15. března 2014 6:40 Lidovky.cz > Relax > Věda

Naši předci byli mnohem tmavší než my, zjistili vědci

Neandrtálec (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Neandrtálec (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

MOHUČ Dnešní Evropané mají mnohem světlejší pleť, vlasy i oči, než jejich předci před zhruba pěti tisíci lety. Světlejší typy se totiž dokázaly nejen lépe přizpůsobit prostředí, ve kterém žily, ale byly také mnohem přitažlivější pro své sexuální partnery.

Studii na toto téma provedli vědci z německé Mohuče, kteří analyzovali DNA získané z kostí pravěkých obyvatel východní Evropy. Potvrdili přitom dřívější domněnky o výraznější pigmentaci pravěkých Evropanů. "Všichni naši dávní předci byli tmaví," uvedla antropoložka Sandra Wildová.

To se změnilo až zhruba před 50 000 lety, kdy začali osidlovat severní polokouli. Lidé se tu totiž museli přizpůsobit nedostatku slunečního záření. "Výroba vitaminu D v lidském těle je závislá na ultrafialovém záření ze slunečního svitu. V severních zeměpisných šířkách by tak byla s tmavou kůží velmi málo efektivní. Lidé tu navíc přijímají méně vitaminu D i v potravě. Světlá pokožka tak byla nejlepší možností, jak jeho nedostatek kompenzovat," řekl Mark Thomas z londýnské University College, která se na výzkumu podílela.

Světlá pleť mohla být přitažlivější

Na základě zkoumání DNA se vědcům také podařilo zjistit, že blednutí pokožky Evropanů výrazně zrychlilo v posledních pěti tisících letech. Připisují to způsobům výběru sexuálního partnera. Je prý totiž možné, že světlejší barva byla znakem příslušnosti k určité skupině, a měla tak vliv na výběr partnera. Světlejší typ mohl také působit přitažlivěji, mít více příležitostí k sexuálnímu styku a tedy k přenosu své genetické informace na potomky

ČTĚTE TAKÉ:

"Výsledky našich bádání se však nedají interpretovat tak, že vše, co prošlo výběrem, bylo výhodné. Právě znaky, které se prosadily na základě volby partnera, jsou často kulturně podmíněné a tedy otázkou vkusu," upozornil Joachim Burger z univerzity v Mohuči.

DNA pro své analýzy získali vědci z koster lidí takzvané jámové kultury. Ti žili zhruba před čtyřmi až pěti tisíci let ve stepních oblastech mezi východními Karpaty a Uralem, tedy na území dnešní Ukrajiny a jihozápadního Ruska. Příslušníci této kultury byli pohřbíváni pod mohyly do jam posypaných okrovou barvou.

Lidovky.cz, ČTK

Najdete na Lidovky.cz