Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Věda

Koronavirus SARS-CoV-2 nevznikl v laboratoři, jsou přesvědčeni vědci. Vyvinul se prý běžnou evolucí

ilustrační snímek

ilustrační snímek foto:  Petr Topič, MAFRA

Praha - Od propuknutí nemoci COVID-19 v čínské provincii Chu-pej na sklonku roku 2019, se čile diskutovalo o tom, co by mohlo být původním zdrojem nové koronavirové nákazy. Vědci nyní porovnali genetickou informaci pandemického viru s ostatními známými koronaviry a dospěli ke dvěma možným hypotézám. Důležité však je, že výzkumem se jasně prokázalo, že nejde o uměle vytvořený virus z laboratoře.
  5:00

Tým vědců z USA, Austrálie a Velké Británie prezentoval výsledky studie v časopise Nature Medicine.

Vědci do boje s koronavirem zapojili nejvýkonnější superpočítač světa. Pomáhá s tvorbou vakcíny

Virus SARS-CoV-2 je sedmým koronavirem, který útočí na člověka. Známější SARS-CoV a MERS-CoV způsobují, stejně jako nový koronavirus, těžká dýchací onemocnění. Ostatní pak zapřičiňují běžné nachlazení. Genetická sekvence (neboli tzv. genom) SARS-CoV-2 je z téměř 80 % stejná jako ta u SARS-CoV, při vstupu do hostitelské buňky používají i stejný receptor ACE2. Z celých 96 % je pak genetická informace nového koronaviru stejná s koronavirem, který můžeme najít u netopýrů, kterým ovšem nijak neškodí.

Virus izolovaný z netopýrů se však od koronaviru způsobujícího nemoc COVID-19 liší v několika aminokyselinách, jež lze najít v hrotu, kterým vir infikuje hostitelskou buňku a které se ukázaly jako klíčové pro vazbu na lidské buňky. Těchto šest aminokyselin se v pěti případech také liší i od aminokyselin SARS-CoV. Ukazuje se, že nový koronavirus se mnohem lépe váže na receptory ACE2 a to jak u lidí, tak také u koček, fretek a dalších druhů s podobnými receptory. To by ještě samo o sobě mohlo být spíše argumentem pro cílenou manipulaci.

Ve věku 103 let se stařence z Wu-chanu podařilo porazit koronavirus. Léčila se pouze 6 dnů

Počítačový rozbor však ukazuje, že důvod, proč tomu tak je, je jiný než předpokládané eventuální modifikace. Nejde totiž o optimalizaci způsobu vázání se, jaký můžeme vidět například u SARS-CoV, jde zkrátka o zcela nové a unikátní řešení, jaké nám často dokáže připravit jen sama příroda. Dle vědců jde o výsledek přirozené selekce, která je pomyslným hnacím motorem evoluce.

Navíc kdyby byl virus uměle vytvořen, šlo by pravděpodobně o genetické vylepšení jednoho z dalších již známých koronavirů. Avšak data z genetické informace SARS-CoV-2 nezvratně ukazují, že nový koronavirus není odvozený z žádného již evidovaného koronaviru. Vědci tedy nabízejí dva nejpravděpodobnější způsoby možného vzniku. V obou případech jde o tzv. zoonózy, tedy infekce přirozeně přenosné mezi zvířaty a lidmi.

Přenos ze zvířete

První možnou verzí je, že se virus vyvinul do svého současného stavu přirozenou selekcí ve zvířecím hostiteli, a poté se přenesl na člověka. Za místo, kde k tomu došlo, je nejčastěji označována Tržnice Chua-nan ve městě Wu-chan. Za původní zdroj nákazy je, kvůli velké shodě v genomu, považován netopýr. Někteří autoři se domnívají, že k přenosu na člověka mohlo dojít přímo, neboť exkrementy a sušené části těl netopýrů se používají v čínské lidové medicíně. Na internetu se objevila také videa, na kterých si Číňané pochutnávají na polévce ze syrového netopýra.

Jak operuje koronavirus. Plíce přestávají dodávat kyslík, organismus se rozpadá jako domino, popisují vědci

Takový průběh by byl ale dosti neobvyklý, spíše se hovoří o tom, že mezi netopýry a lidmi mohl být další mezihostitel. Zvlášť diskutovaní jsou luskouni, jejichž maso se v Číně konzumuje a jejichž některé části těla se rovněž používají v lidové medicíně. Koronaviry napadající luskouny navíc vykazují velkou shodu se SARS-CoV-2 v oné nejdůležitější části aminokyselin, ve kterých je nový koronavirus naopak rozdílný od netopýřích. Na zvířecích trzích dochází k přenosům nemocí poměrně často. Tento průběh zahrnující mezihostitele nastal i u onemocnění MERS (velbloudi) a SARS (cibetky či psík mývalovitý).

Pozoruhodné je, že všechny tyto nemoci se na člověka přenesly z netopýrů, kteří slouží - společně ještě s ptáky - jako největší přírodní rezervoár infekcí, jež jsou schopné přenosu na člověka.

Ve druhém scénáři se pak vir nejprve ze zvířecího hostitele přenesl na člověka a teprve poté se přizpůsobil do současného choroboplodného stavu v lidské populaci. V této možnosti by muselo docházet k dlouhodobému přenosu mezi zvířetem a člověkem, a pak ke krátkodobému přenosu ze člověka na člověka. Vzhledem k nejasnému počátku vypuknutí nákazy v Číně nelze ani tato možnost vyloučit.

Bojujeme o čas a nemocniční lůžka, vysvětlují vědci. V Itálii už dávají přednost těm s největší šancí na přežití

Všechny zkoumané genetické informace viru SARS-CoV-2 jsou stejné, což znamená, že musejí mít jakéhosi společného „předka“. Tím by byl vir, přenesený na člověka ze zvířete. Otázkou přenosu mezi lidmi by pak byla míra patogenity viru. Šlo by o podobný vztah jako u člověka s ptačí chřipkou, u něhož velmi závisí na jeho imunitním systému a podmínkách prostředí vůbec.

„Během celosvětové pandemie, jako je tato, je důležité se zamyslet, odkud se vlastně vzala a vyvodit z toho ponaučení do budoucna,“ shrnují vědci. Pokud se nový koronavirus vyvinul ve zvířeti, a až poté byl přenesen na člověka, je zde oprávněná obava z toho, že by se scénář mohl v budoucnosti opakovat. Naopak pokud se virus vyvinul až po přenosu na člověka, musela by se v budoucnu, za předpokladu že k přenosu ze zvířete na člověka opět dojde, zopakovat i celá série mutací uvnitř člověka, což je mnohem méně pravděpodobné.

Autor: