11. listopadu 2014 6:45 Lidovky.cz > Relax > Věda

Korejský poloostrov rozděluje i jazyk, tvrdí lingvisté

Jihokorejští vojáci střeží hranici s KLDR. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jihokorejští vojáci střeží hranici s KLDR. | foto: ČTK

SOUL Dialog mezi Severní a Jižní Koreou nikdy nebyl snadný, akademici z obou zemí se ale nyní sešli v Pchjongjangu, aby se pokusili alespoň sjednotit jazyk, jímž lidé na severu a na jihu Korejského poloostrova mluví. Píše o tom agentura AFP.

Pětadvacetileté snahy vytvořit jednotný slovník korejštiny podle jeho autorů finišují. Cílem tohoto úsilí je překlenout stále se zvětšující propast ve slovní zásobě korejštiny, kterou mluví lidé v komunistické KLDR a kterou používají lidé v kapitalistické Jižní Koreji.

Minulý týden skupina jihokorejských lingvistů a lexikografů, která se podílí na slovníkovém projektu, poprvé po pěti letech odcestovala na schůzku se svými protějšky na severu. „Je to důležitá práce,“ říká šéfredaktor slovníku Han Jong-un, podle nějž hrozí, že prohlubující se rozdíly v používání korejštiny se stanou stejně velkou překážkou pro případné sjednocení obou Korejí, jakou představuje přísně vojensky střežená hranice přetínající poloostrov.

Odborná komunikace

Podle Hana je problém nejvíce patrný v jazyce používaném experty v jednotlivých oborech, jako jsou třeba lékaři nebo právníci. „Odlišnosti jsou tak zásadní, že architekti z opačných stran Korejské poloostrova by pravděpodobně měli velké potíže postavit společnými silami dům,“ říká.

Po japonské okupaci Koreje z let 1910-1945, během níž byla korejština ve školách i v úřadech zakázaná, obě strany nově rozděleného poloostrova stanovily korejský jazyk a gramotnost jako svou prioritu. Po více než šesti desítkách let a téměř úplné izolovanosti se jejich jazyk liší téměř stejně radikálně jako jejich hospodářství a politika. Některá zcela běžná slova získala zcela neodpovídající významy. Kupříkladu slovo akassi, jež v Jižní Koreji znamená „mladá dáma“, nese v Severní Koreji význam „otrokyně ve feudální společnosti“.

PSALI JSME:

Největším problémem je ale obrovské množství slov, která pronikla výhradně do slovní zásoby jedné či druhé země a která jsou pro mluvčí na opačné straně nesrozumitelná. Han odhaduje, že tyto odlišnosti se nyní týkají třetiny slov používaných v ulicích Soulu a Pchjongjangu a až dvou třetin výrazů používaných v obchodních a oficiálních kruzích.

„V současnosti pořád ještě není problém v základní komunikaci, ale jazyková propast bude nepřeklenutelná, pokud budou zmíněné odlišnosti nekontrolovaně narůstat,“ domnívá se Han.

S plánem sestavit unifikovaný slovník korejštiny přišel jihokorejský aktivista propagující sjednocení obou Korejí Mun Ik-hwan na setkání se zakladatelem KLDR Kim Ir-senem v Pchjongjangu v roce 1989. Kim jeho návrh schválil. Projekt ale nezačal právě šťastně, když byl Mun po svém návratu na Jih vsazen do vězení s obviněním z nelegální cesty na Sever. V roce 1994 Mun zemřel a teprve v roce 2004 se podařilo nápad oživit v příznivé atmosféře po historickém summitu jihokorejského prezidenta Kim Te-džunga a severokorejského vůdce Kim Čong-ila v roce 2000.

„Stejně jako jeho otec Kim Ir-sen také Kim Čong-il vnímal tento projekt jako významný pro zachování korejského kulturního dědictví,“ uvádí Kim Han-muk, který vede jihokorejskou část společného výboru, který byl konečně v roce 2005 vytvořen k sestavení slovníku.

Záměrem výboru bylo definování 330 000 hesel; doposud výbor zvládl přesně definovat 55.000 slov. Práce zprvu postupovala jen pomalu, než se obě strany navzájem poznaly, brzy však nabrala tempo a Han je nyní přesvědčen, že cíl dokončení slovníku do roku 2019 může být splněn, pokud činnost výboru bude moci pokračovat bez přerušení. To ale není vůbec jisté.

Bohužel, i mírová práce lexikografů není uchráněna před nestálou povahou vztahů mezi Severní a Jižní Koreou, které od konce korejského konfliktu z let 1950-53 zůstávají ve válečném stavu. Výbor se v prvních pěti letech setkal dvacetkrát, pak ale v roce 2010 vojenské napětí vzrostlo a mezikorejské vztahy se dostaly na bod mrazu.

K TÉMATU:

Jednadvacátá schůzka výboru se uskutečnila až letos v červenci v Číně a nynější setkání v Pchjongjangu je prvním v KLDR od roku 2009. „Samozřejmě se nemůžeme ubránit těmto krizím, ale důležité je, že obě strany uznávají význam naší práce,“ prohlašuje Kim Han-muk. „A zapálení našich kolegů ze Severu bylo vždy čistě akademické a převažovalo nad politikou,“ dodává.

Když výbor pracuje pravidelně, je podle svých slov schopen v průběhu týdenního setkání vypořádat se se zhruba 20 000 hesly. „Již na začátku jsme se shodli, že vyloučíme příliš ideologicky motivované výrazy,“ říká Han Jong-un. „Obvykle se rychle shodneme u asi dvou třetin slov probíraných při diskusi a pak řešíme ta složitější. Když se nedohodneme, uvedeme dva různé významy, tak jak slovo lidé chápou v Severní a Jižní Koreji,“ popisuje.

Ruština vs. angličtina

Jednou z příčin rozdílů mezi zmíněnými verzemi korejštiny bylo rozhodnutí KLDR „očistit“ jazyk vyřazením mnoha slov čínského původu a jejich nahrazením „domácími“ termíny. V Jižní Koreji čínsko-korejská slova stále tvoří přes 50 procent slovní zásoby, píše agentura AFP.

Severní Korea mezitím zahrnula ruské výpůjčky jako „kommuna“ pro „společenství“, zatímco Jihokorejci se hojně začali inspirovat angličtinou a vytvořili takové novotvary jako „eye-shopping“ pro prohlížení si zboží ve výkladních skříních (pro něž se v angličtině užívá výraz „window-shopping“).

Severokorejští uprchlíci jako Pak Kun-ha říkají, že množství anglických výpůjček je jedním z hlavních problémů při začleňování se do jihokorejské společnosti.“Je to neuvěřitelně frustrující. Anglické výrazy jsou všude, je to jako učit se nový jazyk,“ stěžuje si Park, který utekl z KLDR v roce 2005.

Lidovky.cz, ČTK

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!