Objev zveřejněný ve špičkovém vědeckém časopise Cell bourá stávající dogmata o velehorské aklimatizaci a přepisuje učebnice fyziologie. Johnson a jeho kolegové poškodili myším v kůži gen HIF-1alfa, který je důležitý pro přizpůsobení se organismu nedostatku kyslíku. Ve všech ostatních buňkách těla tento gen myším pracoval tak, jak měl. Přesto se zvířata nedokázala aklimatizovat na pobyt v řídkém vzduchu, který obsahoval stejně kyslíku jako vzduch na vrcholu Mount Everestu. Už tento pokus naznačil, že kůže hraje v aklimatizaci významnou roli.
Johnsonův tým prokázal, že v kožních buňkách se nacházejí stejná bílkovinná „čidla“ pro kontrolu množství kyslíku jako v plicích. Oba orgány - plíce a kůže -sehrávají v řízení produkce červených krvinek podobnou úlohu. Pokud čidla v kůži zaznamenají pokles hladiny kyslíku, aktivují gen HIF-1alfa a ten se postará o rozšíření cév v kůži. Kůží protéká více krve a ta chybí v játrech a ledvinách. Tyto na kyslík vysoce náročné orgány se začnou dusit a zahájí syntézu hormonu erytropoetinu. Zvýšený přísun tohoto hormonu popožene kostní dřeň k vyšší produkci červených krvinek. Takto zahuštěná krev pak lépe zvládá zásobování tkání nedostatkovým kyslíkem.
Lékaři by mohli lépe léčit například chudokrevnost
Když Johnson pochopil, jak kůže pracuje, přinutil k vyšší produkci erytropoetinu a zhoustnutí krve i myši, kterým v kůži chyběl gen HIF-1alfa. Stačilo nalepit zvířatům na tělo náplasti s nitroglycerinem. Tato látka rozšířila cévy a zvýšila průtok krve kůží podobně jako funkční gen HIF-1alfa.
|
Objev také vystrašil antidopingové komisaře.
Pokud se podaří potvrdit vnímání kyslíku kůží také u lidí, otevřou se lékařům nové možnosti pro léčbu některých chorob. Laciné nitroglycerinové náplasti by mohly například nahradit drahé injekce erytropoetinu, kterými se nyní léčí chudokrevnost (nedostatek červených krvinek). Takto navozené zvýšení počtu červených krvinek by pomohlo i pacientům, kteří nemohou řádně dýchat a trpí nedostatečným přísunem kyslíku.
Johnsonův objev také vystrašil antidopingové komisaře. Pro vytrvalostní sporty je výhodné mít o něco hustší krev, protože tělo je vydatněji zásobováno kyslíkem a snáze se vypořádává s námahou. Legálně si sportovci množí krvinky například tréninkem ve vysoké nadmořské výšce. Ti nepoctiví si vypomáhají transfuzí cizích červených krvinek anebo užíváním erytropoetinu. Oba typy dopingu lze nyní prokázat spolehlivými testy. Doping nitroglycerinovými náplastmi na kůži by se však odhalit nedal.
