Genová terapie je příslibem pro léčbu mnoha onemocnění – od dědičných chorob až po rakovinu. Zatím bohužel neodrostla dětským nemocem. Teď se snad blýsklo na lepší časy. Britští vědci vyvinuli prostředek pro genovou léčbu, který by měl být pro budoucí pacienty mnohem bezpečnější. V roce 2001 vzrušil svět francouzský lékař Alain Fischer, když vyléčil genovou terapií deset „bublinových dětí“. Fischerovi malí pacienti měli v důsledku poškození genu IL2RG nefunkční imunitní systém. Na životě je ohrožovala i zcela banální infekce.
Děti trávily život mezi domovem, kde se jim rodiče zoufale snažili vytvořit prostředí bez nebezpečných mikrobů, a nemocnicí, kde je lékaři léčili z komplikovaných infekcí. Takto postižené děti nemohou být ani očkovány.
Poslední nadějí je transplantace kostní dřeně. Pokud se pro ně nenašel vhodný dárce, byly jejich vyhlídky velmi špatné. Fischer vnesl „bublinovým dětem“ do buněk kostní dřeně neporušený gen IL2RG a tím je vyléčil. Bohužel, u čtyřech jeho pacientů propukla leukemie.
Alain Fischer použil k vnášení nepoškozeného genu geneticky upravený virus. Viry jsou od přírody velmi zdatní pašeráci genů, kteří podsouvají svou dědičnou informaci hostiteli. Vědci je pro tuto schopnosti využívají jako genové „trojské koně“. Viry se přitom s oblibou nabourávají do sousedství genů.
Došlo k tomu i u některých Fischerových pacientů. Léčebný virus se v jejich DNA vmáčkl ke genu, který má na starosti množení bílých krvinek během vývoje plodu. Tento gen po narození „usíná“. Virus jej ale „probudil“, nastartoval překotné množení bílých krvinek a vyvolal tak leukémii.
Ve světě bylo provedeno 40 podobných léčebných zákroků. Počet dětí, u nichž propukla leukemie, se nedávno zvýšil na pět. Poslední ohlášenou obětí se stal koncem roku 2007 chlapec z Velké Británie, kterého léčili genovou terapií v londýnské Great Ormond Street Hospital.
Mezinárodní tým vědců vedený Adrianem Trasherem z University College London nyní vyvinul vhodnější typ viru, který lze použít pro pašování ozdravných genů.
Tento virus má v dědičné informaci vyblokované nebezpečné sekvence, které jsou s to zapínat rakovinotvorné geny. Není tak účinný při zabudování ozdravného genu do dědičné informace pacienta, ale je o to bezpečnější.
První pokusy na buňkách kultivovaných v laboratoři dopadly na jedničku. Virus dokázal opravit poškozenou dědičnou informaci. Následovaly pokusy na myších, které mají poškozený podobný gen jako „bublinové děti“. I u nich virus zabral a obnovil jim původně nefungující imunitní systém. Zprávu o úspěších Trasherova týmu přinesl vědecký časopis Molecular Therapy.
Odborníci upírají k novým léčebným virům velké naděje. „Je vysoce pravděpodobné, že stejně dobrou práci odvede tento virus i při léčbě dědičných chorob lidí,“ řekl v komentáři pro vědecký týdeník Science americký virolog Frederic Bushman z University of Pennsylvania ve Filadelfii.
První klinické zkoušky při léčbě „bublinových dětí“ v Evropě i Spojených státech připravuje Trasherův tým na konec roku 2008. Pokud vše dobře dopadne, mohl by být tento typ léčebného viru využíván i k léčbě dalších závažných onemocnění.
Děti trávily život mezi domovem, kde se jim rodiče zoufale snažili vytvořit prostředí bez nebezpečných mikrobů, a nemocnicí, kde je lékaři léčili z komplikovaných infekcí. Takto postižené děti nemohou být ani očkovány.
Poslední nadějí je transplantace kostní dřeně. Pokud se pro ně nenašel vhodný dárce, byly jejich vyhlídky velmi špatné. Fischer vnesl „bublinovým dětem“ do buněk kostní dřeně neporušený gen IL2RG a tím je vyléčil. Bohužel, u čtyřech jeho pacientů propukla leukemie.
Alain Fischer použil k vnášení nepoškozeného genu geneticky upravený virus. Viry jsou od přírody velmi zdatní pašeráci genů, kteří podsouvají svou dědičnou informaci hostiteli. Vědci je pro tuto schopnosti využívají jako genové „trojské koně“. Viry se přitom s oblibou nabourávají do sousedství genů.
Došlo k tomu i u některých Fischerových pacientů. Léčebný virus se v jejich DNA vmáčkl ke genu, který má na starosti množení bílých krvinek během vývoje plodu. Tento gen po narození „usíná“. Virus jej ale „probudil“, nastartoval překotné množení bílých krvinek a vyvolal tak leukémii.
Ve světě bylo provedeno 40 podobných léčebných zákroků. Počet dětí, u nichž propukla leukemie, se nedávno zvýšil na pět. Poslední ohlášenou obětí se stal koncem roku 2007 chlapec z Velké Británie, kterého léčili genovou terapií v londýnské Great Ormond Street Hospital.
Mezinárodní tým vědců vedený Adrianem Trasherem z University College London nyní vyvinul vhodnější typ viru, který lze použít pro pašování ozdravných genů.
Tento virus má v dědičné informaci vyblokované nebezpečné sekvence, které jsou s to zapínat rakovinotvorné geny. Není tak účinný při zabudování ozdravného genu do dědičné informace pacienta, ale je o to bezpečnější.
První pokusy na buňkách kultivovaných v laboratoři dopadly na jedničku. Virus dokázal opravit poškozenou dědičnou informaci. Následovaly pokusy na myších, které mají poškozený podobný gen jako „bublinové děti“. I u nich virus zabral a obnovil jim původně nefungující imunitní systém. Zprávu o úspěších Trasherova týmu přinesl vědecký časopis Molecular Therapy.
Odborníci upírají k novým léčebným virům velké naděje. „Je vysoce pravděpodobné, že stejně dobrou práci odvede tento virus i při léčbě dědičných chorob lidí,“ řekl v komentáři pro vědecký týdeník Science americký virolog Frederic Bushman z University of Pennsylvania ve Filadelfii.
První klinické zkoušky při léčbě „bublinových dětí“ v Evropě i Spojených státech připravuje Trasherův tým na konec roku 2008. Pokud vše dobře dopadne, mohl by být tento typ léčebného viru využíván i k léčbě dalších závažných onemocnění.
