Varana komodského, největšího ještěra, který přežil do dnešních časů, pro moderní vědu objevila holandská vojenská expedice v roce 1910. Pozoruhodné zvíře, které žije na šesti indonéských ostrovech a v zoologických zahradách, vědci dávno důkladně popsali. Události, ke kterým došlo letos ve dvou britských ZOO, ale prokázaly, že biologové o životě těchto ještěrů nevědí zdaleka vše.
| Varan zabíjí bakteriologickou zbraní |
|
Varan komodský je realistickou připomínkou doby, kdy zemi vládli jiní ještěři, dinosauři. V dospělosti dorůstá až do třímetrové délky a vážit může hodně přes metrák. Tělo s krátkými nožkami prozrazuje, že nepatří mezi dobré běžce. Dokáže sice vyrazit rychlostí až dvacet kilometrů za hodinu, ale brzy musí zpomalit. Obávaný je pro svou silnou čelist vybavenou velmi ostrými zuby. Jeho chrup je semeništěm mnoha bakterií. Varan sám je vůči nim imunní, ale zanesení mikrobů do krve jiných zvířat může být smrtelné. Proto i nevydařený útok často varanovi zajistí potravu, stačí, když několik hodin počká, než se účinek jeho „bakteriologické zbraně“ projeví. Jsou známy i případy, kdy zabil člověka. Varan je přísně chráněný a do zahraničí se dostane jen zřídka, jako dar indonéské vlády. Je chloubou například pražské či plzeňské zoo. Podle odhadů žije v Indonésii posledních pět tisíc jedinců. Ve světle nového objevu je paradoxní, že samců, v zásadě pro rozmnožování „nepotřebných“, je třikrát víc než samic. |
Panenská matka
Podle genetických testů nejsou mláďata přesnou kopií své matky. Jejich DNA je ale z mateřské přímo odvozena, píše se v článku publikovaném v nejnovějším čísle časopisu Nature. Došlo tedy k nepohlavnímu rozmnožování.
Reprodukce, ke které dojde bez oplodnění, se označuje jako partenogeneze. Tuto schopnost má často například hmyz, u obratlovců je však vzácná. Vědci znají několik druhů ještěrů, kteří mohou přivést na svět potomka bez přispění partnera opačného pohlaví, ale u varanů komodských to nikdo nepozoroval.
Chesterské „zrození z panny“ nezůstalo jediným případem, stejný jev zaznamenali i v londýnské zoo. Pro budoucnost největších ještěrů jde o dobrou zprávu. Odborníci doufají, že tato ohrožená zvířata se začnou množit i v zoologických zahradách.
Ošetřovatelé Flory nyní čekají, až se vyklube květnová snůška. Inkubační doba se pohybuje mezi sedmi a devíti měsíci, takže se mláďata mohou vyklubat během příštích dnů. „Budeme vyhlížet pastýře a mudrce z východu a čekat, jestli se nad naší zoo nerozzáří neobvykle jasná hvězda,“ žertuje s narážkou na symboly Vánoc vedoucí oddělení obratlovců Kevin Buley.
