"Mnoho zařízení pro čištění vody, která se nakoupí do rozvojových zemí, zůstává nevyužito, protože lidé nevědí, jak je používat a starat se o ně," tvrdí vědkyně. Proto se spolu s kolegy rozhodla prozkoumat vlastnosti kaktusu opuncie mexické (Opuntia ficus-indica), který místní komunity v Mexiku v 19. století používaly k čištění vody.
Vědci z kaktusu extrahovali rostlinný sliz - lepkavou hmotu, v níž rostlina uchovává zásoby vody. Sliz smíchali s vodou, do níž přidali buď hlínu nebo bakterii Bacillus cereus, která žije v půdě a u lidí může způsobovat zažívací potíže. Zjistili, že sliz funguje jako tzv. vločkovací činidlo: způsobí, že se částečky hlíny spojí ve větší celky a klesají ke dnu.
Podobně se shlukují a usazují také bakterie, takže se jich z vodního sloupce odstraní až 98 procent. Výsledky experimentu zveřejnila Norma Alcantarová v časopise Environmental Science and Technology. Nyní chce účinky rostlinného slizu z opuncie otestovat také na přirozeně znečištěné vodě.
Autorka studie se domnívá, že by k vyčištění vody do pitné podoby stačilo uvařit v ní plátek kaktusu. Během varu se z rostliny uvolní potřebný sliz a zároveň se většina mikroorganismů zabije vysokou teplotou.
"Opuncie roste po celém světě a pro obyvatele rozvojových zemí by se mohla stát přirozenějším a přijatelnějším způsobem čištění vody než moderní technologie," tvrdí Alcantarová.
Chemik Colin Horwitz, odborník na čištění vody ze společnosti GreenOx v Pittsburghu, ale varuje před přílišným optimismem: "Pořád zbývá vyřešit řadu otázek, například kolik půdy a vody by bylo zapotřebí k pěstování kaktusů, pokud by se měly začít ve větší míře využívat k čištění. Nemluvě o tom, že nevíme, jak budou mít lidé jistotu, že se všechny bakterie z vody skutečně odstranily," říká Horwitz.
