26. února 2012 19:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Silný mráz trápil zemi. Klíšťata ani kůrovce ale neudolal

Klíště - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Klíště - ilustrační foto | foto: Shutterstock

ČESKÉ BUDĚJOVICE O celé čtyři stupně bude podle meteorologů zřejmě letošní únor chladnější, než je dlouhodobý průměr počítaný od roku 1960. Bude to tedy jeden z nejmrazivějších únorů za posledních padesát let, v němž teplota na některých místech v Česku atakovala v minusových hodnotách magickou čtyřicítku.

Právě extrémně mrazivému únorovému počasí třeba některé lidové pranostiky přičítají až zázračný vliv na jarní a letní přírodu. Jen odborníci jsou k podobným názorům spíše skeptičtí. Žádný pogrom to třeba pro klíšťata nebyl. Důvod je jednoduchý. Únor byl sice extrémně mrazivý, celkově ale zima nevybočila z průměru.

„Například pro zimní přežití klíšťat jsou mnohem nebezpečnější časté výkyvy teplot než silný mráz, který trvá třeba i čtrnáct dní,“ řekl LN Milan Daniel, odborník na parazity ze Státního zdravotního ústavu. Klíště podle něj mnohem hůře snáší takové počasí, kdy třeba tři dny teploty klesají hluboko pod bod mrazu, pak najednou teplota vystoupí vysoko nad nulu a poté zase prudce spadne. Jenže k takovým výkyvům při letošní zimě prakticky nedocházelo.

Klíšťata ani kůrovce mrazy neudolaly-grafika

Klíšťata ani kůrovce mrazy neudolaly-grafika


Od začátku prosince až do třetího lednového týdne bylo nadprůměrné teplo, pak zima plynule přešla ke čtrnáctidennímu období extrémních mrazů. Navíc ještě před mrazy pokryla většinu republiky sněhová pokrývka. „Ta v mrazech pomáhá jak klíšťatům, tak drobným hlodavcům, na které se klíšťata přisávají,“ uvedl Milan Daniel. Proto se podle něj zatím rozhodně nedá mluvit o tom, že by únorové extrémní mrazy populaci klíšťat zdecimovaly.

„Zima ale ještě není zdaleka u konce, s počasím se může stát cokoliv,“ dodal vědec. Velmi podobně vysvětlují odborníci vliv mrazů například na kůrovce. „Silné mrazy broukovi výrazně neublíží. Hůře odolný je vůči prudkému střídání teploty,“ potvrdil LN Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava. O tom, nakolik se kůrovec na jaře rozšíří, podle něj rozhodne spíše vývoj jarních a letních teplot a srážek než mrazivý únor.

Mrzlo silně, ale celkově zima dopadne průměrně

Z pohledu meteorologů byl dosavadní průběh zimy z hlediska teploty i srážek průměrný a nezměnily to ani extrémní mrazy. Příroda prostě jen v února vyrovnala deficit chladnějšího počasí z prosince a ledna. Mrazy byly ale v porovnání s dlouhodobým průměrem opravdu výrazné.

„Třeba v Českých Budějovicích dosáhne podle mého odhadu průměrná teplota za letošní únor minus 5,1 stupně Celsia, zatímco dlouhodobý průměr se drží na hodnotě 0,3 stupně mrazu,“ řekla LN klimatoložka Miloslava Starostová z Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích. Zhruba čtyřstupňový rozdíl oproti průměru se projevil i na horách. „Opět se jedná o odhad, protože měsíc ještě není u konce, ale třeba na šumavském Churáňově by mohla průměrná únorová teplota dosáhnout minus 9,5 stupně, zatímco průměr se drží na minus 3,7 stupně,“ uvedla klimatoložka.

Když se ale k únorovým teplotám podle ní připočítají vysoké teploty z prosince a prvních tří týdnů ledna, vychází zatím letošní zima v dlouhodobém srovnání jako průměrná.

Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní
Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní

Krkonošský národní park (KRNAP) v loňském roce navštívilo téměř 3,8 milionu lidí. Negativním dopadem masové turistiky je velké množství odpadků, které po sobě lidé v přírodě zanechávají. Dobrovolníci jich každoročně sesbírají skoro 3 tuny.

Najdete na Lidovky.cz