V roce 1947 objevili virologové u makaků v ugandské pralesní oblasti Zika nový virus. O pět let později byl podchycen první případ nákazy člověka. Nikoho to tehdy nepřekvapilo ani nevyděsilo. Z Afriky virus pronikl i do tropických a subtropických oblastí Asie a Tichomoří. V oficiálních statistikách však až do roku 2007 figurovalo jen čtrnáct nakažených lidí. K infekcím docházelo jistě častěji. Onemocnění se však svými příznaky, jako je horečka, vyrážka, bolesti hlavy, svalů a kloubů, podobá jiným virovým tropickým chorobám.
Nákaza virem zika tak byla zřejmě často zaměňována např. s horečkami dengue a chikungunya. Příznaky obvykle po týdnu odezněly a většina nemocných se uzdravila bez hospitalizace. Případy úmrtí byly velmi vzácné. Zdálo, že virus nepředstavuje pro lidstvo závažnější hrozbu.
Virus zika
Po roce 2007 se tento celkem poklidný obraz změnil. V Asii a v Americe se virem zika nakazily tisíce lidí. Světová zdravotnická organizace začala bít na poplach. Pandemie kulminovala v roce 2016, kdy se virus rozšířil do více než šedesáti zemí. Zhruba pěti tisícům žen, které onemocněly během těhotenství, se narodily děti s těžkým vývojovým defektem mozku, tzv. mikrocefalií.
Epidemiologové si nad příčinou drastické proměny onemocnění lámali hlavy. Proč se ze sporadické infekce stala choroba šířící se rychle na rozsáhlých územích a postihující tisíce lidí? Vysvětlení přináší nová studie mezinárodního týmu vedeného Louisem Lambrechtsem z pařížského Pasteurova ústavu publikovaná ve vědeckém časopise Science.
Městští a venkovští komáři
Hlavním přenašečem viru zika je komár tropický (Aedes aegypti). Nákaza je však možná i při pohlavním styku s nakaženým člověkem. Za vysoce pravděpodobný, byť neprokázaný je považován také přenos krevní transfuzí.
WHO: Virus zika už není celosvětovou hrozbou, boj ale neskončil |
Komár tropický je sice doma v Africe, ale přičiněním člověka se rozšířil prakticky po celém světě. V Severní Americe zasahuje areál jeho výskytu až do oblasti Velkých jezer. V Evropě se vyskytuje např. na ruském pobřeží Černého moře či na některých lokalitách v Nizozemsku. Na nově osídlených územích se z afrického komára vyvinul nový poddruh.
Původní komár poddruhu Aedes aegypti formosus označovaný zkratkou Aaf žije ve své africké domovině jak v odlehlých pralesních oblastech, tak i v hustě zalidněných městech. Samičky sají krev nejrůznějším obratlovcům včetně člověka. Poddruh Aedes aegypti aegypti, který vznikl v oblastech mimo subsaharskou Afriku a zkráceně se označuje jako Aaa, upřednostňuje lidská sídla.
Životu v nich se dokonale přizpůsobil. Živí se přednostně krví lidí a jeho samičky se při kladení vajíček spokojí i s „nouzovými“ vodními zdroji. Může to být třeba dešťová voda zachycená ve vyhozených plechovkách či ojetých pneumatikách.
Komár tropický se začal šířit z Afriky na jiné kontinenty už s rozmachem zámořských plaveb počátkem 16. století. Dnes sídlí poddruh Aaa na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy a vedle viru zika tam přenáší i žlutou zimnici či horečky dengue a chikungunya. Komáři obou poddruhů se sice mohou vzájemně křížit, ale jasně se od sebe liší dědičnou informací.
Zdatní komáří přenašeči
Louise Lambrechtse a jeho spolupracovníky zajímalo, proč představuje virus zika tak velké riziko například v Brazílii, ale přitom v subsaharské Africe podobné problémy nevyvolává. Vstupem na jihoamerický kontinent někdy kolem roku 2013 dokončil virus zika cestu kolem světa. Změnil se přitom natolik, že jeho nebezpečnost dramaticky narostla?
Virus zika zcela jasně způsobuje mikrocefalii, shodli se odborníci |
Virus zika má k takové proměně dobré předpoklady, protože jeho dědičnou informaci tvoří řetězec kyseliny ribonukleové a ta je vysoce náchylná k mutacím. Lambrechtsův tým však došel k závěru, že rozmach viru zajistili komáři Aaa.
Vědci získali z různých částí světa sedm kmenů viru zika a zkoušeli jimi nakazit komáry nachytané na lokalitách v Africe, Asii a Americe. Komárům předkládali krev infikovanou různým množstvím viru a sledovali, zda se virus v organismu přenašeče uchytí.
Afričtí komáři Aaf se ukázali jako nejodolnější. Aby se nakazili a mohli přenášet chorobu, musí vypít s krví poměrně vysoké dávky viru. Komárům poddruhu Aaa z Asie a Ameriky však stačí k infekci nasát jen malé počty virových částic.
Nakažení afričtí komáři Aaf navíc vylučují ve slinách méně virů a riziko, že přenesou nákazu, se tak redukuje. Nakažení asijští komáři poddruhu Aaa vylučují se slinami vydatné porce viru. Přenos nákazy je tak u nich mnohem pravděpodobnější.
Zika je v tom nevinně
Vyšší náchylnost k nákaze virem zika a intenzivnější vylučování viru slinami se projevovaly u asijských a amerických komárů bez ohledu na to, zda byli vystaveni virům zika z Afriky nebo z jiných částí světa. To dokazuje, že i když se virus během své cesty kolem světa proměňoval, jeho schopnost šířit se lidskou populací významněji nenarostla.
„Podle našeho názoru tu hrají důležitější roli vlastnosti komárů odlišných podruhů než různorodé vlastnosti viru zika,“ říká Louis Lambrechts v rozhovoru pro časopis The Scientist.
Poddruh Aaa získal evolucí vlastnosti, které mu usnadňují život v blízkosti člověka. Zároveň vzrostla jeho schopnost přenášet virus zika. Dlouho se neprojevovala, protože před rokem 2007 nepřicházely vnímavé populace komárů Aaa s virem do kontaktu. Když do nich virus pronikl, propukla pandemie.
