7. dubna 2019 5:54 Lidovky.cz > Relax > Věda

Kůrovcové kalamity budou v budoucnu intenzivnější, tvrdí vědci

Jak už vyplývá z názvu, brouk napadá převážně oslabené nebo poražené smrky,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jak už vyplývá z názvu, brouk napadá převážně oslabené nebo poražené smrky,... | foto:  František Vlček, MAFRA

PRAHA Kůrovcové kalamity budou v budoucnu stále intenzivnější. Je potřeba klást větší důraz na přirozenou rychlou obnovu po kalamitách než na boj s kůrovcem. V tiskové zprávě to uvedla Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU). Fakulta koordinovala mezinárodní tým vědců, který vypracoval zprávu s doporučeními ke zmírnění dopadů kůrovcových kalamit v Evropě.

„Na rozdíl od minulosti, kdy se kalamity projevovaly většinou jako izolované události, se v budoucnu budou projevovat synchronizovaně na rozsáhlých územích,“ stojí ve zprávě. Mezi hlavní důvody podle vědců patří smrkové stejnorodé porosty na rozsáhlých souvislých plochách, které jsou příznivé pro přemnožení a šíření kůrovce. A dále klimatická změna, která způsobuje rychlejší vývoj kůrovce a oslabení obranných mechanismů smrků.

Stromy napadené kůrovcem na Chýnovsku
Lýkožrout smrkový na stromech v pražské Hvězdě.

„Je potřeba cíleně podporovat druhovou rozmanitost hospodářských lesů na úrovni krajiny s využitím vhodných lesnických postupů a vytvářet nevhodné podmínky pro rozvoj kůrovce,“ řekl jeden z autorů zprávy Miroslav Svoboda.

Podle vědců je někdy možné proti kůrovci nezasahovat. „Pokud v některých oblastech Česka nejsme schopni zastavit nebo zmírnit průběh kalamity a těžba napadených stromů je ekonomicky neefektivní, protože cena dřeva je nízká, je lepší soustředit se na místa, kde zásah může být úspěšný,“ uvedl Tomáš Hlásny z Katedry ochrany lesa a entomologie ČZU. Velmi důležitá je podle něj obnova lesa a zalesňování vhodnými druhy, což sice starý les nezachrání, ale vytvoří dobrý základ pro nový.

Kůrovec je podle vědců významný pro ekostystém a v národních parcích a rezervacích je potřeba k němu přistupovat jinak. Mrtvé stromy tvoří různorodou porostovou strukturu a jsou součástí koloběhu živin. Někteří živočichové jsou vázaní na kalamity a kůrovec je součástí jejich potravy. „Z ekologického hlediska není boj proti kůrovci v národních parcích a rezervacích na místě, jelikož nejsou součástí hospodářských lesů. Nejde však jen o bezzásahová území, ale také o sousedící lesy,“ doplnil Hlásny.

Vědci by uvítali větší uplatňování výsledků výzkumu, které se týkají kůrovce, v praxi zejména státních lesů. Dále také navrhují vyjmutí problematických oblastí z veřejných zakázek.

„Je potřeba otevřít možnosti přenosu sadebního materiálu z okolních zemí, hlavně z jihu. Aby se k nám dostal materiál klimaticky adaptovaný na teplejší a sušší podmínky,“ uvedl na dotaz děkan fakulty lesnické a dřevařské Marek Turčáni. Tomu se věnuje projekt SUSTREE, do kterého je ČZU zapojena a jehož cílem je umožnit ve všech evropských zemích přeshraniční dovoz semen a sazenic stromů.

Ministerstvo zemědělství dnes oznámilo, že v ČR zasahuje kůrovcová kalamita nejhůře sedm krajů od středu země na východ. Veškeré síly vlastníků lesů se mají zaměřit na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce. Na celém území státu bude nově platit možnost odložit těžbu souší, tedy stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, do konce roku 2022.

bad snm

ČTK

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!