Sobota 31. října 2020svátek má Štěpánka 13 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Koronavirus může podle vědců blokovat signály bolesti. Lidé pak nepociťují příznaky, nemoc ale roznášejí

Koronavirus | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Koronavirus | foto: ČTK

Praha Hlavním problémem nového koronaviru je jeho vysoká infekčnost, přičemž spousta lidí nemusí o svém nakažení ani vědět. Zkrátka neprojevují žádné příznaky. Důvodem, proč tomu tak je, může být i schopnost viru blokovat určité signály bolesti. Zjistili to vědci z Arizonské univerzity.

Představte si, že jste nakažení virem, díky kterému jste odolní proti bolesti. Než zjistíte, že jste infekční, je již pozdě, vir jste rozšířili široko daleko. Zní to možná jako scénář filmu se sci-fi tématikou, nedávná zjištění vědců ale ukazují, že podobná situace by se mohla týkat i nynější pandemie, uvádí profesor Rajesh Khanna z Arizonské univerzity.

Genetici už dokázali rozpoznat klíčový prvek nového koronaviru – je jím protein na jeho povrchu. Ten má tvar bodce nebo hrotu, jenž je schopen přichytit se na buněčné membráně. Cílem tohoto útoku je buněčný receptor ACE2, který se nachází hluboko v lidských plicích. Jedná se o bílkovinu, která tvoří součást buňky a právě na ni se dokáže virus připojit.

Velká část studií se podle profesora Khanny soustředila právě na schopnosti viru vázat se na receptory ACE2. Nedávno však byla publikována studie (která ale ještě čeká na recenzní řízení), jež zkoumala další možnosti, jak virus napadá nervový systém.

Neuropilin-1

je jedním ze dvou lidských neuropilinů, hraje roli v tvorbě nových cév, vedení axonů (výběžky nerv. buněk) či přežití buněk. Ukázalo se, že interaguje  s vaskulárním endotelovým růstovým faktorem A.

To Khannův tým inspirovalo k hlubšímu prozkoumání a odhalení vazby mezi konkrétním buněčným proteinem a bolestí, tedy interakcí, která je ale právě virem SARS-CoV-2 narušena.

Na buňkách v lidském těle jsou proteiny, které vyvolávají signály, jenž putují do mozku, kde vyvolají pocit bolesti. Zkoumáním vzrušivosti těchto buněk je možné zjistit, jak chronické bolesti vznikají a usnadnit tak i možnosti jejich léčby.

Souvislost mezi covidem a bolestí

Jedním z klíčových prvků koronaviru je výše zmíněný protein ve tvaru bodce na jeho povrchu. Právě tyto hroty se vážou na protein zvaný neuropilin-1. Díky tomu je virus schopen napadnout nervové buňky prostřednictvím buněčného receptoru ACE2.

VEGF-A

Vaskulární endotelový růstový faktor A je glykoprotein patřící do rodiny růstových faktorů. Hraje klíčovou roli při vzniku a formování nových krevních cév. Zvýšená produkce nastává v těle při nedostatku kyslíku.

Za normálních okolností protein neuropilin-1  řídí růst krevních cév a také růst a přežití nervových buněk. Když se však neuropilin-1 naváže na přirozeně se vyskytující glykoprotein VEGF-A, vyvolává to bolestivé signály. Tento signál se přenáší přes míchu do vyšších center mozku, aby způsobil pocit, který všichni známe jako bolest.

Ukázalo se, že když se hrot na povrchu viru naváže na protein neuropilin-1, blokuje vazbu VEGF-A. Tato vazba potlačuje vzrušivost neuronů, a tím pádem dochází k nižší citlivosti na bolest.

Nová cesta k možnosti vyvinout léčbu

Zjištění, že nový koronavirus útočí na buňky prostřednictvím proteinu spojeného s bolestí, by mohlo poskytnout novou cestu pro vývoj léků k léčbě covidu. 

V roce 2018 byla popsána malá molekula, která se rovněž vázala na stejnou oblast proteinu neuropilin-1 a VEGF-A. Během simulace bolesti u krys se znovu potvrdil předpoklad, že neuropilin by mohl hrát důležitou roli v signalizaci bolesti.

U vzorků od covid pozitivních pacientů již bylo potvrzeno, že aktivita genu pro neuropolin-1 je v porovnání se zdravými jedinci vyšší. Studie provedené in vitro na nervových buňkách potvrdily nyní také předpoklad, že v případě navázání hrotu viru na protein neuropilin-1 dochází ke snížení signalizace bolesti.

Práce týmu profesora Khanna tak poskytuje důvody pro zacílení pozornosti vědců na proteiny VEGF-A a neuropilin-1 v budoucích klinických studiích zaměřujících se na bolest. 

Nakonec se možná ukáže, že díky zkoumání záludného viru vědci přijdou i na způsob, jak pomoci lidem s chronickými bolestmi. 

ANALÝZA: Proč Čína v boji s covidem uspěla a Západ se zmítá v chaosu

Turisté se fotí na Velké čínské zdi. V Číně probíhají oslavy Zlatého týdne. (6.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Zatímco Západ se potýká s druhou vlnou koronaviru, východoasijské země dokázaly virus porazit. Proč tomu tak je? Nejde...

Jsme rozvedení. Ještě nevím, zda se vrátím k dívčímu jménu, říká Koukalová

Gabriela Koukalová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nepochopení, odsouzení. Konec vrcholové sportovní kariéry. Hledání práce. A ještě rozvod. Gabriela Koukalová (30) má za...

Dlouhodobý test Mazdy: karoserie se nám rozpadala před očima

Mazda 6 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Historie provozu této Mazdy sice dokládá, že prevence se vyplatí, ale některé chyby výrobce se napravit nedají....