Neděle 19. ledna 2020svátek má Doubravka -1 °C sněhové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Roky sucha a neúrody. Klima zničilo první impérium

Sucho (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sucho (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Přízeň počasí pomohla novoasyrské říši k rozkvětu. Na kolena ji srazil náhlý klimatický zvrat, ničivé sucho a katastrofální neúroda.

Prvním světovým impériem se stala na počátku 7. století před naším letopočtem novoasyrská říše. Na severu sahala její moc až do Malé Asie. Na západě ovládla Egypt. Její východní hranice ležely na březích Perského zálivu a v západním Íránu. Asyřané věřili, že jsou předurčeni k ovládnutí světa silou. Vytvořili si k tomu drtivou vojenskou mašinerii využívající revolučních novinek, jako byly železné zbraně, jízda a válečné vozy tažené koňmi.

V době největšího rozkvětu ovládali Asyřané většinu jim známého světa. To po nich dokázal už jen Alexandr Makedonský, králové Persie a římští císaři.

Přesto se novoasyrská říše koncem 7. století př. n. l. zhroutila jako domeček z karet. Babyloňanům a Médům podlehla během pár desetiletí. Hlavní město říše Ninive dobyla babylonská a médská vojska v roce 612 př. n. l. Kvetoucí metropoli proměnili v ruiny.

Historici vedou spory o to, co pozvedlo malou asyrskou obchodnickou komunitu na velmoc a co ji následně srazilo do kolen. Jak mohla relativně slabá babylonská a médská vojska na hlavu porazit vojenskou supervelmoc tehdejší doby? Podle některých odborníků přerostla novoasyrská říše své možnosti a zkolabovala. Podle jiných ji položily na lopatky občanské války. Početný mezinárodní tým vedený Ashishem Sinhou z Kalifornské státní univerzity přináší důkazy o tom, že se na vzniku a zániku prvního světového impéria významně podepsaly změny klimatu. Jejich studii zveřejnil vědecký časopis Science Advances.

Co prozradily krápníky

Sinha a jeho spolupracovníci pátrali po příčinách pádu novoasyrské říše v krápníkové jeskyni Kuna Ba ležící nedaleko ruin Ninive. Vědci provedli analýzy minerálů usazených za dlouhá staletí v hmotě stalaktitů. Jejich izotopové složení odráží obsah prvků ve vodě, která prosakovala do jeskyně a formovala krápníky. Zastoupení lehčích a těžších izotopů kyslíku v jednotlivých vrstvách krápníku prozrazuje, jaké srážkové poměry vládly v době, kdy se vrstva utvářela.

Z analýz izotopů kyslíku nelze určit stáří jednotlivých vrstviček krápníku. To však vyčetl Ashish Sinha se svými spolupracovníky z množství uranu, které se od vytvoření vrstvičky v krápníku rozpadlo na thorium. Kombinací dat o obsahu izotopů kyslíku, uranu a thoria v krápnících byli vědci schopni rekonstruovat klima, jaké panovalo v okolí Ninive v posledních čtyřech tisíciletích.

Období vzestupu a pádu novoasyrské říše provázely klimatické extrémy. Dvě staletí, po která se novoasyrské impérium vzmáhalo, patřila k výjimečně deštivým. Dlouhé „období dešťů“ vystřídalo kruté sucho trvající několik desetiletí. Ke kolapsu novoasyrské říše došlo právě v v tomto období. Sinha s kolegy si proto položili klíčovou otázku: Přispěl extrémní zvrat klimatu ke kolapsu impéria, nebo jde o shodu okolností?

Cesta na výsluní

V období vrcholného rozkvětu ovládali Asyřané rozlehlá území. Jejich ekonomika však stála a padala se zemědělskou produkcí poměrně malé oblasti severní Mezopotámie. Odtud říše čerpala zdroje pro své vojenské výboje. Na severu Mezopotámie vládlo po většinu posledních čtyř tisíciletí poměrně suché klima, které zemědělství příliš nepřálo. Před 2900 roky tam však začalo intenzivněji pršet. Na původně suchých stepních oblastech zavládly příhodnější podmínky pro pěstování ječmene, pšenice a dalších zemědělských plodin. Asyřané využili příležitost k vyšší produkci potravin.

Asyřanů žilo v severní Mezopotámii příliš málo na to, aby dokázali zemědělskou produkci razantně zvýšit. Deportovali proto na svá území příslušníky porobených národů. V biblickém Starém zákoně se například dochovala svědectví o násilném přesídlení některých izraelitských kmenů do Asýrie na konci 8. století př. n. l.

Přesídlenci měnili stepi na pole a pastviny a vytvářeli ekonomické zázemí potřebné pro vojenskou expanzi. Na násilně osídlených územích vyrůstaly nové komunikace i opevněná města. Deportace změnily charakter osídlení. Odhaduje se, že Asyřané přesídlili na svá území během 250 let kolem 4,5 milionu lidí.

Roky bez úrody

Příchod sucha znamenal pro prosperující říši drtivou ránu. Vědci mohou usuzovat na dopady nedostatku srážek z následků katastrofálního sucha, které postihlo stejnou oblast v letech 2007 a 2008 a patřilo k nejhorším za posledních 50 let. Propad ve výnosech plodin byl drastický. Situace v novoasyrské říši byla o to horší, že ničivé sucho trvalo několik desetiletí. Na tabulce z roku 657 př. n. l. se dochoval dopis dvorního astrologa králi Aššurbanipalovi, v němž píše: „… letos nebylo dost dešťů a nesklidila se žádná úroda…“

Asyřané se ani za této situace nevzdávali. Král Sinacherib nasadil v okolí Ninive přesídlence na výstavbu zavlažovacích kanálů v naději, že tak metropoli zajistí potravinovou základnu. Ani to nepomohlo. Dopady sucha byly o to horší, že srdce novoasyrské říše bylo nyní hustě osídlené. Docházelo k nepokojům a vojska potřebná k jejich potlačení pak citelně chyběla na porobených územích.

Vzbouřil se Babylon, o nezávislost usiloval Egypt. K tomu na hranice říše dotírali bojovní Médové, kteří našli spojence v babylonských vzbouřencích. Novoasyrská říše tomuto soustředěnému náporu neodkázala vzdorovat a padla. Rozsáhlé oblasti se nadlouho vylidnily. Starořecký spisovatel Xenofón píše o severní Mezopotámii jako o liduprázdné pustině ještě v roce 401 př. n. l.

Premium

Ležela u nohou vraha, čekala smrt a modlila se. Přežila, ale trpí

Ekaterina Garbova - střelba ve Fakultní nemocnici v Ostravě Porubě | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ekaterina Garbova přežila. Vrahovy výstřely ji naštěstí minuly. Odnesla si však zranění z toho, jak po ní lidé v panice...

Premium

Když je šampionka v­ sedmnácti vyhořelá. Ze závodů ji „vyhnaly“ děti?

Alina Zagitovová při listopadovém závodu v Japonsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Aktuální olympijská vítězka i mistryně světa Alina Zagitovová oznámila v prosinci v pouhých 17 letech přerušení závodní...

Premium

Koho čeká láska a koho rozchod. Jaký bude rok 2020 ve vztazích?

S muži je to někdy náročné, ale díky nim je ten život o něco zajímavější. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Člověk je společenský tvor a je v životě spokojený podle toho, jak se mu daří ve vztazích s druhými lidmi. Potřebuje...