Prapták pojmenovaný Gansus yumenensis patří k evoluční linii „pravých ptáků“, ornithuránů. Zahrnuje moderní ptáky a jejich přímé předky.
Ornithuráni se vyvinuli před 144 až 110 miliony let, tedy v posledním období druhohor. Gansus ještě plně nepatřil mezi moderní ptáky (tzv. Neornithes). Je to však jejich nejstarší známý přímý předek, tedy ornithurán.
Rodové jméno Gansus je odvozeno od provincie Kan-su, kde byl nalezen, druhové jméno yumenensis od tamějšího města Jümen.
Mezi fosiliemi jsou i téměř úplné kostry, žel, bez lebek. Kosti se zachovaly většinou nezdeformované. Na několika zůstaly i zbytky peří. A na kostech nohou plovací blány. Vodní pták Gansus se nejvíce podobal moderním potápkám a kachnám. Vzlétal z hladiny stejně jako ony, patrně se však hůře potápěl.
Nové fosilie objevil tým v lomu poblíž města Čang-ma dva tisíce kilometrů západně od Pekingu ve zmíněné provincii Kan-su. Zkameněliny spočívaly v jemnozrnných usazeninách starých 105 až 115 milionů let na dně dávného jezera. Proto se dobře zachovaly, byť jde o nejstarší známý nález ornithuránů.
| Čínská prabába dnešního ptactva |
|
Předchůdci všech dnešních ptáků si kdysi máčeli peří ve vodě, tvrdí skupina čínských a amerických paleontologů, která v Číně objevila velmi dobře zachovalé kostry druhohorního vodního ptáka označovaného podle místo nálezu jako Gansus yumenensis. Jeho objevitelé na základě jistých faktů spekulují, že z této linie díky přízni osudu i jejímu vývojovému potenciálu nakonec vzešli všichni moderní ptáci. |
O to nápadněji vyniká, že Gansus není jediný vodní pták mezi nejstaršími ornithurány. Ju s kolegy v článku naznačují, že všichni moderní ptáci povstali z vodního či obojživelného způsobu života, z ptáků podobných druhu Gansus.
Důvodem je patrně „odpadnutí“ konkurence, která ovládala oblohu v době, kdy ornithuráni vstoupili na scénu. Šlo o jinou skupinu praptáků, enantiornitheáni. Jsou nazývání „opační ptáci“, neboť vůči moderním měli obrácený ramenní kloub.
Vymřeli se všemi ne-ptačími dinosaury na konci křídy, aniž by zanechali potomky. Bohaté nálezy „opačných ptáků“ převládají na nalezištích v lomech provincie Liao-ning na severovýchodě Číny, které jsou vůči lokalitě u města Čang-ma o asi 15 milionů let starší.
Změny životního prostředí někdy během oněch patnácti miliónů let patrně způsobily, že se od „opačných ptáků“ žijících převážně na stromech odštěpili vodní/obojživelní ornithuráni.
Ti převzali styl života od svých vymírajících příbuzných a zkombinovali jej s vlastní cestou. Otázkou však zůstává proč jedni přežili katastrofický konec druhohor a druzí nikoli?
