Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Jak vypadal vesmír před 11 miliardami let? Vědci sestavili mapu

Mezinárodní tým vědců sestavil první mapu vesmíru, jak podle jejich zjištění vypadal před 11 miliardami let. Výsledek své práce zveřejnili v aktuálním čísle časopisu Astronomy & Astrophysics.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

j. kříž

18. 11. 2012 17:52
problémem zdejších diskutérů je nedostatek

tolerance fantazie a kreativity kterou dnešní možnosti techniky nabízí věřte že bez lidí kteří si kladou nové otázky není žádného pokroku a improvizace velmi často vede k inovacím nemá cenu papouškovat obecně známé teorie a fakta jde o originální pohledy každého jednoho člověka a v tomto materiálu hledejme ty diamanty vědění které můžeme dále precizovat

0 0
možnosti

J. Klimecký

18. 11. 2012 18:44
Re: problémem zdejších diskutérů je nedostatek

Muzete byt originalni, muzete fantazirovat, ale nemuzete vedu rozmelovat. Veda ma urcite zavazne postupy a kdyby se jich nedrzela, tak uz to neni veda, ale je to rozmelnene bahno, v horsim pripade povery a okultismus. Ja netouzim po strnulosti, nehybnosti. Veda rada pracuje s novymi hypotezami. Ale trva na jejich overovani! Teprve po prukaznem potvrzeni se muze objevit novy poznatek v ucebnicich! Veda musi zustat seriozni! Vzdyt tu jde castokrat i o lidske zivoty! Napriklad biologie a  medicina: Nechci, aby me osetroval kreativni doktor, ktery ma plnou hubu abstraktich kecu a je zasneny do sve poezie. Svuj zivot, sve zdravi chci sverit do rukou seriozniho spolehliveho cloveka s kritickym myslenim. Vede slusi duslednost  a preciznost! Veda musi sve poznatky prisne kvantifikovat i kvalifikovat. Neserte me uz s tim vseobjimajicim gulasem!

0 0
možnosti

P. Sulc

17. 11. 2012 2:53
No, to je opravdu enorme dulezita vec.

V duchu vidim, jak se danovi poplatnici tresou radosti, kdyz o tom ctou. Jak to ulehci zivot na zemi, vylepsi komunikaci s dalnymi hvezdami, dokonce bude i kvalitnejsi pizza.

0 0
možnosti

J. Klimecký

16. 11. 2012 23:46
Dokolecka dokola... :-(

Uz ponekolikate se tu setkavam z pavedeckym relativizovanim, rozbredlosti, tlachanim, verbalismem, atd. Pro mne to ma divnou pachut. Podobny pocit jsem mel, kdyz prisel "dramatik" Havel se svymi hrami. Mnoho plku o nicem. Ja mam svet rozdeleny na vedecky a tam se neptam po transcendentnu. Resim konkretni data, fakta. A pak svet transcendentna, kde se resi vira, priciny vsehomira a co bylo uplne na pocatku a kdo to zaridl atd. Michat to dohromady mi neprijde rozumne. Muzu se bavit o transcendentnu,  ale ne na diskusnim foru k clanku z rubriky veda. Vzdyt ten clanek byl o konkretnich vecech. Objevi se nekdy astronomicky clanek, u ktereho nebudou rozplizle zpochybnujici komentare? :-)

0 0
možnosti

A. Podšer

17. 11. 2012 3:33
Re: Dokolecka dokola... :-(

myslím, že jste se ještě se skutečným transcendentním vnořením do problematiky nesetkal; doporučuji dílko elegantní vesmír od briana greene, to byste teprve zažil ty pravé transcendentní orgie; autor se snaží stravitelnou formou seznámit laiky s korunním princem dnešní vědy (zejména matematiky a astrofyziky), s teorií strun; to je skutečně něco pro exaktně založené jedince; nejprve překvapení v tom smyslu, že teorie buduje soubor předpokladů, které mají takovou povahu, že je nebude nikdy možné v praxi prokázat - to je celkem dobrý start; v podstatě je tato teorie vystavěná na složitých matematických modelech, které předpovídají, že celý vesmír je na své elementární úrovni tvořen chvějícími se vlákny energie; že je hmota jiný druh energie, to odvodil již einstein - a v těchto škálách je to něco, co lze naší technikou poměrně dobře zkoumat; jenže nový pohled na věc nás posouvá na jiná, nepředstavitelně malá měřítka mikrokosmu - těžko pojmenovatelné řády pod úrovní velikosti atomu; struny prý v podstatě tvoří pletivo celého vesmíru, vibrují různými módy a podle způsobu vibrace a jejich vzájemného spojování a odpojování se pak vše, co se v kosmu nachází, nějak projevuje - ať už hmotností, nábojem, jadernou silou, gravitací, absencí interakce apod.;

0 0
možnosti

j. kříž

16. 11. 2012 11:09
debata o toku času může být velmi zajímavá

problém je že se na rozměr času díváme lidskou optikou čas k nám nepřetržitě promlouvá ve smyslu navazujících událostí příčin a následků teorie velkého třesku je pro nás tak atraktivní právě pro to že je naprosto fundamentální kotvou všeho, naše materialně založené mozky mají problém s představou ničeho nikdy a neustále se vtírá otázka co bylo před a jak mohlo vzniknout něco někdy z ničeho

0 0
možnosti

A. Podšer

15. 11. 2012 23:59
zkoumání vesmíru vede k závěrům,

že je i na vysokých škálách izotropní a homogenní; podíváme-li se kterýmkoliv směrem, zaznamenáme obdobné rozložení hmoty a ta hmota má svou skladbou a projevem obdobné vlastnosti; naše schopnost nahlížet do hlubin vesmíru je daná citlivostí teleskopů zachytit ty nejslabší emise elektromagnetického záření; dnes nahlížíme do vzdálenosti (minulosti), která odpovídá době asi půl miliardy let od velkého třesku; v této souvislosti je zajímavý následující paradox: snímáme-li teleskopem ultrahluboké pole, stále lze spatřit zářící hmotu organizovanou do povědomých tvarů; proměřením záření zjistíme chemické složení, které podle matematického modelu odpovídá složení hmoty zastoupené ve vesmíru nějakých 500 mil. let po velkém třesku, tedy se jedná o objekty staré více než 13 mld. let; kupodivu tentýž pohled se nám naskytne, pokud náměr teleskopu změníme přesně o 180 stupňů na opačnou stranu a zachováme přitom stejné nastavení pro ultrahluboké snímání; spatříme obdobně vzdálené objekty a vesmír obdobného složení a stáří;

0 0
možnosti

A. Podšer

16. 11. 2012 0:00
určitě to neznamená,

že jsme středem vesmíru, ani to, že stáří viditelného vesmíru je dvojnásobek udávané hodnoty; neznamená to ani, že “protilehlé“ objekty byly v době 500 mil. let po velkém třesku od sebe takto vzdálené; spíše to naznačuje cosi o tajemné povaze prostoru, jeho zakřivenosti a podivných geodetikách, po kterých světlo vesmírem putuje; s jistotou totiž nemůžeme ani tvrdit, že se v obou případech nehledíme na tytéž objekty; bohužel, elektromagnetické vlnění je prozatím jediný nositel informace o všem, co se ve vesmíru odehrálo, přičemž minulý čas podtrhuji; na pozorování vesmíru v přímém přenosu si musíme nechat zajít chuť, a to zřejmě bude platit jednou provždy; je alespoň spravedlivé, že toto platí i pro případného pozorovatele tam někde v místě, kam před časem “zaostřoval“ hubbleův teleskop; pokud se v tento konkrétní okamžik dívá naším směrem, také vidí pouze galaxie z hvězd první generace a oblaka složená výhradně z vodíku a něco málo hélia; a jistě si také láme hlavu nad paradoxem, jak je možné, že když pozoroval stejnou hloubku přesně opačného koutu vesmíru, viděl totéž, co vidí nyní při pohledu směrem k nám; světlo je v tomto měřítku prostě pomalý a možná i nespolehlivý pošťák, ale nezbývá než jím vzít zavděk a informace jím zprostředkované se snažit interpretovat co nejlépe

0 0
možnosti

J. Gális

15. 11. 2012 9:50
chyba v článku

Drobný detail - podle novějších poznatku se rozpínání nezpomaluje ale naopak zrychluje, důkazem jsou neustále vzrůstající střední vzdálenosti mezi hvězdami.

Občas kroutím hlavou co jsou ještě větší laici než já schopní napsat....

0 0
možnosti

J. Klimecký

15. 11. 2012 11:40
Re: chyba v článku

Neni chyba v clanku, zatim to tak skutecne vypada, ze vesmir nejdrive svoji rozpinavost zpomaloval, pac bylo jeste hodne skryte latky i viditelne latky pohromade a vesmir nebyl tak naredeny. A jak viditelna latka, tak skryta latka maji kladnou pritazlivou hodnotu, tzn. ze zpusobovaly brzdeni velkeho tresku, zpomalovaly rychlost expanze.  Pak se vsak prekonala urcita kriticka mez a rozpinani vesmiru nabralo nove obratky, pac prevzala vladu skryta energie a jeji ucinky maji zapornou gravitacni hodnotu, tzn. pusobi  nikoli pritazlivymi silami, ale naopak odpudivymi. A vypada to tak, ze tato energie vakua stale roste a rozpinani vesmiru nabira novou dynamiku a bude se stale urychlovat. Takze vzdalenosti ve vesmiru porostou a pribyva prazdneho vesmiru. Ovsem na systemy galaxii a kup galaxii to nema vliv, urcite male systemy stale drzi pohromade, pac slapove vlivy prevladaji a dokud je koncentrace hmoty v ramci uzavreneho systemu na urcite urovni, nemusime se bat, ze by nas energie vakua odmrstila ven do prazdna. Tady u nas ve slunecni soustave budou i nadale platit Newtonovy zakony, Keplerovy zakony a v ramci galaxie a nasi mistni kupy galaxii bude platit Einsteinovy rovnice. Takze klidek. Ale bohuzel vesmir jako celek ma stale se urychlujici se rozpinavost, pac skryte energie (nekdy oznacovane za temnou energii) je skutecne nejvice a jeji ucinky budou stale rust  s narustajicim casem. Takze vesmir v hodne vzdalene budoucnosti je cim dal zredenejsi, chladnejsi, prazdnejsi. Hvezdy pak budou vyhasle, zustanou jen cerne diry, neutronove hvezdy a bili trpaslici jako konecna stadia hvezd a kolem nich budou obihat mrtve studene  planety.

0 0
možnosti

j. kříž

15. 11. 2012 9:13
?

já to čtu tak že temná energie a hmota souvisí pravděpodobně z anihilace která proběhla po té co se z kvark-gluonového plasmatu začala tvořit hmota a její opačně nabité dvojče antihmota kam se poděla energie z anihilace jejíž zbytkem byla pouhá miliardtina původního objemu hmoty?

možná se spotřebovala pří tvorbě prostoru a času jsou to události raného vesmíru které stanovili pravidla navěky dopředu nedávno byl publikován objev krásné spirální galaxie staré deset mld. let tedy v době kdy na takovou architekturu neuběhlo dost času, mapování reliktního záření nám tyto vzdálené procesy možná více osvětlí a možná najdem klíč 100metrů pod cernem

0 0
možnosti

J. Tachovský

15. 11. 2012 11:30
Re: ?

Jen pro vasi informaci. Objem se meri v litrech, hmota v kilech. To, ze zbyla miliardtina puvodniho objemu je tedy blbost. Objem naopak pomerne dost vzrostl.

0 0
možnosti