Úterý 10. prosince 2019svátek má Julie 4 °C polojasno Předplatné LN
29. června 2019 5:22 Lidovky.cz > Relax > Věda

Zeptali jsme se vědců: Mají červené krvinky velbloudů a jelenů jiný tvar než u ostatních savců?

Velbloud | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Velbloud | foto: Shutterstock

Červené krvinky (erytrocyty) jsou u většiny savců bikonkávní – vypadají jako zploštělé disky z obou stran prohnuté dovnitř. Tomuto pravidlu se ovšem vymykají některé druhy sudokopytníků. Na otázku odpověděl prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., katedra fyziologie Přírodovědecké fakulty UK a Fyziologického ústavu AV ČR.

Erytrocyty sudokopytníků mohou mít nejroztodivnější tvary. Třeba u kančila malého (Tragulus javanicus) se vyvíjejí krvinky od kulovitých přes oválné až po konkávní. Často jsou na nich ještě drobné prohlubně, zřejmě vakuolárního původu. Neobvyklé erytrocyty mají také velbloudi. Jejich červené krvinky jsou zploštěle elipsovité a snášejí velké zahuštění krve na poušti i náhlé zředění poté, co velbloud vypije desítky litrů vody. Zvláštní tvary krvinek některých savců obvykle nezhoršují jejich funkci.

Mikroskopický snímek lidské krve. Převládají červené krvinky, které jsou při...

Mikroskopický snímek lidské krve. Převládají červené krvinky, které jsou při pohledu shora kruhovité. Větší buňka trochu níže od středu je bílá krvinka, malé tmavočervené skvrny jsou krevní destičky.

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz.

Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

Naopak abnormální srpkovitý tvar lidských červených krvinek je příznakem dědičného oběhového onemocnění nazývaného srpkovitá anémie. Prvotní příčinou choroby je mutace v genu pro hemoglobin, tedy červené krevní barvivo. Tato genetická chyba způsobuje, že se na hemoglobin hůře váže kyslík. Svým nositelům, což jsou hlavně Afričané, však poskytuje jednu vynikající výhodu – jsou do značné míry chráněni před malárií. Jejím původcům totiž zřejmě nechutná jinak „uvařený“ hemoglobin. Přesto si malárie každý rok vybere milionové oběti na životech a zůstává nejhorší metlou lidstva.

S tvarem krvinek souvisí důležitější fakt. Červené krvinky savců nemají buněčné jádro, čímž se odlišují od nižších obratlovců. Erytrocyty mají dva základní cíle: navázat co nejvíce kyslíku a pružně se protáhnout úzkými kapilárami. Čím menší savec, tím má tenčí kapiláry a tedy i jeho červené krvinky jsou menší – navíc roste jejich počet, ve kterém kolují tělem. Menší velikost krvinek také přispívá k jejich rychlejšímu nasycení kyslíkem.

Erytrocyty ovšem nejde zmenšovat do nekonečna. Menší bezjaderné buňky jsou obecně náchylnější k poškození reaktivními částicemi, jež se nazývají volné kyslíkové radikály, a také k cukernému poškození, kdy se na hemoglobin neenzymaticky vážou molekuly cukrů. Malé buňky se proto musí obnovovat mnohem častěji než větší buňky. Skutečná velikost červených krvinek představuje vždy kompromis, který co nejvíce vyhovuje danému druhu a prostředí, kde žije.

Při srpkovité anémii se v krvi objevují abnormální protažené erytrocyty

Při srpkovité anémii se v krvi objevují abnormální protažené erytrocyty

Ke ztrátě jader v erytrocytech obratlovců došlo podle některých autorů v době, kdy klesl atmosférický obsah kyslíku. Před 300 miliony lety během permu bylo v atmosféře 32–35 % kyslíku, takže přítomnost objemného jádra nebránila dostatečné difúzi kyslíku do krvinek a nasycení jejich hemoglobinu. Kyslíku bylo dost i pro vzdušnice hmyzu a dalších členovců, jak dokazuje třeba obří 75centimetrová vážka Meganeura, která tehdy žila. (Musíme však zdůraznit, že většina členovců byla i tehdy malého vzrůstu.)

Na počátku triasu, asi před 250 miliony lety, množství kyslíku v atmosféře kleslo – dokonce až pod současnou úroveň 21 %. Pokles byl doprovázen masovým zánikem druhů, známým jako jedno z pěti „velkých vymírání“. U přeživších suchozemských obratlovců se objevily plíce se sklípkovitým principem výměny plynů. Tento typ plic mají právě savci. Je pro něj charakteristické, že v tenkých stěnách plicních sklípků, což jsou drobné dutinky naplněné vzduchem, protéká krev hustou sítí úzkých kapilár.

Červené krvinky ptáků
Červené krvinky ryb

Krvinky v kapilárách potřebují co nejtěsnější kontakt s tou stranou kapiláry, která směřuje do sklípku s kyslíkem. A tu se ukázalo, že jádro brání přilehnutí erytrocytu ke stěně, podobně jako bříško brání tlouštíkovi položit se na plážovou rohož. Řešením byl opět kompromis: budeme mít bezjaderné a pružné erytrocyty – ale musí se každé tři měsíce vyměnit za nové, protože jim chybí opravný a regenerační aparát, tedy jádrem řízená syntéza bílkovin.

To je jedno z možných vysvětlení bezjadernosti savčích erytrocytů. Nedávno bylo podpořeno pěkným matematickým modelem virtuální krvinky, která absorbovala virtuální kyslík různě rychle a s různou intenzitou, tak jak se měnil její tvar a přítomnost jádra v ní.

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

Prostitutka láká zákazníky za výlohou vykřičeného domu v Dubí u Teplic (2005) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Prof. Vladimír Tesař, zakladatel a přednosta Kliniky nefrologie 1. Lékařské... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Špičkový výrobek i po letech funguje. Kvůli hloupé chybě je však k ničemu

Vypadá i funguje jako nová. Jen z ní kvůli několika nesmyslům ani nezískám... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Snoubení spotřební elektroniky a počítačů provázely porodní bolesti, které jsou z dnešního pohledu absurdní a...