23. listopadu 2018 10:05 Lidovky.cz > Relax > Věda

NASA napjatě čeká na přistání sondy InSight na Marsu. Poprvé se podívá do nitra planety

Kosmické lodi vyslané NASou monitorují Mars. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kosmické lodi vyslané NASou monitorují Mars. | foto: ČTK

PRAHA Po téměř sedmiměsíční pouti vesmírem přistane v pondělí večer na Marsu modul InSight, další robotický přístroj amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Jde o přelomový projekt, neboť vůbec poprvé je zaměřený na nitro rudé planety, nikoli na její povrch jako doposud.

Insight zůstane na jednom místě, na rozdíl od pohyblivých průzkumníků Curiosity, Spirit či Opportunity. Získaná data přinesou důležité informace o jádru Marsu a o vývoji planety. Poznatky vědci chtějí využít i při bádání o vzniku a historii Země.

Přistání blízko marsovského rovníku v rovinaté oblasti Elysium Planitia se předpokládá kolem 21:00 SEČ. Na potvrzení toho, zda celý manévr sestupu a dosednutí - včetně odhození tepelného štítu, správného rozevření speciálního padáku, vysunutí tří přistávacích vzpěr a zážehu brzdících motorů - byl úspěšný, bude muset řídící středisko na Zemi chvíli počkat. Proto také NASA oznámila, že tisková konference po přistání se nebude konat dříve než ve 23:00 SEČ.

O tom, že zdárné přistání na Marsu zdaleka není zaručené, svědčí statistiky. Úspěšných misí s přistáním bylo doposud jen 40 procent. O obtížnosti dostat zařízení na povrch sousední planety se přesvědčila i Evropská kosmická agentura (ESA), jejíž sonda Schiaparelli se v roce 2016 vinou selhání počítače zřítila.

Sestup s přistáním má trvat šest minut

Celý sestup s přistáním má trvat šest minut. InSight během něj musí zbrzdit z rychlosti 19.800 kilometrů za hodinu, s níž vletí do atmosféry, na pouhých osm kilometrů za hodinu. Vstupní úhel přitom musí být 12 stupňů; bude-li úhel větší, sonda může shořet, bude-li menší, může se odrazit zpět do vesmíru. Sledovat toto dění a informovat o něm v různých časových intervalech bude několik přístrojů. NASA připravil pro tuto příležitost zvláštní komunikační kanály.

Sama sonda může vyslat k Zemi dva typy signálů, jeden slabší bezprostředně po přistání a o sedm minut později další silnější. Ten druhý bude příznivou zprávou, neboť bude znamenat, že InSight je v dobrém stavu. Nicméně ještě několik hodin potrvá, než se potvrdí, zda modul bez potíží rozevřel solární panely. Časová prodleva, tedy doba než signál dorazí z Marsu na Zemi, je osm minut.

Vědci pro jistotu připravili tři alternativní způsoby předání zpráv od nového robotického výzkumníka na rudé planetě. O jeden se mají postarat dva minisatelity MarCo přezdívané Wall-E a Eva. InSight na cestě k Marsu doprovázejí a sledují a jejich úkolem bude předat údaje o přistávacím manévru. Jde o unikátní test možného levnějšího komunikačního spojení při budoucích misích v hlubokém vesmíru.

Náklady přesáhly miliardu dolarů

Kromě toho má NASA ještě k dispozici dva „veterány“. Od roku 2001 kolem Marsu létá sonda 2001 Mars Odyssey a od roku 2006 Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). První uvedený satelit by měl podle NASA především potvrdit rozevření solárních panelů, jež budou zajišťovat pro InSight dostatek energie. MRO pak bude zaznamenávat celý sestup s přistáním pro případ, že by v průběhu vznikl nějaký problém.

Na 485 milionů kilometrů dlouhou cestu se 358 kilogramů těžká sonda InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) vydala 5. května. Z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii ji do vesmíru vynesla raketa Atlas V.

Celkové náklady na projekt podle NASA přesáhly miliardu dolarů (kolem 23 miliard korun). Američané přitom investovali 814 milionů dolarů. Dalších 180 milionů dolarů stál vývoj a výroba přístrojů SEIS a HP3, které pro InSight dodaly Francie a Německo.

Měření poskytnou i informace o jádru Marsu

Velmi citlivý francouzský seizmometr SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) bude registrovat a popisovat otřesy půdy při událostech, jako jsou „marsotřesení“ nebo dopady meteoritů. Zaznamenané údaje poslouží k lepšímu poznání marsovké kůry.

Německý přístroj HP3 (Heat Flow and Physical Properties Package) je schopen zavrtat se až pět metrů pod povrch a měřit proudění tepla v hlubinách čtvrté planety sluneční soustavy. Tyto informace odhalí hodně o jejím vnitřku, o jejím vývoji i o tom, zda má stejné složení jako Země.

Do výbavy patří také přístroj RISE se dvěma radiovými anténami. S jeho pomocí bude možné velice přesně sledovat lokaci Insight. Mars stejně jako Země na své oběžné dráze kolísá a získání údajů o tom pomůže vědcům zkoumat, jak je pohyb planety kolem Slunce ovlivňován její vnitřní strukturou. Měření také poskytnou informace o základních vlastnostech jádra Marsu. Poodhalí, v jaké hloubce se jádro stává pevné a jaké jiné látky se v něm kromě železa mohou nacházet.

ČTK

Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?
Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?

Nikdy nelze přesně naplánovat, jak bude porod probíhat. V zahraničí už řadu let fungují porodní domy jako alternativa klasické porodnice a domácího porodu. Jaké jsou přínosy a rizika těchto zařízení?

Najdete na Lidovky.cz