k jeho eskalaci, protože každá ze znepřátelených stran získává dojem, že ta druhá nebere jejich ideály vážně.

Ozbrojený radikál s černou vlajkou Islámského státu (ilustrační snímek).

Podle Scotta Atrana do takto vyhroceného stavu dospěl izraelskopalestinský konflikt, kde na jedné straně stojí Izraelci se „svatým právem“ na budování Velkého Izraele a na druhé straně Palestinci se „svatým právem“ na návrat na území ovládaná Izraelem.

„Léčba“ radikalizovaného mozku je svízelná. Vyžaduje pomalou, postupnou změnu interpretace posvátných hodnot, pro jejichž uplatnění musí radikál nacházet nové, méně konfliktní cesty. O tom, že to možné je, svědčí případy, kdy umírnění muslimští duchovní dokázali odradit sebevražedné atentátníky od jejich záměrů.

Scott Atran a jeho spolupracovníci jsou proto přesvědčeni, že velmi silnou zbraní je prevence, která může zabránit tomu, aby lidé přilnuli k posvátným hodnotám. Jejich studie ukazuje, že významnou roli mohou při prevenci sehrát opatření, která sníží rizika vzniku pocitů ukřivděnosti mezi příslušníky rizikových skupin.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...