Sobota 6. června 2020svátek má Norbert 10 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Myší buňky po sobě neuklízí

Hnědé myši. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hnědé myši. | foto: Reprofoto

Délka života má výrazný vliv na rozdíl ve funkci lidských a myších genů. Genetici pronikají do tajů lidské dědičné informace studiem genů myší. Jak lidská, tak i myší dědičná informace je kompletně přečtená a naše DNA se s DNA myší shoduje z 85 procent.

Zdálo se, že se nemůžeme dopouštět velkých chyb. Nová studie zveřejněná časopisem PNAS však odhalila, že i totožné geny se mohou u myší a lidí chovat zcela odlišně.

„Každý předpokládal, že narušení stejných genů vede u člověka a myši k týmž projevům, například ke vzniku stejného dědičného onemocnění. Výsledky našeho bádání dokazují, že to vždycky neplatí,“ říká evoluční biolog Jianzhi Zhang z University of Michigan.

Spolu se svým studentem Ben-Yang Liaoem se věnoval genům, jejichž poškození nedovolují člověku dožít do dospělosti nebo způsobují neplodnost. Z početné kolekce si vědci vybrali 120 genů, které mají svůj identický protějšek v DNA myší. Zajímalo je, zda má narušení těchto genů u myší stejně závažné následky jako u člověka.

„Zaskočilo nás, když se ukázalo, že se myši obejdou bez 22 procent ze 120 genů životně důležitých pro člověka. Ani ve snu by mě nenapadlo, že bude jejich podíl tak vysoký,“ přiznal Jianzhi Zhang.

Oba vědce zajímalo, proč se myši bez těchto životně důležitých genů obejdou. Ukázalo se, že jde často o geny, které zajišťují správné fungování vakuol v buňkách.

Vakuoly jsou váčky, jež buňce slouží k likvidaci nepotřebných molekul. Je to jakási buněčná spalovna odpadu. Pokud má člověk narušen gen nutný pro správnou funkci vakuol, hromadí se mu v těle zplodiny a toxiny. Hrozí mu řada závažných onemocnění, jež často postihují nervový systém.

U myší má poškození těchto genů stejné důsledky. Postup choroby ale bývá pomalejší než dospívání a zvířata obvykle onemocní až v pokročilejším věku, když už zplodila potomstvo.

Během evoluce se našim dávným zvířecím předkům prodlužoval život a dospělosti dosahovali stále později. To zvyšovalo nároky na dokonalý systém likvidace zplodin látkové výměny a toxinů. Každý gram lidského těla vyprodukuje od narození do dosažení dospělosti 18krát více zplodin lákové výměny než gram těla myši.

„Hospodaření s odpady a udržení správných funkcí buněk až do dospělosti je pro člověka důležitější než pro myš,“ říká Zhang. „Neznamená to, že by myš jako modelový živočich pro výzkum genů ztrácela na významu. I u genů, které se u člověka a myší výrazně liší, nám studium myší skýtá cenné informace. Při výzkumu dědičných příčin některých chorob, například těch vznikajících v důsledku narušení funkcí vakuol, ale musíme být opatrní. Tady spolehlivé výsledky zřejmě zajistí jen výzkum na primátech.“
Premium

Před Rusem s ricinem varoval českou kontrarozvědku anonym

Šéf BIS Michal Koudelka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Byl to jeden z posledních letů z Ruska. Krátce nato se nebe nad Českem kvůli opatřením proti koronaviru uzavřelo. Psal...

Premium

Bubeník z Mandrage: Víťa sebral odvahu, kterou nikdo z nás nenašel a rozsekl to

Matyáš Vorda | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Na bicí hraje od svých devíti let. V deseti s kamarádem Víťou Starým založil kapelu Mandrage, která se za devatenáct...

Premium

Čas na změnu. Síťový zesilovač dnes nabídne více hudby než CD přehrávač

Streamovací receivery | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Poslech hudby prošel během posledních let revolucí. Většina hudby se poslouchá z předplacených internetových zdrojů....