Vláda je podle Bělobrádka také připravena letos na základní a aplikovaný výzkum uvolnit dalších 600 milionů korun, a to na základě kontroly vědeckovýzkumných center. Vicepremiér to dnes řekl na tiskové konferenci.
„Jsem velmi rád, že se nám podařilo přes Radu pro vědu, výzkum a inovace (RVVI) dostat do systému z národního rozpočtu nejvíce peněz v historii. Není tedy pravda, že by výdaje ze státního rozpočtu do vědy poklesly,“ uvedl. Čísla ale nezahrnují peníze z evropských fondů.
ČTĚTE TAKÉ: |
Bělobrádek ale není spokojen s tím, že výdaje jsou na úrovni 0,7 procenta HDP, což je míň než jedno procento, které doporučuje lisabonská strategie. Česko se nad něj dostávalo jen díky evropským fondům, poznamenal vicepremiér. Podstatná část přitom podle něj šla do vzniku nových výzkumných infrastruktur, nikoliv do lidských zdrojů a vybavení.
Vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek na celostátní konferenci lidovců...
Problém Bělobrádek nevidí v přísunu peněz, výzkum a vědu prý trápí spíše systém a jeho efektivita. Pokud se podle Bělobrádka bude i dále zvyšovat rozpočet na vědu, musí se peníze z veřejných zdrojů využít efektivně. Chtěl by proto zřídit centrální autoritu, čili ministerstvo nebo úřad, který by financování vědy řídil. Připravit ho chce pro svého nástupce.
Připravuje se novela o vědě a výzkumu
Bělobrádkův úřad nyní chystá rozpočet na rok 2016, jakou částku pro vědu by si představoval, ale nechtěl říct. Už dříve nicméně prohlásil, že chce, aby ročně šlo na výzkum 35 miliard korun ze státních a evropských zdrojů. Dnes zopakoval, že chce udělat výhled rozpočtu do roku 2020, kdy by se měly zřejmě omezit příjmy z evropských fondů. Bělobrádek v současnosti připravuje také velkou novelu zákona o vědě a výzkumu.
Řešit chce i budoucnost velkých výzkumných center. Jejich situaci, o níž se loni diskutovalo, ale nepovažuje za nijak dramatickou. Od loňska centra navštěvuje zmocněnec ministerstva školství. Pro letošní rok vyjednal z národních zdrojů dalších sto milionů korun, které se budou investovat do jejich revize.
