Čtvrtek 4. června 2020svátek má Dalibor 22 °C přeháňky až bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Kvůli koronaviru se v češtině objevují stovky novotvarů, říká vědkyně

Koronavirus | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Koronavirus | foto: ČTK

Koronakrize, koronténa, koronáč. To jsou jen některá z nových slov, která se v češtině objevila v reakci na aktuální koronavirovou pandemii. Podle Michaely Liškové, která se v Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR zabývá výzkumem jazykových novotvarů, jsou nových slov souvisejících s koronavirem v češtině už stovky.

„Ústav je zaznamenává v databázi Neomat nových výrazů, která je přístupná online. Často vznikají ve snaze pobavit ostatní lidi. Většina z nich ale zřejmě po odeznění nákazy zase časem zapadne,“ řekla Lišková. V databázi Neomat je podle ní nyní zaneseno 80 slov začínajících „korona“ a 11 slov s počátkem „corona“. „Takových výrazů však je a bude mnohem více, do databáze se budou průběžně dopisovat,“ uvedla.

Podle Liškové už dnes asi nikoho nepřekvapí výrazy jako koronákaza, koronaepidemie, koronakrize, koronadeprese, koronapanika, koronténa (karanténa kvůli koronaviru) či koronáč (koronavirus). Na aktuální dění ale reagují i slovní spojení, která neobsahují první část „korona“, řekla. Jako příklad uvedla sousloví „škola v pyžamu“, které označuje způsob výuky na dálku v době, kdy jsou školy kvůli šíření koronaviru zavřené.

Na bohatost češtiny ukazuje existence novotvarů se stejným významem. Ústav podle Liškové zaznamenal například synonyma pro člověka, který se v pandemické situaci chová nezodpovědně. Používají se pro něj výrazy koronaidiot nebo covidiot, uvedla. Mezi novotvary jsou ale i některé výrazy, které se špatně vyslovují, jako třeba koronapokalypsa nebo koronagrilsezona.

Vyskytují se i jazyková spojení, která jsou podle Liškové problematická z hlediska politické korektnosti. Týká se to třeba označení nemoci COVID-19 jako „čínské chřipky“, což odkazuje na skutečnost, že se onemocnění způsobené novým koronavirem objevilo poprvé na konci loňského roku v Číně.

Jak dlouho slova vydrží?

Takzvané neologismy, tedy nová slova v jazyce, vznikají podle Liškové často vlivem společenských událostí. Důležitým důvodem je snaha ulevit si v psychicky náročné situaci a pobavit ostatní, uvedla. I proto se například v neformální komunikaci na sociálních sítích v současnosti vyskytují převážně hravá, nespisovná až vulgární slova, podotkla.

Životnost novotvarů v souvislosti s koronavirem není podle Liškové možné předvídat. S větší pravděpodobností se podle ní uchytí slova, která se budou užívat napříč společností a snadno se vysloví a napíšou. Většina příležitostných slov nicméně podle jazykovědkyně po odeznění pandemie zase zapadne. „Nebude třeba vařit rouškovku (vyvářet roušky), hrát rouškovanou (nosit roušky) či roušičky (šičky roušek) nebudou již ověšovat rouškovník (sloup pro zavěšení roušek zdarma),“ uzavřela.

Premium

Bubeník z Mandrage: Víťa sebral odvahu, kterou nikdo z nás nenašel a rozsekl to

Matyáš Vorda | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Na bicí hraje od svých devíti let. V deseti s kamarádem Víťou Starým založil kapelu Mandrage, která se za devatenáct...

Premium

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

Premium

Leoš Mareš: Není to jen o talentu, ale o schopnosti si peníze udržet

Leoš Mareš by mohl získat titul syn roku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Krach, zhroucení, deprese, obavy o budoucnost a pátrání po smyslu vlastní existence. To jsou emoce, které v těchto...