„Musíme přepsat celý příběh evoluce, nejen co se týká našeho druhu, ale všech druhů, které v té době žily v Africe,“ uvedl vedoucí studie profesor Israel Herškovic.
Závěr studie je v rozporu s dosavadním přesvědčením vědecké komunity, že moderní člověk (Homo sapiens) opustil Afriku maximálně před 130.000 lety, uvedl profesor Chris Stringer z londýnského přírodovědeckého muzea, který se na výzkumu nepodílel.
Setkání s jinými druhy?
Pokud člověk opravdu odešel z Afriky už tak dávno, mohlo by to podle vědců znamenat, že se setkal s jinými, dnes již vyhynulými druhy.
Vědci zkoumali úlomek čelisti s osmi zuby, který se našel v jeskyni Mislija v roce 2002. K závěru, že jde o čelist Homo sapiens dospěli s pomocí počítačové tomografie. Na jejím základě vytvořili virtuální trojrozměrný model čelisti, který porovnali s jinými fosiliemi nalezenými v Africe, Evropě a v Asii a také s novějšími lidskými kosterními pozůstatky. Jiná technika vědcům umožnila důkladně prozkoumat tkáň mezi zubem a čelistí, která je v případě Homo sapiens specifická.
Stáří fosilie vědci odhadovali s pomocí různých metod i ve třech nezávislých laboratořích; jejich závěry se shodovaly, že jde o 177 000 až 194 000 let starý kosterní pozůstatek. Doposud nejstarší lidské fosilie byly nalezeny také v Izraeli a jejich stáří se odhaduje na 90 000 až 125 000 let.
