Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

‚Nesmírně složitá operace‘. Sonda poprvé v historii přistála na kometě

Věda

  10:30aktualizováno  18:42
VIDEO: Desetileté čekání je u konce. Sonda přistála poprvé v historii na kometě. Má přinést nové poznatky o vzniku sluneční soustavy a o tom, jak se na Zemi dostala voda. Nejspíš pochází právě z komet, které do naší planety kdysi narazily.

Sonda Rosetta a modul Philae. foto: ESA - Evropská vesmírná agenturaLidovky.cz

Evropský vesmírný modul Philae ve středu úspěšně přistál na povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko vzdálené 510 milionů kilometrů od Země. Přistání modulu na kometě završilo desetileté vesmírné putování mateřské sondy Rosetta a je významným vědeckým milníkem.

Přistání modulu Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko

Zpráva o přistání přišla krátce po 17:00 SEČ, zhruba půl hodiny poté, co modul na poměrně prašný a pórovitý povrch vesmírného tělesa skutečně dosednul. Právě tak dlouho totiž trvala cesta signálu od komety k Zemi. V řídícím středisku v Darmstadtu v tu chvíli propukli všichni zúčastnění v jásot a ředitel ESA Jean-Jacques Dordain v emotivní řeči hovořil o „obrovském kroku vpřed“ při prozkoumávání vesmíru.

„Jsme první, kteří to udělali, a tak to už zůstane navždy,“ dodal Dordain se zřetelnou úlevou po hodinách napjatého čekání. „Jsme na kometě, jsme velmi šťastní,“ jásal také ředitel letu Andrea Accomazzo za velkého potlesku a vzájemného objímání v sále řídícího centra.

„Můžeme doufat, že průzkumem něčeho v obrovském detailu vyřešíme záhadu všeho ostatního,“ dodal vědecký poradce mise Mark McCaughrean, podle kterého věda začíná ve chvíli, kdy sonda přistála na povrchu komety.

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko 1
Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko 2
Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko 3
Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko 4

V blízkosti komet už několik sond prolétlo, ale nikdy se u nich nezdržely delší dobu. Evropská sonda Rosetta odstartovala v březnu 2004 a po složité dráze se postupně přibližovala ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Letos v srpnu zaparkovala na její oběžné dráze, začala ji podrobně mapovat a proměřovat její slabé gravitační pole.

Kometu o velikosti kolem tří kilometrů tvoří dvě spojená jádra, takže připomíná gumovou kačenku. „Vědečtější označení by znělo dotyková dvojkometa,“ upřesňuje Jiří Borovička z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Pro přistání vědci vybrali relativně rovnou oblast na vrcholku její hlavy.

Přistávací modul Philae se od mateřské sondy odpoutal kolem půl desáté dopoledne našeho času, na kometu dosedl zhruba po sedmi hodinách. Řídicí středisko se ale o všem dozvědělo až o 28 minut později, kdy signál doputoval na Zemi.

Sonda Rosetta, modul Philae a kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Vzhledem ke zpoždění komunikace musel celý manévr probíhat automaticky, bez možnosti lidského zásahu. „Je to nesmírně složitá operace, kterou zatím nikdo nezkoušel, takže úspěch není zaručen,“ upozorňoval ještě před manévrem Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.

Modul se na povrchu zachytil harpunami, zpětné trysky zajistily, aby se neodrazil pryč. Pomocí deseti vědeckých přístrojů začal zkoumat chemické a fyzikální vlastnosti komety. Hlavním úkolem je odebrat vrtákem vzorky z hloubky kolem 20 centimetrů a analyzovat je. Baterie by měly vydržet nejméně 64 hodin, v ideálním případě ale může modul díky solárním panelům fungovat až několik měsíců.

Zjištění, z čeho je kometa Čurjumov-Gerasimenko složena, by mohlo astronomům pomoci při poznávání podmínek, které v dávných dobách v této části vesmíru panovaly. Tyto poznatky by rovněž mohly přispět k vyřešení záhady, jak se na Zemi dostala voda - zda na ní byla hned od počátku formování planety, nebo zda ji dopravily právě komety, které se se Zemí srazily.

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko 5

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko 4

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko 6

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko7

Už před přistáním sondy vědci pomocí měřících čidel z unikajících plynů komety zjistili, že Čurjumov-Gerasimenko oplývá sirovodíkem, který připomíná zápach zkažených vajec, a čpavkem, který zase připomíná koňskou močůvku. Obsahuje také oxid siřičitý a sirouhlík. Nicméně hustota těchto složek je údajně malá. Mlhavý obal komety tvoří převážně voda a oxid uhličitý smíchaný s oxidem uhelnatým. Každopádně její bohatá chemická směs je podle vědců překvapivá, protože v době provedených měření bylo těleso ještě 400 milionů kilometrů daleko od Slunce.

Autoři:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!