Společná mezinárodní expedice VUT a Havajské univerzity pořídila fotografie 11. srpna na dvou malých ostrůvcích - atolu Tatakoto a ostrově Mangaia. Vědci ze záběrů prostřednictvím unikátní matematické metody zhotovují vizualizace sluneční koróny. Dnes první výsledky představili novinářům.
Tým kolem profesora Miloslava Druckmüllera má s fotografováním zatmění bohaté zkušenosti. Tentokrát bylo těžištěm výzkumu studium rozložení těžkých iontů železa a niklu v koróně. Jde prý o největší experiment v pozorování koróny při zatmění Slunce.
Pomocí 12 chlazených fotografických přístrojů vědci pozorovali korónu v šesti spektrálních čarách těžkých iontů.
Fyzici sluneční korónu zkoumají proto, že procesy na povrchu Slunce mají velký vliv na život na Zemi. "Já to dělám především proto, že mě to fascinuje," uvedl Druckmüller, který do zpracování záběrů vnesl matematické metody. Fotografování zatmění podle něj kvůli obrovské náročnosti a značným rizikům spojeným s počasím vyžaduje "velkou dávku šílenství".
Plány části expedice na ostrově Mangaia málem zhatilo počasí. Slunce zakryly mraky. "Poprvé jsme Slunce uviděli asi tři vteřiny po skončení úplného zatmění," uvedla členka expedice Hana Druckmüllerová.
Naštěstí řecký člen výpravy, který pozoroval zatmění o několik kilometrů dále, pořídil skulinou v mracích použitelné záběry. Počasí naopak přálo druhé polovině expedice na atolu Tatakoto.
Zpracování záběrů a tvorba vizualizací potrvá mnoho měsíců. Zatím mají odborníci jen první výsledky, které však prý svědčí o úspěchu experimentu a důležitosti získaných dat.
Záběry prý přinesou nové informace o tom, jak vypadá koróna v takzvané oblasti bezkolizního plazmatu. Jde o vzdálenou oblast koróny, která nyní sluneční fyziky velmi zajímá. Děje, které se tam odehrávají, prý ovlivňují i planetu Zemi.
Sledování sluneční koróny se po desetiletí věnují fyzikové i profesionální fotografové. Brňané dosáhli světového uznání díky tomu, že se na problém podívali z nového úhlu - jako matematici. Ze stovek snímků zatmění Slunce dokážou pomocí vlastního počítačového programu a původních algoritmů zpracovat vizualizaci, na které jsou různé procesy v koróně mnohem zřetelnější.
Jeden snímek nedávno otiskl na titulní straně prestižní vědecký časopis Nature.
Koróna je plynná, plazmatická hmota kolem Slunce. Je extrémně horká. Pozorovatelé zatmění ji mohou spatřit jako světélkující opar. Jindy než při zatmění se prakticky zachytit nedá.
Její fotografování je kvůli vysokému kontrastu a pohybu vesmírných těles poměrně komplikované a vyžaduje zvláštní techniku. Fotoaparáty také musejí být umístěny na speciální konstrukci, která se otáčí stejně rychle jako planeta Země.
Sluneční koróna skrývá ještě mnoho tajemství, tvrdí vědci. Příští úplné zatmění Slunce bude viditelné v severní Austrálii v listopadu 2012. Nejbližší úplné zatmění Slunce viditelné z České republiky (sever a severovýchod území) bude až v roce 2135.
