Při návštěvě každého většího letiště nelze přehlédnout, jak moc si jsou dnešní velká trysková letadla podobná. Mohou se lišit velikostí, počtem motorů, ale bez ohledu na výrobce se všechna v zásadě drží jednoho modelu - na šípovém křídle, pod kterým jsou zavěšeny dva nebo čtyři motory, je „posazen“ dlouhý trup. Nosnou soustavu doplňuje ještě směrovka a výškovka umístěná na zádi.
Od roku 1954, kdy byl zalétán prototyp Boeingu 707, přišli odborníci jen s drobnými inovacemi. Na křídlech se třeba objevily tzv. winglety, výškovka se také u některých typů přestěhovala na konec směrového kormidla, takže při pohledu zepředu vypadá jako písmeno T.
Podstatnější změnou byl nástup strojů se širokým a v případě Boeingu 747 a nového Airbusu A380 i dvoupatrovým trupem. Ten si však vynutil požadavek vyšší kapacity.
Z převládající koncepce vyplývají i některé neduhy. Letadla mají poměrně vysokou startovní a přistávací rychlost, pohonná soustava tedy pracuje i při klesání na vysoký výkon. A protože šíření hluku od motorů nic nebrání, musí se lidé na zemi vyrovnat s ohlušujícím hřmotem.
Trup přechází do křídla
Revoluční projekt vědců z dvou prestižních univerzit, americké MIT a britského Cambridge, se zaměřil právě na tyto problémy. Tým čtyřiceti odborníků za tři roky vyprojektoval stroj s označením SAX-40, který se vymyká především tvarem. Nejvíce upoutá, že křídlo splývá s trupem. Letadlo také přišlo o zadní nosné partie. Některými rysy projekt připomíná vojenská letadla typu „stealth“. Cílem tentokrát není radarová „neviditelnost“, ale praktičtější neslyšitelnost.
Tři motory umístili projektanti do horní části. Nasávají vzduch z prostoru nad křídlem, takže zvuková vlna je nasměrována nad letoun. Křídla nejsou vybavena vztlakovými klapkami. Ty totiž při přistání produkují nejvíce hluku.
Navržený stroj má mít rozpětí 68 metrů a od špičky k „ocasu“ měřit 44 metrů. To je porovnatelné s rozšířeným Boeingem 767. Letoun je určen k přepravě 215 cestujících. Přes své velké rozměry by měl být tak tichý, že hluk mimo letiště dosáhne jen 63 decibelů, což je o 25 dB méně, než kolik vyprodukují dnešní letadla. Lidi žijící v bezprostřední blízkosti letiště by přelet nového stroje neměl obtěžovat víc než zapnutá myčka. Jediný háček představuje odhadovaný začátek provozu - rok 2030.
„Hluk je jednou z hlavních bariér bránících rozšíření letecké dopravy,“ cituje agentura Reuters Edwarda Greitzera, profesora MIT, který se podílí na projektu SAX-40. Pokud se podaří hlučnost radikálně snížit, bylo by možné využívat letiště v blízkosti měst. A za to cestující rádi zaplatí.
Kritická místa konvenčních letadel
Hlavním zdrojem hluku vycházejícího z dnešních tryskových motorů jsou lopatky dmychadla A a plyny, které vysokou rychlostí vycházejí z výstupní trysky B. Při přistání roste také aerodynamický hluk. Proudění vzduchu narušuje vysunutý podvozek C a klapky na křídlech D, což se sčítá s hřmotem produkovaným motory E.
