Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Lesklejší plodiny ochladí klima

Věda

  8:48
Zajímavý recept pro boj s globálním oteplením navrhuje tým britských vědců vedený Andym Ridgwellem z University of Bristol. Zemědělské plodiny, jako je kukuřice, ječmen nebo proso, mají odrůdy s různě lesklými listy. Díky tomu odrážejí různou intenzitou sluneční záření. Ridgwella napadlo využít pole osetá nejlesklejšími odrůdami jako obří zrcadla, jež by odrážela sluneční záření od zemského povrchu.

Ječmen s blyštivějšími listy účinně odráží sluneční záření, potřebuje méně vody a přitom má slušné výnosy. foto: Foto Victor Szalvay

Počítačový model ukázal, že dopad na globální teplotu by se pohyboval kolem desetiny stupně Celsia. V mírném klimatickém pásmu Severní Ameriky, Evropy a Asie by však mohly teploty klesnout až o jeden °C. A to už není zanedbatelné. Za sto let by se efekt pěstování plodin s lesklejšími listy vyrovnal odstranění 195 miliard tun oxidu uhličitého z atmosféry.

Podobný výnos, ušetřená voda
Zemědělci by se nemuseli omezit jen na výběr ze stávajících odrůd. Ridgwell předpokládá, že se lesklost listů bude šlechtit výběrem rostlin, které mají listy chráněny silnější voskovou vrstvičkou.

Někteří odborníci se obávají, že takové rostliny budou mít méně intenzivní fotosyntézu, a jejich výnosy poklesnou. To je ovšem za současného napjatého stavu na světovém trhu s potravinami zcela nežádoucí trend.

Ridgwell kritikům oponuje příklady, kdy se zvýšená lesklost listů na výnosech plodin nijak zvlášť neprojevila. Odrůdy ječmene s lesklejšími a matnějšími listy mají výnosy srovnatelné. Blyštivější odrůdy by mohly být dokonce výkonnější, protože by ztrácely odparem z chráněných listů méně vody.

Projektů, jež chtějí dosáhnout ochlazení ohřívající se Země zvýšeným odrazem slunečního záření, existuje celá řada. Některé počítají s rozmístěním obřích fóliových „slunečníků“ na oběžné dráze kolem Země. Jiné kalkulují s efektem třpytivých povrchů střech v městské zástavbě.
Pěstování lesklejších odrůd zemědělských plodin je ve srovnání s konkurenčními „zrcadlovými“ projekty výrazně jednodušší a lacinější.

Další fronta na dotace
Ridgwell navrhuje, aby byli zemědělci motivováni k pěstování lesklejších odrůd dotacemi. Peníze k jejich vyplácení by se podle něj daly získat prodejem kreditů na trhu s emisemi skleníkových plynů. Pěstitelé lesklých plodin dosáhnou podobného ochlazení atmosféry, jako kdyby se postarali o snížení koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší. Podle toho by měli být také hodnoceni. Ridgwell spočítal, že by se tak dalo ročně pro zemědělce získat 50 miliard dolarů.

„Příjmy z pěstování lesklejších plodin by se mohly vyrovnat dotacím, jež v současné době Evropská unie vynakládá na podporu pěstování plodin pro výrobu biopaliv,“ řekl Ridgwell v rozhovoru pro britský časopis New Scientist.


GMO PODPORUJE EKOLOGII

Před světovým zemědělstvím stojí nelehký úkol. V roce 2050 překročí počet obyvatel Země devět miliard a všechny bude nezbytné nasytit. Přitom je nutné redukovat dopady pěstování plodin a chovu zvířat na životní prostředí.

Zemědělství patří k velkým producentům skleníkových plynů. Pole a pastviny zabírají 40 procent zemského povrchu a jejich zavlažování zhltne 70 procent z celkové roční spotřeby vody.

Zpráva, kterou vydala American Farm Bureau Federation, zní slibně. Při pěstování základních zemědělských plodin spotřebují současní američtí farmáři méně půdy, vody a energie, než kolik pro stejnou sklizeň potřebovali před 20 lety.

Dnešní americké zemědělství těží z pěstování geneticky modifikovaných plodin, které jsou odolné ke škůdcům a snášejí jednodušší ošetření herbicidy. U kukuřice, sóji a bavlníku se podařilo srazit spotřebu energie na polovinu, množství vody na závlahy se snížilo o 35 procent a emise oxidu uhličitého klesly o třetinu.

Tento pozitivní trend minul pěstování pšenice, kde je pěstování geneticky modifikovaných odrůd v počátcích. (jp)


Autor: