Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Myši odporují Mendelovi

Geny nejsou zdaleka všechno, tvrdí francouzští vědci. U laboratorních zvířat našli rysy, které nebyly vůbec zapsány v jejich DNA. Na první pohled vypadají hnědé myšky s bílými tlapkami a ocásky zcela „spořádaně“.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Brtník

1. 6. 2006 14:59
Genetika

Víte jak se rozmnožují volové? Přece přesvědčováním! A předvolební agitací.

0 0
možnosti

Drak

31. 5. 2006 19:19
Novinarske titulky

Ano, uchytit pozornost ctenare se Vam casto povede, nicmene takove nadpisy jsou pouhy brak. Mendel - pokud si pamatuji - nevedel o DNA vubec nic, na princip dedicnosti prisel pouhym pozorovanim rostlin. Nemyslim ze byl tak hloupy aby zamitl to ze nekde nebo nekdy muzou nastat vyjimky. Objasnil hlavni princip dedicnosti, a to ze si nebyl vedom vyjimek ci zvlastnosti na tom nic nemeni.

Einstein by take pozmenil nebo upravil jeho teorii kdyby mel tehdy k dostani soucastna fakta.

0 0
možnosti

kubicek78

1. 6. 2006 11:00
Re: Novinarske titulky

Mendel skutecne nic o DNA nevedel a ani netusil, ze existuji geny. Jen polozil zaklady genetiky tim, ze zjistil jak se dedi dominantni a recesivni znaky. Ale vzhledem k tomu, ze se zabyval necim o cem nebyli nic znamo udelal veliky kus prace. Samotny Mendel navis se svou praci ani moc neprorazil. Jeho dilo bylo objeveno az zpetne nekolika dalsimi genetiky, kteri dosli k podobnym vysledku.

V nadpisu by nemelo byt 'Mendelovi', ale 'mendelisticke genetice'. Souhlas! ale pak uz to nezni tak bombasticky, jak by si vetsina ceskych bulvarnich novin predstavovala...:-/

Jinak Mendel take zacal pracovat (nevedomky) s jestrabnikem chlupackem, coz je apomikticka rostlina (rozmnozuje se asexualne, to znamena, ze se vajicko vyviji bez oplozeni, a vsechno potomstvo jsou nakonec klony) a asi mel dost tezkou hlavu z toho, ze se znaky nededi tak jak by si predstavoval na zaklade pokusu s hrachem.

0 0
možnosti

Gentleman

31. 5. 2006 8:43
Jak se cemu divit

Ze   zorného  úhlu    genetiky  je  článek  lehce   napadnutelný.Najonec   novináři  nemohou  rozumět   všemu.

Z   hlediska    čtenáře  laika  je   článek  jako  takový  málo  explicitní, na piochopení těžký.Epikrisa:Nekupujte Lidové   noviny

0 0
možnosti

Gentleman

31. 5. 2006 8:39
Uvedené skutečnosti nevyvrací Mendelismus

Morgenismus.

Spíš myslím, že    bude lidovky   číst   méně  lidí, když zde budete   zveřejnovat podobné   pseudofilosofické  úvahy   v kterékoli oblast.

0 0
možnosti

Gentleman

31. 5. 2006 8:37
Upozornuji na pokusy akasemika Zilberna

před 50 lety prokázal, že   myši mateřským mlékem přenášejí jeden druh rakoviny.V globále to  nemělo pro   vědu žádný význam.

0 0
možnosti

Brtník

1. 6. 2006 15:02
Re: Upozornuji na pokusy akasemika Zilberna

To už věděl Mohamed! Posdle Islámu jednou z forem příbuzenství jsou tzv. soukojenci - jedinci, kteří měli společnou kojnou. Nesmějí se spolu např. ženit a vdávat.

0 0
možnosti

Drak

31. 5. 2006 3:09
Co to je za nesmysl

Panove si zrejme neuvedomuji ze ribonukleova kyselina (mRNA, rRNA a tRNA) je tez produk DNA. DNA se pak kopiruje (transferuje) do RNA (mRNA), RNA je pak pouzita k vyrobe proteinu. Jestlize je defektivni RNA pribalena do spermie tak to nic nemeni na faktu ze RNA ma svuj puvod v DNA ktera je nositelem dedicnosti.   

>>>>>>>>Přestože malá myška nemá v dědičné informaci „strakatou“ variantu genu, dědí bílý konec ocásku. Na vině je vadná ribonukleová kyselina vyráběná podle „strakatého“ genu rodiče.

Vědci zjistili, že myšák nesoucí „strakatou“ variantu genu přibalí velkou porci defektní ribonukleové kyseliny do spermie.

0 0
možnosti

kubicek78

31. 5. 2006 8:47
Jednoduche ucebnicove priklady prestavaji platit...

Svet RNA skryva spoustu prekvapeni...;)

V tomto pripade jde o specialni typ RNA, ktera se po prepsani jako jednoretezcova RNA zrcadlove slozi a vytvori strukturu zvanou spendlik (angl. hairpin) (vytvoreni takove RNA vyzaduje obvykle dve kopie stejneho useku DNA, ktere maji nukleotidy v zrcadlove obracenem poradi a mezi nimi je intron, napr.  ...ATGTTGATintronATCAACAT...). Tato struktura je rozeznana enzymem zvanym Dicer, ktery takovou RNA nastriha na useky dlouhe nejcasteji 21-24 bazovych paru a ty pote zpusobuji vypnuti genu.

Finta je v tom, ze system ma schopnost se sam udrzovat. To znamena, ze prepis z DNA do RNA je nutny pouze na zacatku. Ty jsou rozpoznany, masinerie zacne pracovat a bud gen primo vypne nebo striha na ty kratke useky vsechnu RNA, kterou vyprodukuje, takze nedojde k prepisu do proteinu. Kratke molekuly RNA maji take schopnost prepisovat samy sebe. V takovem pripade neni nutny ani dalsi prepis z DNA do RNA a RNA bude stale pritomna.

0 0
možnosti

kubicek78

30. 5. 2006 18:19
Ach jo

Krasna prace. Jeji zpristupneni ctenarum lidovek je bohuzel dost nesrozumitelne...:-(

Fenomen, o kterem clanek pojednava se nazyva 'paramutace' (angl. paramutation; s mutaci DNA ale nema nic spolecneho) a byl poprve popsan jiz v roce 1913 u hrachu (i kdyz ne pod timto jmenem). V principu jde o to, ze kdyz se setka aktivni kopie genu (zpusobujici napr. fialovou barvu litu) s neaktivni kopii (listy zelene), tak podle mendelisticke genetiky by mely mit takove rostliny listy fialove. V pripade paramutace vsak vypnuty gen nejakym zpusobem 'zautoci' na aktivni gen a take jej vypne - takze vsechny rostliny maji nakonec listy zelene . Puvodne aktivni verze genu, ktera byla vypnuta pak zjiskava vlastnosti vypinajici verze genu a muze vypinat dalsi aktivni verze genu, jestlize se s nimi setka.

 Zajimave je, ze jak aktivni tak neaktivni verze genu maji stejnou DNA sekvenci a lisi se pouze co do chemickych modifikaci DNA nebo proteinu, ktere jsou na DNA navazany. Tyto modifikace urcuji zda bude gen zapnuty ci vypnuty.

Dlouho se spekulovalo jak vlastne dochazi k interakci mezi obema verzemi genu. V principu existuji dve hlavni moznosti (a) behem fyzicke interakce obou verzi v bunecnych jadrech (b) nebo pomoci takzvanych kratkych RNA molekul. Prvni pripad nebyl dosud dokazan, druhy byl dokazan poprve prave v clanku, o kterem je rec. V prekladu by melo byt zdurazneno, ze RNA molekuly, ktere zpusobuji inaktivaci genu nejsou zcela typicke - jsou dvouretezcove (RNA je obvykle jednoretezcova) a velmi kratke obvykle pouze 21-24 bazovych paru. Tyto kratke RNA molekuly maji schopnost nalez urcitou cilovou sekvenci (mechanismus zatim neni zcela objasnen) - v tomto pripade aktivni verzi genu -  a pomoci nekterych vyse uvedenych chemickych modifikaci ji vypnout.

0 0
možnosti

kubicek78

30. 5. 2006 18:27
Re: Ach jo

Tento typ dedicnosti muze byt pomerne rozsireny jak rostlinne tak i zivocisne risi. Bohuzel je velmi tezke jej odhalit, proto se temer vsechny zname pripady vztahuji na nejake snadno odhalitelne znaky jako treba barva nebo tvar. Ve skutecnosti vsak takto muze byt regulovana spousta genu - vcetne nekterych zivotne dulezitych. K temto opravdu cennym genum, ktere mohou napriklad regulovat vznik nekterych onemocneni (v clanku uz byla zminena cukrovka) vsak vede cesta pouze pres barevne listy nebo tlapky a ocasky mysi (kdy si asi vetsina ctenaru rika, k cemu to vlastne bude...).

0 0
možnosti

El Cid

30. 5. 2006 15:05
genetika je popisná věda jako každá jiná

VV

0 0
možnosti

Ach jo (bls1)

30. 5. 2006 14:53
Ta korupce je všude

Už i v přírodě se obcházejí zákony. To jsme to dopracovali.

0 0
možnosti

El Cid

30. 5. 2006 14:31
Člověk není myš

0 0
možnosti

Drak

31. 5. 2006 19:12
Re: Člověk není myš

To ovsem nevyvraci nic na tom ze podobne (nebo ty same) principy by nemohli pracovat tez u cloveka. Zvlaste jedna-li se tez o savce....

0 0
možnosti