Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Mezi kladivem a kovadlinou

Věda

  9:05
Praha - Jáva leží na špatném místě. V oblasti Jávy se stýká hned několik desek zemské kůry: indická, australská a sundská. Viníky zemětřesení jsou poslední dvě, australská se podsouvá pod sundskou. Nejde o stejné provinilce jako v případě tsunami z roku 2004, tehdy došlo k zemětřesení mezi indickou deskou a barmskou „mini“ deskou.

Nezabíjí zemětřesení, ale domy. foto: SUMARYANTO BRONTO ČTK

Desky se vůči sobě pohybují rychlostí v řádech několika centimetrů za rok, ale některé části se mohou zaklesnout. Tak vydrží, dokud tlak není tak velký, že desky povolí. Protože jejich předcházející „klinč“ může trvat desítky až stovky let, desky „poskočí“ o metry. Yogyakartské zemětřesení se od tohoto scénáře poněkud lišilo, to na základním principu nic nemění: podle odborníků šlo o jakési druhotné zemětřesení, které nevzniká přímo ve zlomu, byť je také způsobeno pohybem desek. Epicentrum ale leželo v menší hloubce v trhlině za hranicí zlomu.

Byť epicentrum leželo pod hladinou moře, nebylo dost silné, aby pohyb mořského dna vyvolal tsunami. Desky se nehnuly ve vertikálním směru a nedošlo ani k velkému sesuvu horniny, takže nebezpečné vlny k pobřeží nedorazily.

Do hry však přibyla další velká neznámá, sopka Merapi, která leží asi 40 kilometrů od Yogyakarty a 80 kilometrů od epicentra sobotního zemětřesení. Ta je také „dítětem“ procesu podsouvání desek zemské kůry. Většina vědců pokládá ze nepravděpodobné, že by byla příčinou zemětřesení. Nemůžou ovšem popřít, že věda nezná odpověď na vše: současné teorie třeba nevysvětlují častý výskyt zemětřesení pod některými sopkami.

Shoda ovšem panuje v tom, že zemětřesení může ovlivnit Merapi. Ta už dlouho vykazuje stopy zvýšené aktivity a obyvatelé v její blízkosti byli vyzváni k evakuaci už 13. května. To se však neobešlo bez problémů. Příkladem budiž vesnice, kde Merapi v roce 1994 zabila 60 svatebčanů. Když tam letos dorazili vulkanologové s žádostí, aby obyvatelé místo opustili, starší vesničané jejich žádost pozorně vyslechli. Poté vědce ubezpečili, že tentokrát nebezpečí nehrozí: duchy ohnivé hory drží v šachu rituálem, při kterém skupiny nahých mužů v noci obíhají kolem vesnice.

Ale Merapi se nejspíš nenechá uchlácholit. Uvnitř hory se vytvořila ohromná „zátka“ ze ztuhlého magmatu. Taková situace by mohla vést ke katastrofickému typu erupce, jaký nastal například při známém výbuchu sopky Krakatoa. Ale jestli a kdy k tomu dojde, odborníci neví. „Ať si každý tipne sám,“ řekl časopisu Nature John Pallister z US Geological Survey. Tento typ výbuchu je těžko předpověditelný.

Odborníci tak jsou v obtížné situaci: pokud bude aktivita Merapi dál růst, budou muset vydat nový pokyn k evakuaci. Není jisté, že ho obyvatelé oblasti v této vypjaté chvíli vůbec budou chtít uposlechnout. Je však velmi pravděpodobné, že příkazu k evakuaci přestanou po týdnu či dvou dbát a vrátí se domů. Přímo do náruče čekající Merapi.

Autoři: ,