28. února 2007 15:03 Lidovky.cz > Relax > Věda

Jsme potomky pijáků mléka

PRAHA Evropané ještě před sedmi tisíci lety ve velké většině nemohli pít mléko v dospělém věku. Gen, který to umožňuje, se bleskově prosadil v dalších tisíciletích.

Devět z deseti dnešních dospělých obyvatel Evropy nemá problém s trávením mléka. Podobné údaje platí i o lidech ze Severní Ameriky, v Asii nebo v Africe však dospělí pijí kravské mléko jen výjimečně. Většině lidí totiž chybí schopnost zpracovat mléčné bílkoviny. Trávit laktózu, přírodní cukr v mléku obsažený, dokáží jen děti. Po ukončení kojení se totiž „vypne“ gen zodpovědný za produkci enzymu laktázy v tenkém střevě a pro dítě se mléko stává nestravitelným. Pokud se takový jedinec přesto pokusí mléčné výrobky konzumovat, doplatí na to průjmem, nadměrnou plynatostí či břišními křečemi.

Ani Evropané na tom ve střední době kamenné nebyli jinak. Dokládá to výzkum, která podnikl tým vedený Markem Thomasem z University College v Londýně a Joachimem Burgerem z univerzity v německé Mohuči.

Vědci analyzovali DNA odebranou z 55 kostí patřících osmi pravěkým obyvatelům Evropy žijícím mezi lety 5840 a 5000 př. n. l. S překvapením zjistili, že ani u jednoho ze zkoumaných jedinců se nevyskytoval gen, který způsobuje toleranci laktózy. Výsledky výzkumu včera zveřejnil odborný americký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Mark Thomas došel k názoru, že mutace, která trávení mléka umožnila, se musela rozšířit velmi rychle a díky přírodnímu výběru brzy převládla. Naprostá většina prvních pastevců mohla z chovaných zvířat využít jen maso. Ti, kteří dokázali strávit i mléko, měli v drsném evropském klimatu mnohem větší šanci na přežití.

Mléko jim poskytovalo dodatečný zdroj energie a také v porovnání s povrchovou vodou bakteriologicky nezávadný nápoj. Hlavním přínosem konzumace mléka pak zřejmě bylo prudké snížení dětské úmrtnosti ve věku krátce po odstavení.

S přechodem k zemědělství důležitost mléka neklesala. Výnosy byly zpočátku nízké a neúrody časté. Mléko bylo navíc k dispozici celoročně. Thomas také upozorňuje, že při postupu na sever se stále snižuje intenzita slunečního svitu a s ním i hladina vitaminu D v těle. To sebou přináší problémy s využitím vápníku. Pokud se strava doplní mlékem, řeší to oba problémy.

Tyto důvody vedly k tomu, že změna genetického kódu pravěkých Evropanů proběhla z pohledu antropologů bleskurychle. V měřítkách genetické evoluce je několik tisíc let velmi krátkou dobou. „Považuji za pravděpodobné, že dnešní Středoevropané a Severoevropané jsou potomky malé skupiny prvotních zemědělců, kteří dokázali pít a strávit mléko svých chovných zvířat,“ řekl Joachim Burger agentuře DPA.

Odborníci význam studie uznávají. Upozorňují ale na to, že výsledky je třeba potvrdit rozsáhlejším výzkumem. Získání DNA z tisíce let starých kostí je totiž náročný proces, při němž často dochází k chybám.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!