8. září 2014 6:14 Lidovky.cz > Relax > Věda

Mladá krev léčí? Vědci testují novou léčbu alzheimera

Česko bylo na devátém místě v Evropě v počtu uskutečněných klinických studií. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česko bylo na devátém místě v Evropě v počtu uskutečněných klinických studií. | foto: Shutterstock

Lékaři v USA chtějí zjistit, zda transfuze krevní plazmy mladých dárců pomůže seniorům postiženým Alzheimerovou chorobou. V říjnu proto proběhne na Stanfordově lékařské fakultě v Kalifornii nevšední klinický test. Postarší dobrovolníci, kterým byla diagnostikována Alzheimerova choroba, se podrobí transfuzi krevní plazmy od mladých dárců.

„Pozitivní efekt, například zlepšení paměti, by se mohl dostavit poměrně rychle a duševní výkonnost pacientů by se měla výrazně zvýšit,“ odhaduje výsledky testu vedoucí lékařského týmu Tony Wyss-Coray v rozhovoru pro časopis New Scientist. Vědci chtějí hodnotit duševní funkce pacientů bezprostředně před transfuzí a během několika dní po ní. Sledování potrvá několik měsíců.

K TÉMATU:

„Zapojíme do něj i rodiny pacientů a ošetřovatele. Ti budou zaznamenávat všechny změny, kterých si u nemocných povšimnou. Pozitivní efekt transfuze může být jen přechodný a nemusí trvat déle než jeden den. Ale i takový výsledek by pro nás byl cenný, protože by nám potvrdil, že jsme na stopě léčby, kterou se vyplatí dále sledovat,“ říká Tony Wyss Coray.

Mladá krev léčí stáří

Vědci sami přiznávají, že jejich plány jsou dosti fantastické a navrhovaná léčba je „hodně experimentální“. Vycházejí ale ze solidních studií provedených na starých myších a potkanech, které svádějí k optimismu.

Lék na stáří a choroby, jež ho provázejí, hledají lidé od nepaměti. Zatím jej nacházeli jen hrdinové pohádek, bájí nebo vědeckofantastických příběhů. Snahy vědců vycházely dlouho naprázdno, i když mnohokrát se i v této oblasti výzkumu blýsklo na lepší časy.

Vědci podávali starým myším krevní plazmu mladých myší.

„Omlazovací účinky" se projevily na všech orgánech včetně mozku. Obrázky ukazují prokrvení mozkové kůry mladé myši (vlevo), staré myši před terapií (uprostřed) a po ní (vpravo). Stejný efekt se prokázal i v dalším pokusu, kde vědci starým myším podali krevní plazmu mladých lidí. Nyní chtějí zjistit, zda by stejná metoda mohla pomoci pacientům s Alzheimerovou chorobou.

V 50. letech minulého století například propojil americký biolog Clive McCay krevní oběhy mladé a staré myši tak, aby se jejich krev mohla smísit a kolovala cévami obou zvířat. S velkým překvapením zjistil, že cévy staré myši jsou v podstatně lepším stavu, než odpovídá jejímu věku. Podobně tomu bylo i s chrupavkou v kloubech staré myši. I ta pod vlivem krve mladého zvířete zázračně „omládla“.

Pozitivní efekt „mladé krve“ potvrdily i další studie. Jeho mechanismus zůstával donedávna záhadou. V poslední době se o její rozluštění snaží hned několik vědeckých týmů. Vědci z Harvardovy univerzity pod vedením Amy Wagersové odzkoušeli „mladou krev“ u myší při léčbě chorobného zvětšení srdečního svalu, které patří k častým nemocem stáří.

Když měly staré myši s nemocným srdcem po čtyři týdny propojený krevní oběh s mladou myší, jejich srdce se vrátilo k normálu. Zdraví mladých myší pod účinkem „staré krve“ nijak neutrpělo. Jejich srdce nevykazovalo známky stárnutí.

Omlazovací bílkovinný faktor

Harvardské biology zajímalo, která komponenta „mladé krve“ je za léčebný efekt zodpovědná. Došli k závěru, že významnou roli tu hraje bílkovina GDF11 (zkratka pochází z anglického termínu growth differentiation factor 11 čili růstový diferenciační faktor 11). Tato bílkovina se vyskytuje v krvi mladých zvířat ve vysokých koncentracích a s postupujícím věkem jí ubývá. Když vědci z týmu Amy Wagersové podali starým myším s chorobně zvětšeným srdcem injekcí vydatnou porci bílkoviny GDF11, pozorovali stejný omlazující efekt, jako když starým myším zajistili přísun „mladé krve“.

Tým Tonyho Wyss-Coraye prováděl své vlastní experimenty, při kterých dostávaly staré myši transfuzi krevní plazmy mladých myší. Krevní plazma vzniká z krve po odstranění krvinek. Omlazovací molekuly z plazmy s krvinkami nezmizely. Také po podání „mladé plazmy“ byly staré myši v lepší fyzické kondici. Zlepšily se jim i funkce mozku, které s postupujícím věkem slábnou nejen u lidí, ale i u hlodavců.

Právě tyto výsledky pokusů přiměly Tonyho Wyss-Coraye, aby se začal zabývat myšlenkou na první klinický test s lidskými pacienty. Také lidem s postupujícím stáří ubývá v těle bílkovina GDF11. Lékaři netuší, proč k tomu dochází. Ale vědí, že GDF11 se podílí v lidském organismu na regulaci růstu. V mozku plní celou řadu důležitých úloh při růstu nervových buněk a dlouhodobém ukládání informací do paměti.

Právě tyto procesy jsou významně narušeny v mozku pacientůs Alzheimerovou chorobou. Pomohla by jim porce krevní plazmy mladých dárců?

Nejen proti alzheimerovi

Tony Wyss-Coray provedl poslední experiment, který ho přesvědčil, že je na správné cestě. Podával starým myším krevní plazmu mladých lidí. A pozoroval stejné „omlazovací“ účinky, jako když použil plazmu mladých myší.

„Lidská plazma měla v organismu starých myší pozitivní efekt na každý orgán, který jsme zkoumali,“ shrnuje Wyss-Coray pro New Scientist výsledky dosud nepublikovaných experimentů.

Výsledky prvních klinických testů očekávají s napětím nejen Wyss-Coray a jeho spolupracovníci. Odborníci se shodují, že bílkovina GDF11 zřejmě není jediný „omlazující“ faktor přítomný v krvi či plazmě. Proto se zatím nepřipravují klinické testy s touto bílkovinou.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Transfuze krevní plazmy se provádějí v nemocnicích rutinně. Rizika s nimi spojená jsou malá a dobře známá. Proto Wyss-Corayův tým nenarazil s žádostí o povolení klinického testu na větší potíže. Schvalovací proces testování bílkoviny by byl o dost komplikovanější.

Z léčby „mladou krví“ by mohli nakonec profitovat pacienti všech věkových kategorií. Například tým italských lékařů pod vedením Alessandra Laviana z římské Universitá La Sapienza zvažuje transfuzi krevní plazmy mladých dárců pacientům, kteří se podrobili léčbě nádorového onemocnění chemoterapií. Ti často trpí velkým úbytkem svalové hmoty a dalšími nežádoucími vedlejšími účinky léčby. „Omlazení“ organismu by zvýšilo jejich šance na přežití a uzdravení.

Laviano v současné době zkoumá, jak působí bílkovina GDF11 na nádory laboratorních zvířat. Potlačuje množení nádorových buněk? Anebo je naopak popohání k vyšším obrátkám? Také by rád věděl, v jakém věku kulminuje v krvi člověka množství „omlazujících“ faktorů. Pomohlo by mu to vybrat nejvhodnější věkovou kategorii dárců krevní plazmy pro léčbu.