Samečkové tohoto druhu kraba brání samičku ze sousedství proti vetřelcům také proto, že očekávají odměnu ve formě sexu, zjistili vědci z Australské národní univerzity v Canbeře.
"Skutečnost, že krab přijde na pomoc chránit území jiného jedince, je velmi neobvyklá," uvedl Michael Jennions, který se podílel na studii, jejíž výsledky byly publikovány v odborném tisku.
Chování kraba houslisty sledoval Jennions s kolegy v bažinatých mělčinách přírody afrického Mosambiku loni v říjnu a v listopadu. Samečkové tohoto kraba mají veliká klepeta k obranným účelům, zatímco samičky mají jen dvě malá klepýtka na krmení.
Vědci chtěli zjistit, jakým způsobem tyto samičky chrání své domovy. Krab houslista žije v doupěti a chrání si své území. Vědci posbírali kraby ze vzdálenějších částí oblasti a soustředili je poblíž obydlených doupat.
Když se cizí sameček přiblížil k doupěti nějaké samičky, v 95 procentech případů jí přichvátal na pomoc sousední sameček. Ale když se přiblížila cizí samička, zahnali ji samečci pouze v 15 procentech případů. Což naznačuje, že krabí samečci tolerují přítomnost cizích samiček nablízku, zřejmě proto, že tyto samičky se páří skoro vždycky se svými sousedy, řekl Jennions.
Samičky kraba houslisty si většinou vybírají své partnery a páří se uvnitř doupěte. Ale vědci zpozorovali, že se někdy také páří na povrchu - a v 85 procentech případů to byl sex se sousedem. Vědci spekulují, že samičky kraba se takto odměňují za nějakou výhodu, kterou je v tomto případě ochrana před nepřítelem.
Poskytovat sex výměnou za nějaký prospěch není ve zvířecí říši nic nového. Například samičky tučňáka kroužkového v Antarktidě se takto odměňují za velmi žádané kameny používané na stavbu hnízda.
Dalším důvodem, proč mohou krabi zahánět vetřelce sousedních území, může být snaha zajistit si náklonnost svého souseda, dodal Jennions s tím, že i pro kraby platí pravidlo, že "lepší je ďábel známý než ďábel nepoznaný."
