Neděle 29. března 2020svátek má Taťána 10 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Jeden brouk pro výzkum nestačí

Entomolog Emil Kučera. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Entomolog Emil Kučera. | foto: Koláž Šimon LN

Většinu práce v našem oboru dělají amatéři, říká v rozhovoru pro LN Emil Kučera. Nedávno uprchl z Indie poté, co byl odsouzen za sběr brouků.

LN Jak jste se vlastně dostal k entomologii?
Jako kluk jsem se zajímal o přírodu, bavilo mě chodit do lesa. Asi v deseti letech jsem objevil prvního střevlíka a nalepil si ho na kus papíru. Pak dlouho nic a v roce 1985 jsem začal sbírat brouky.

LN Na jaký hmyz se specializujete?
Na tesaříky a krasce, tedy na brouky žijící v dřevě. Souvisí to s mojí profesí lesníka a s ochranou stromů proti škůdcům. To mě taky svedlo dohromady s Petrem Šváchou, který studuje larvy tesaříků.

LN Kolik brouků máte ve sbírce?
Přesně nevím, kolem tří nebo čtyř tisíc, nepočítám je jako známky.

LN Jaké země jste už navštívil?
Čínu, Indii, Sibiř, Thajsko... Pokud tedy nemluvím o Evropě. Ale mým hlavním zájmem je bionomie a  nacházení nových druhů pro vědu. To je svým způsobem adrenalin. Hlavně proto jezdím do světa, v Evropě už není co objevovat.

LN Zaměřujete se tedy na Asii?
Přesněji na oblast palearktu, jeho jižní hranici tvoří Himálaj. Do Západního Bengálska, kde nás zatkli, se mi vůbec nechtělo, protože tam pro mě nebylo nic zvláštního - to už jsou tropy a špatně se tam hledá. Předtím jsme byli v Uttarpradéši, který víc připomíná střední Asii a evropské lesy, takže jsou tam příbuzné rody. Tam jsem našel pár zajímavých věcí. Možná mezi nimi byly i nové druhy, třeba krasec podobný druhu, jaký žije u nás na Blatech. Těch je mi líto. Nechal jsem je v Uttarpradéši u známého, protože jsem se tam chtěl ještě vrátit. Bohužel tam už zůstanou.

LN Ale tropická příroda je pestřejší, takže byste v ní měl větší šanci najít nové druhy...
To je pravda, ale jednak mi příliš nevyhovuje tropické a subtropické klima, a hlavně tam jsou rody, které vůbec neznám. Také je tam problém s určováním stromů, na kterých brouci žijí. Mít záznamy o živné dřevině brouka je důležité, většinou si pořizuji fotodokumentaci. Někteří brouci jsou totiž monofágové, žijí jen na jediném druhu stromu. To má pak význam i pro ochranu dřevin.
V Uttarpradéši sice rostou jiné stromy než u nás, ale už poznám, že je to třeba nějaký druh dubu nebo borovice. Je to jednodušší než pátrat ve změti různých lián a křovin, které by u nás stejně nikdo neuměl určit. Proto jsem byl v Thajsku jen jednou.

LN Proč jste se tedy vydali do Západního Bengálska?
Petr Švácha tam hledal tři larvy tesaříků pro dokončení svého dlouholetého výzkumu
a já jsem jel nasbírat nějaký materiál pro kolegy na výměnu. Chytal jsem třeba můry, které si vyměňuju s maďarským kolegou za tesaříky z Íránu. Nebo jsem sbíral scraptiidae , to jsou asi jeden až dva milimetry malí broučci, které měním za tesaříky s kolegou z jednoho muzea ve Francii.

LN Kolik kusů od každého druhu sbíráte?
Například u skupiny scraptiidae stačí přijít k okoličnatému květu, zatřepat s ním a napadá vám jich 200. Ale je mezi nimi třeba pět druhů, které na první pohled nerozeznáte. Ke studiu proto potřebujete velké množství kusů.

LN Kolik ze zabavených 200 brouků patřilo vám?
Ono se psalo, že nám zabavili 200 brouků, ale ve skutečnosti je nikdo nepočítal. Mohlo jich být 400, 600 nebo 700. Paní Říhová (vedoucí Oddělení druhové ochrany a CITES České inspekce životního prostředí – pozn. red.) v televizi prohlásila, že 200 brouků, které jsme sebrali, je strašné množství. Ale pro studium je to málo. Když se popisuje nový druh, musíte mít typovou sérii, čím větší, tím lepší. Typoví brouci mají červené štítky a muzea si je mohou půjčovat, případně, když jevíc kusů, snad i měnit za jiný typový materiál. Když je typových kusů málo a ztratí se je to velký průšvih, protože srovnání s typem je považováno za jedinou stoprocentní determinaci. Indičtí lesníci mají představu, že entomologové seberou jednoho brouka a to jim pro studium stačí. Ale to je nesmysl.

LN A této představě přizpůsobili i tamní zákony...
Tamní zákon, Wildlife Protection Act z roku 1972, co se týče chráněných druhů je úplně mimo. Druhy brouků, které tam jsou popsané, jsou úplně nesmyslné. Patrně to dělal nějaký specialista na motýly, protože motýlů je tam řada, ale pak asi dotyčný vzal nějakou knihu a podle ní dopsal nějaké brouky, jen aby tam byli. Třeba chráněný brouk, kterého dopsali na seznam zabavených brouků Petru Šváchovi, v Indii vůbec nežije. Nemám tušení, jak mohlo něco takového vzniknout.

LN Vedle brouků a fotodokumentace vám v Indii zabavili i entomologické náčiní. Jak vlastně vypadá?
To je mi velice líto, protože je to velmi nákladná záležitost. Ve Srikhole chodil Petr Švácha na larvy a já jsem vždycky čekal na večer. Měl jsem takovou lampu – zářivku napojenou na baterii. Na ni mi naletovaly můry, ploštice a jiný drobný hmyz. Dál jsem měl síťku a sklepávač, což je plachta s rámem, do níž se sklepává drobný hmyz z květů a listů. Potom prosívadlo, to je takový plátěný chobot se síty uvnitř. Hází se do něj mech a prosívají se z něj drabčíci a další drobný hmyz. Narozdíl od Petra jsem měl i zahradnickou lopatku na sbírání, jak my říkáme, hovňousků, protože pod různými výkaly se taky nacházejí zajímaví malí broučci. A samozřejmě smrtičky – lahvičky s éterem. Jenom ta síťka stojí tři tisíce, lampa s baterií další tři tisíce, takže ono se to nasčítá.

LN Jak postupujete, když chytnete brouka? Hned ho napíchnete na špendlík?
Nejdřív ho usmrtím pomocí octového éteru. Vlastně se uspí a pokud se včas nevyndá ze smrtičky, už se neprobere. Pak se jen nalepí na štítek. Dnes se většina brouků lepí, na špendlík se napichují jenom opravdu velké druhy. Já pouze nalepuji.

LN Musí se hmyz nějak kuchat nebo konzervovat? Jak dlouho vlastně taková sbírka vydrží?
Pokud se brouci určují podle pohlavního ústrojí, musí se tyto orgány vypreparovat. Konzervovat není potřeba, samotná tělíčka celkem rychle vyschnou. Životnost sbírky je v podstatě neomezená. Musí se ale chránit chemickými přípravky proti jinému hmyzu, třeba rušníkům, kteří napadají exempláře a dokážou je úplně zničit. Taky je potřeba sbírku chránit proti dlouhodobému působení světla, protože některé druhy časem ztrácejí barvy. To je vidět při návštěvách muzeí v otevřené expozici. Sbírky se proto správně uchovávají v muzejkách, které nemají skleněná víka.

LN Jak dlouho trvá samotná preparace hmyzu?
To je se nedá přesně říct, záleží na tom, jestli je nutné ho „vykuchat“, případně také pohlavní orgán zalít do kanadského balzámu, což je delší operace. Já při své práci zhruba za osm hodin zvládnu vypreparovat asi 80 kusů brouků nebo 40 motýlů. Motýli jsou složitější, protože se musí rozvlhčovat. Pokud je nedovlhčený, špatně se manipuluje s křídly a často se ulamují tykadla. Převlhčení motýli zase mohou mít na křídlech mokré skvrny, které ani po usušení nezmizí. A ve všech případech hrozí otření barevných šupinek na křídlech, to je největší problém.

LN Co s nasbíraným hmyzem děláte?
Přivezený materiál roztřídím a předám odborníkům specializovaným na jednotlivé skupiny. Oni materiál posoudí, pokud najdou nové druhy, tak je popíší a část si nechají. Zbytek mi vrátí a já si obohatím sbírku, případně ho vyměním. Když zájemce nemá co nabídnout na výměnu, domluvíme se i na prodeji. Náklady na cesty jsou opravdu veliké, takže se tím částečně pokryjí. Ale to je všechno.

LN Jaké jsou obecně vztahy mezi amatérskými a profesionálními entomology?
Jsou složité a projevilo se to i na našem případu. S Petrem Šváchou jsme celou cestu absolvovali společně, spolupracovali jsme a dostali jsme se do stejné situace. Ale první petice se zaměřila jen na Petra, jako kdybych tam já, amatérský entomolog, vůbec nebyl. Tak nějak vyplynulo na povrch, že profesionálové amatéry trochu podceňují. Přitom 80 procent práce v entomologii – včetně práce vědecké – dělají právě amatéři. Vlastně profesionálům poskytujeme servis. Vozíme většinu materiálu, ve kterém se nacházejí nové druhy. Nemám přesnou představu, ale jenom ze skupin, které mě zajímají, pochází z mých sběrů minimálně sto nových druhů.

LN Není to tím, že vás hází do jednoho pytle s komerčními sběrači, kteří opravdu sbírají hmyz kvůli výdělku?
Já osobně nikoho takového neznám. Žádného dealera, o kterém by se dalo říct, že se živí hmyzem, jsem nikdy neviděl.

LN Ale i na burzách mívají vystavení brouci cenovky...
Jistě, když vyměňujete hmyz, má každý kus nějakou hodnotu, aby výměna byla adekvátní. Nebudete přece nabízet krásného střevlíka za nějakou ploštici. Takže se případný rozdíl doplatí. Nebo, pokud druhá strana nemá na výměnu materiál, o který bych měl zájem, domluvíme se na ceně. Ale že by si z toho někdo dělal byznys, tak to opravdu není.

LN Zmínil jste, že podle vašeho materiálu bylo popsáno kolem stovky nových druhů. Z toho zhruba třicet nese vaše jméno. Jak se vlastně hmyz pojmenovává? Jsou na to nějaká pravidla?
Jak jsem říkal, poskytuji materiál odborníkům z různých institucí, muzeí a podobně. Když v něm najdou nový druh, popíší ho a někdy ho pojmenují po nálezci. Já o to nežádám, ale je to celkem běžná praxe. Popis zveřejní v nějakém specializovaném entomologickém časopise, ale abych řekl pravdu, nemám o tom ani moc přehled. Někdy mi autoři popisů pošlou kopii časopisu s popisem brouka, kterého po mě pojmenovali. To mě samozřejmě potěší, ale jinak se po tom nijak nepídím.

LN Je pravda, že v taxonomii hmyzu panuje chaos a existují třeba brouci popsaní pod více různými jmény?
Někdy se skutečně stane, že se jeden druh popíše víckrát, když entomologové příliš nespolupracují a dostatečně  nepátrají v literatuře, jaké druhy už byly popsány. Když se na to přijde, novější popis se stáhne. U starších popisů se někdy také ztratí typový exemplář, což může být problém, protože dřív se popisovalo podle jediného kusu. Kromě toho se najdou i recesisti, kteří třeba pojmenovali jednoho střevlíka Carabus broukpytlik. To je pak legrace sledovat francouzské kolegy, jak se to snaží vyslovit. Takže v systematice se opravdu najde ledacos.

LN Prý chcete svůj případ ještě dořešit u mezinárodního soudu? Proč?
Řešil jsem s kolegou z České společnosti entomologické, zda by šlo celé té nešťastné události nějakým způsobem využít ke zviditelnění toho, jak dnes ochrana přírody v uvozovkách v některých zemích funguje. Jak se snaží prosazovat své úřednické zákony i nezákonnými prostředky. Všude na světě, nejen v Indii, se státní organizace pro ochranu přírody zaměřují na ochranu v podstatě jednotlivých kusů hmyzu a pokud mají případ, jako je ten náš, postupují velice agresivně.Přitom všichni lidé znalí problému ví že ochrana přírody tkví v ochraně biotopu neboli území.  Ve chvíli, kdy má stát či velká firma zájem na nějakém území či hospodářské zóně z ekonomických důvodů, stává se z mého pohledu státní ochrana přírody často málo aktivní a nastupují nevládní organizace a sdružení občanů, kterých se to v daném území přímo týká. Vrátím se ale k našemu případu. Museli bychom napřed vše  konzultovat s právníky. Myslím , že  bychom u mezinárodního soudu mohli uspět,  nevím ale, jak by se soud díval na můj odchod z Indie. Byl přeci jenom proti indickému právu.Taky nevím, kolik by nás právníci stáli. Pokud by to byla horentní suma, nemůžu si to dovolit.

LN Plánujete už další cestu?
V nejbližší době určitě ne, teď si musím dát pauzu. A počkat, jak se vyvine situace. Do Ruska nebo na Balkán by to snad šlo, do Chorvatska k moři...

LN Nezkomplikoval jste svým útěkem situaci dalším entomologům, kteří by se chtěli  vypravit do Indie?
To sice ano, ale neměl jsem jinou možnost. A 90 procent entomologů – profesionálních i­ amatérských – můj odchod schvaluje. Najdou se samozřejmě lidé, kteří k tomu zaujali kritický postoj, ale tak je to vždycky.


 

Eva Vlčková

Autor

Eva Vlčkováeva.vlckova@lidovky.czČlánky
Premium

Koronavirus ještě může překvapit, říká přední světový biolog Karel Raška

Lékař Karel F. Raška převzal 26. května 2009 v Praze Cenu Společnosti pro vědu... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Koronavirus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc označovanou Covid-19, nelze nijak podceňovat, říká český vědec Karel...

Premium

Luxusní auta a vily. Pohádkový život utnula mladíkům až policie

Domy a byty podvodníků ze společnosti J.O. Investment s. r. o. (na snímku je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jakubovi O. bylo dvacet let, když založil firmu J.O. Investment a začal podnikat. Po třech letech jezdil v kabrioletu...

Premium

Imunitou proti koronaviru. Hýčkejte si horečku a jezte více cibule, radí lékař

Lékař Luboš Pantůček- | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Můžeme se rozhodnout, zda situaci kolem nákazy smrtícím koronavirem budeme vnímat jako tragédii, či jako příležitost...

Otestováno: Jak vašim nejmenším chutnalo organické mléko a kaše Kendamil?
Otestováno: Jak vašim nejmenším chutnalo organické mléko a kaše Kendamil?

Dvacet testerek mělo možnost vyzkoušet organické kaše a mléka Kendamil. Ty jsou vyrobeny z kvalitního plnotučného mléka a obsahují důležité vitamíny a minerály, které děťátko potřebuje pro správný vývoj a růst. Jak v testu dopadly?

Najdete na Lidovky.cz