24. ledna 2017 6:40 Lidovky.cz > Relax > Věda

Ptačí nářečí. Na Novém Zélandu zpívají strnadi jako v Británii před 150 lety

Strnad obecný | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Strnad obecný | foto: Shutterstock

Čeští vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zjistili, že na Novém Zélandu zpívají strnadi obecní s největší pravděpodobností stejně jako před 150 lety ve Velké Británii. Tito drobní pěvci s nápadně žlutým zbarvením byli kdysi dovezeni na ostrovní stát v jihozápadní části Tichého oceánu.

Zatímco v zemi svého původu, Británii, kvůli úbytku populace během té doby strnadi zřejmě ztratili některá svá „nářečí“, na Novém Zélandu jsou tato nářečí dodnes slyšet, řekl autor studie Pavel Pipek z Přírodovědecké fakulty.

Cílem projektu podle vědců bylo zjistit, co se stane s ptačím zpěvem, když se ptáci vysadí na opačném konci světa. O studii publikované v mezinárodním časopise Ecography informoval i britský deník The Guardian.

„Před 150 lety měli strnadi stejný zpěv v obou zemích. Mezitím v Británii populace značně poklesla, a tak nejspíš některá nářečí zmizela. Máme kontrolní nahrávky, které ukazují, že ta samá ptačí nářečí pozorujeme v kontinentální Evropě. Nelze samozřejmě zcela vyloučit, že by se nářečí vyvinula na evropské pevnině i na Zélandu do stejné podoby, ale nepřijde nám to pravděpodobné,“ uvedl Pipek.

Strnad je velký asi jako vrabec a patří mezi vytrvalé pěvce. Slyšet je od jara až do pozdního léta, zejména při letních vedrech jeho zpěv vyniká, protože jiní ptáci umlkají. Jen v samotné České republice lze rozeznat několik strnadích dialektů, které se snaží zmapovat český projekt Nářečí českých strnadů (strnadi.cz). Dialekty se odlišují na základě výšky, délky a průběhu slabik v koncové části zpěvu.

„Když jsem zjistil, že strnad byl vysazen na Zéland, napadlo mě použít stejnou metodiku, kterou jsme použili v Čechách, kdy jsme nechali veřejnost, aby pořizovala nahrávky. A podívat se, co se za 150 let stalo. Zkoumal jsem také historii a výsadbu ptáků ze starých dokumentů,“ popsal výzkum Pipek.

Vědci od roku 2013 prozkoumali zhruba dvě stovky nahrávek z Nového Zélandu a tři stovky nahrávek z Británie. Zachování ptačího nářečí přirovnávají k zastaralým lidským jazykům, jimiž se v některých oblastech dodnes mluví, například v českých vesnicích v rumunském Banátu se dodnes používají archaická slova typická pro češtinu 19. století.

Na výzkumu spolupracoval také Botanický ústav Akademie věd a britský vědec Mark Eaton z britské ochranářské organizace RSPB (Royal Society for the Protection of Birds). Přispěli k němu i dobrovolníci v rámci projektu občanské vědy Yellowhammer Dialects (yellowhammers.net), který se inspiroval českým projektem.

ČTK

Rodina se chystá na návštěvu hned po porodu, co s tím?
Rodina se chystá na návštěvu hned po porodu, co s tím?

Ráda bych se zeptala žen, které už to mají za sebou. měly jste po porodu chuť přijímat návštěvy rodiny (ze strany partnera vlastně trochu cizí lidi) doma? Mám trochu představu, že budu potřebovat dost času se sžít s miminkem, trénovat kojení, možná budu ve stresu, když bude chtít mimčo tahat někdo jiný. Jak jste to řešily případně? Jak si nastavit hranice?

Najdete na Lidovky.cz