Genetickou jehlu ve stohu genetického sena umějí vyhledat novým postupem američtí vědci vedení Davidem Craigem z Translational Genomics Research Institute v arizonském Phoenixu. Ve vzorku obsahujícím DNA stovek různých lidí dokážou odhalit přítomnost dědičné informace konkrétního člověka.
Do kriminalistiky přináší metoda publikovaná ve vědeckém časopise PLoS Genetics zásadní průlom. Nejednou stáli policisté před úkolem dokázat pachateli, že měl v rukou zbraň, které se před ním i po něm dotýkaly desítky jiných lidí. Pro techniky z televizních seriálů, jako je Kriminálka Las Vegas, to bývá hračka. Ve skutečnosti jde o zapeklitý úkol. Genetici obvykle nedokážou dát vyšetřovatelům jednoznačnou odpověď, která by obstála před soudem.
Craig využil nových analýz pomocí tzv. DNA-čipů, které určí najednou desetitisíce variant lidské DNA v místech, kde se dědičná informace různých lidí liší jediným písmenem genetického kódu. Určil výskyt těchto variant ve vzorku vzniklého smícháním DNA stovek různých lidí a pak stanovil stejný profil i pro konkrétního člověka. Následně provedl pomocí speciálního programu srovnání obou datových souborů.
Hledání „jehly v kupce sena“ je záležitostí důmyslných matematických kalkulací a není k němu zapotřebí provádět žádné dodatečné analýzy. Počítačový program dokáže s vysokou pravděpodobností určit, zda je DNA konkrétního člověka ve směsném vzorku obsažena, či ne. Velkou výhodu představuje fakt, že celý postup - od genetického testu po počítačovou analýzu dat - lze automatizovat. Metoda dává spolehlivé výsledky i v případech, kdy je třeba vyhledat konkrétní DNA ve vzorku vzniklém smísením DNA tisícovky jiných lidí.
Kriminalisté se při analýzách často potýkají s problémy, které genetici v jiných oborech obvykle neřeší. Vzorky získané v laboratorních podmínkách a skladované v mrazicích boxech mívají DNA zachovanou podstatně lépe než vzorky odebrané s velkou časovou prodlevou v terénu, kde je DNA vystavena celé řadě nepříznivých vlivů.
Kriminalisté jsou nuceni pracovat i s DNA, která je silně poškozená. Craiga zajímalo, zda najde genetickou „jehlu“ i v notně pošramocené „kupce sena“. Zjišťoval spolehlivost postupu v případech, kdy je k dispozici mnohem méně charakteristik dědičné informace. Ukázalo se, že metoda pracuje spolehlivě i s molekulami DNA, které nabízejí pouhou desetinu identifikačních bodů. Zmatky nenastaly ani v případech, kdy byla ve směsném vzorku přítomna DNA pokrevně příbuzných hledané osoby.
