Na serveru astro.cz to píše astronom Petr Horálek.
Po hlubokém minimu sluneční aktivity kolem roku 2009 a tichém nástupu 24. cyklu se podle Horálka Slunce konečně plně probudilo a nabízí mnoho průvodních jevů své aktivity. Kromě skvrn k nim patří také silné erupce a výskyt polárních září.
Sluneční skvrny jsou chladnější místa na slunečním "povrchu". Povrchová teplota sluneční fotosféry je kolem 5800 stupňů Kelvina. V oblasti skvrn je to asi o 2000 stupňů méně. Za jejich vznikem stojí lokální magnetické pole, které zabraňuje běžnému proudění plazmatu a způsobuje tak nižší teplotu než v okolí.
Právě nižší teplota skvrn je příčinou jejich kontrastu se zářivou fotosférou, ze které na Zemi dopadá nejvíce viditelného záření. Aby byla skvrna nebo skupina skvrn vidět pouhýma očima, musí se její úhlové rozměry pohybovat nejméně okolo třicetiny průměru slunečního kotouče, tedy kolem jedné úhlové minuty. Ve skutečnosti je pak taková skvrna větší než Země.
Čtěte také |
Její rozměry přesahují 48.000 kilometrů. Země má průměr necelých 13.000 kilometrů. Nynější 24. cyklus sluneční aktivity má vrcholit v letech 2012 a 2013. V příštích měsících by proto měl být výskyt skvrn ještě hojnější.
Spolu se skvrnami se objevují také silné sluneční erupce. Dochází k nim při zkratu v magnetickém poli poblíž skvrn a je-li v blízkosti erupce magnetické pole slabé, může do kosmického prostoru uniknout oblak nabitých částic. Míří-li k Zemi a dostane-li se do její atmosféry, pak ve výškách mezi 80 až 1000 kilometry začne interagovat s molekulami vzduchu a výsledkem jsou barevné úkazy známé jako polární záře. Nabité částice mohou ale také poškodit nebo i zcela vyřadit z provozu komunikační družice.
Běžně se polární záře vyskytují v severských zemích, jako je Aljaška, Kanada, Sibiř nebo Skandinávie. Pokud nastane extrémně silná erupce a vyvržené částice vstoupí do zemské atmosféry, pak je polární záře pozorovatelná i v nižších zeměpisných šířkách, tedy i v Česku. První by se mohla objevit zhruba rok a půl před maximem sluneční aktivity, což je právě letos.
Předpovědět polární záři není jednoduché. Směrodatná bývá síla erupce a potvrzení oblaku částic směřujících k Zemi. K překonání vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí potřebují zhruba půldruhého dne. V Česku je možné získat takové informace na webu Ukazy.astro.cz., kde jsou k dispozici také odkazy na aktuální snímky ze severských webových kamer na Aljašce a snímky posledních "českých" polárních září z let 2003 a 2005.
