Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Věda

Nobelisté jsou rok od roku starší. Cenu dostávají desítky let poté, co zveřejní své zásadní objevy

Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali britský fyzik a matematik Roger Penrose, německý astrofyzik Reinhard Genzel a americká astronomka Andrea Ghezová za výzkum černých děr. foto: ČTK

Letošní Nobelovy ceny nezvrátily trend z poslední doby, alespoň co se týče přírodovědných oborů. Věkový průměr výzkumníků, kteří dostávají nejprestižnější vědecké ocenění, se pomalu, ale jistě zvyšuje. Na začátku jednadvacátého století je na světě o několik řádů víc vědců než v roce 1901, kdy se ceny začaly udílet. Znamená to, že je i víc objevů, jejichž autoři si cenu zaslouží.
  5:49

Mnoho z nich se jí však nedožije. Mírnou výjimku z trendu letos tvoří Nobelova cena za chemii. Získaly ji dvě dámy – Američanka Jennifer Doudnaová a Francouzka Emmanuelle Charpentierová. Vynalezly převratnou novou metodu na stříhání genů CRISPR.

Desetiletí zpoždění

Jejich objev umožnil molekulárním biologům a genetikům editovat DNA s nebývalou přesností. Cenu získaly pouhých osm let poté, co ho zveřejnily, a v relativně nízkém věku. Doudnaové je teprve 56 let, Charpentierové dokonce jen 51.

Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Milgrom a Wilson. Objasnili fungování aukcí a chování kupujících

V porovnání s majoritou laureátů v přírodovědných oborech z počátku 21. století jsou mladé. Většina vítězů Nobelových cen se dočká telefonátu ze Stockholmu s mnohaletým zpožděním.

Často je to na konci jejich vědecké kariéry. Je to i případ letos oceněného britského fyzika Rogera Penrose, jemuž bylo osmého srpna 89 let. Cenu dostal za objevy, které učinil v roce 1965, tedy před pětapadesáti roky. Konkrétně šlo o příspěvek k výzkumu černých děr.

Americká biochemička Jennifer A. Doudnaová (vlevo) a francouzská mikrobioložka Emmanuelle Charpentierová.

Srovnání s Einsteinem

Jejich studium je důležitá oblast obecné teorie relativity, což je nejlepší známý matematický popis gravitace. V době Penroseových výzkumů byla obecná relativita stará čtyřicet let. Původní autor teorie Albert Einstein zemřel jen deset let před zveřejněním Penroseových závěrů, v roce 1955.

Sám dostal Nobelovu cenu ve dvaačtyřiceti letech. Nebylo to však za obecnou relativitu, nýbrž za vysvětlení fotoelektrického jevu. Je to uvolňování elektronů z materiálu, který zasáhne elektromagnetické záření. Einstein ho objasnil v roce 1905. Cenu dostal v roce 1921.

Žebříček nejmladších laureátů

Ani další z letošních laureátů Nobelových cen nejsou už zrovna mladíci. Nejstarší z vítězů v oblasti fyziologie a medicíny je americký virolog Harvey J. Alter. V září oslavil 85. narozeniny. Cenu získal za objev viru hepatitidy (žloutenky) C. Společně s Alterem ocenila nobelovská komise sedmdesátiletého Brita (už dlouho žijícího v Kanadě) Michaela Houghtona a osmašedesátiletého Američana Charlese M. Rice.

Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program za boj proti hladu. Nedostatek potravin zhoršil i covid

Všichni zmínění pánové jsou pořád aktivní. Kdyby však chtěli, mohli už klidně odejít do důchodu. Z pohledu stárnutí oceněných jsou zajímavé žebříčky nejmladších a nejstarších výherců na oficiálním webu Nobelových cen.

Když vyřadíme laureáty ceny za mír, zůstanou v seznamu nejmladších oceněných jen dva vědci, kteří dostali cenu po roce 1950. Jsou to Číňan Li Čeng-tao, oceněný za fyziku v roce 1957, a Němec Rudolf Mössbauer, který dostal Nobelovu cenu ve stejném oboru roku 1961.

Rekordman Goodenough

Úplně nejmladším oceněným v přírodovědném oboru a druhým nejmladším celkově byl britský fyzik Lawrence Bragg. Cenu dostal v roce 1915, společně se svým otcem Williamem Braggem. Studovali strukturu krystalů pomocí rentgenového záření. Lawrenci Braggovi bylo v roce 1915 teprve 25 let.

Pokud se podíváme na žebříček nejstarších laureátů, získáme zhruba opačný obrázek. Po vyřazení dvou mírových cen a dvou za literaturu nezůstane v seznamu ani jeden člověk oceněný před rokem 1950.

Naprostá většina nejstarších laureátů dostala svou cenu po roce 2000. Vůbec nejstarší držitel Nobelovy ceny je americký materiálový vědec John B. Goodenough. Získal ji minulý rok v oboru chemie společně s Britem Michaelem S. Whittinghamem a Japoncem Akirou Jošinou za vynález lithium-iontové baterie. Bylo mu tehdy 97 let.

Převaha mladých výzkumníků ve statistikách z počátku minulého století by mohla souviset také s revolucí, která tehdy ve vědě proběhla. Týká se to zejména fyziky. Na začátku století se naše představy o přírodě radikálně měnily. K převratným objevům docházelo každý rok a mladí vědci tak mohli mít více příležitostí.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!