Klíšťata dobývají Alpy a Krkonoše

Šest lidí se nakazilo z čerstvého kozího mléka od koz, které se na této louce pásly a přisálo se na ně nakažené klíště.  Tak vysoko v Alpách přitom klíšťata dosud ještě nikdo neobjevil. Pro české odborníky však není rakouský objev žádným velkým překvapením. V Česku už totiž klíšťata hravě zdolávají vrcholky Šumavy, Krkonoš i Jeseníků.

Třináct set metrů? Žádný neprostupný strop
„Ještě nedávno se v odborných kruzích věřilo, že klíště nemůže překonat nadmořskou výšku přes 1300 metrů. Nyní je to ale jasné. Lidé už nejsou chráněni před klíšťaty ani na alpských loukách,“ napsal rakouský deník Der Standard. Mýtus, že mléko od hospodářských zvířat pasoucích se vysoko v Alpách nemůže být z hlediska encefalitidy nijak závadné, padl letos v srpnu. Testy lékařů z vídeňského Institutu pro virologii totiž odhalily nákazu encefalitidou u sedláka, který pase kozy na alpské horské louce ve Vorarlbersku a sýry z nepasterizovaného kozího mléka pak sám konzumuje a prodává turistům. Následné šetření případu pak prokázalo stejné onemocnění i u dalších šesti lidí, kteří si sýry koupili. „Žádný z nakažených nebyl proti klíšťové encefalitidě očkován,“ uvedl ředitel vídeňského institutu Franz Heinz.

Odhalení prvního případu nákazy encefalitidou tak vysoko v Alpách však představuje především velmi špatnou zprávu pro milovníky takzvaných bioproduktů z vysokohorských salaší. Například na rakouské straně Šumavy, kde se nakažená klíšťata běžně vyskytují, je přes  80 procent obyvatel proti encefalitidě očkováno, ale nepasterizované mléko si dovolí pít jen málokdo. Zemědělci hospodařící vysoko v horách však často mléko nepasterizují, protože podle jejich názoru se klíšťata na horských loukách nemohou vyskytovat. Případ z Vorarlberska ale prokázal, že to je hluboký omyl.

Hranice pro výskyt klíšťat se přitom rychle posouvá v celé Evropě, včetně České republiky. „Ještě před dvaceti lety se v Česku předpokládalo, že klíšťata se nedostanou do výšek přes 650 metrů nad mořem, a nález některých jedinců v tisícimetrové výšce byl naprosto výjimečný,“ řekl LN Jan Kopecký, zástupce vedoucí Parazitologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích.

Fakt, že se „teplomilné“ klíště rychle posunuje stále výš, je podle Jana Kopeckého jedním z mnoha důkazů oteplování klimatu.
„Nyní nacházíme v Česku populace klíšťat i ve výškách přes 1200 metrů nad mořem. Z Krkonoš je potvrzen výskyt i ve výšce 1270 metrů,“ řekl LN Milan Daniel, který se v Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví dlouhodobě zabývá právě monitoringem výskytu klíšťat.

Nákaza hrozí i v zimě
Paraziti, kteří mohou člověka nakazit klíšťovou encefalitidou a lymeskou borreliózou, podle Daniela nejen stoupají směrem vzhůru, ale jsou obecně stále početnější a aktivní v delším časovém horizontu. „V roce 2006 se u nás objevily případy nákazy od klíštěte dokonce i v zimním období,“ uvedl Daniel.

Čas od času se přitom i v Česku objeví takzvané rodinné epidemie, kdy se lidé nakazí z nepasterizovaného kozího mléka od zvířat napadených infikovaným klíštětem. Kozám ale na rozdíl od lidí žádné vážné zdravotní následky nehrozí.

Dosud největší epidemii tohoto druhu na území bývalého Československa zaznamenali odborníci v roce 1951 v okolí slovenské Rožňavy. Tehdy se  encefalitidou z kozího mléka postupně nakazilo přes šest set  lidí.