25. října 2019 5:15 Lidovky.cz > Relax > Věda

Nobelova cena chce nápad a hodně práce, říká český lékař a vědec

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané William... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané William... | foto: Reuters

Věda je týmové dílo, s nositeli Nobelovy ceny spolupracují jiní výborní vědci a další na jejich objevy navazují. S laureátem Greggem Semenzou spolupracoval i Karel Pacák, český lékař a vědec, který působí v USA.

LN Jak se stalo, že jste vědcem v USA?
Vystudoval jsem 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Vždycky jsem měl snahu dělat vědu, využil jsem příležitosti v roce 1990 a po složení atestace z vnitřního lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy jsem odjel na stáž do Národních institutů zdraví (NIH) v americké Bethesdě. Zde jsem chtěl skloubit klinickou a výzkumnou práci na vysoké úrovni a to v tehdejším Československu nebylo možné.

Karel Pacák

LN A od té doby působíte v Bethesdě?
Ano, téměř po celou dobu pracuji v NIH kromě dvou let, kdy jsem byl na atestační přípravě z vnitřního lékařství ve washingtonské nemocnici. Nyní jsem vedoucím oddělení lékařské neuroendokrinologie, kde se zabývám zejména výzkumem i léčbou neuroendokrinních nádorů, především nádorů nadledvin. Spolupracuji i s několika českými pracovišti, přednáším například na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, na níž jsem ostatně získal i titul profesora a doktora věd.

LN Jak jste poznal profesora Semenzu?
Bylo to v roce 2012. Profesor Semenza publikoval v roce 1991 poznatky o genech, které objevil a jež se podílejí na odpovědi buňky na nedostatek kyslíku, na ději, který se nazývá hypoxie, a na regulaci hormonu erytropoetin. Erytropoetin podněcuje produkci červených krvinek, které pak roznesou po těle více kyslíku, především při jeho nedostatku.

V našem klinicko-vědeckém programu máme některé pacienty s polycytémií. To je onemocnění krvetvorných buněk v kostní dřeni, při němž se zvýší počet červených krvinek a sníží tekutost krve, což může vést ke vzniku sraženin. Naší výzkumné skupině se podařilo odhalit, že u pacientů s určitými neuroendokrinními nádory nadledvin a dvanáctníku byla přítomna polycytémie, a to právě v důsledku zvýšené tvorby erytropoetinu.

Proto jsme tehdy navštívili profesora Semenzu a probrali jsme své poznatky, které navazovaly na ty jeho dřívější. V dalším výzkumu, na němž se podílel i profesor Josef Prchal, Čech působící na Univerzitě v Utahu, jsme prokázali, že mutace genu, který řídí odezvu buňky na nedostatek kyslíku, stimuluje nejen tvorbu červených krvinek, ale i nádorových buněk (dnes se to nazývá Pacak-Zhuangův syndrom).

Později jsme s profesorem Semenzou publikovali odborný článek, ve kterém jsme popsali účinnost látek, jež výrazně zabraňují růstu neuroendokrinních nádorů nadledvin, a to přes geny, které se uplatňují v tom, jak buňka vnímá nedostatek kyslíku.

Nobelovy ceny 2019

LN Jaká to byla spolupráce?
Náročná. Profesor Semenza je velice pozorný, vše si dokonale přečte a opraví, má vynikající znalosti, je kritický, ale férový a upřímný. Článek nám několikrát vrátil s připomínkami, než jsme jej nabídli k publikaci. Tím jsme se vždycky něco nového naučili. Byla to vynikající zkušenost.

LN Znáte se i s dalším Američanem, Williamem Kaelinem, který rovněž letos získal Nobelovu cenu?
Nespolupracovali jsme spolu, ale společně jsem s ním přednášel na konferenci věnované endokrinním nádorům. Ale musím říci, že z jeho prací jsme výrazně čerpali. Byl to on, kdo objevil, jak se určitá bílkovina uplatňuje v reakci buňky na hypoxii i při vzniku nádoru nadledvin. To byl poznatek významný i pro náš výzkum.

LN Jak je těžké vypracovat se na pozici, kde je možné získat Nobelovu cenu?
Velice těžké. Musíte mít velmi výjimečný nápad a musí se týkat něčeho, co má velmi široký dopad na děje, které se – v případě Nobelovy ceny za lékařství – odehrávají v těle člověka. V případě profesora Semenzy to bylo objevení mechanismu, jímž buňky vnímají hladinu kyslíku. Mechanismus se projevuje v každé buňce a má vliv na téměř všechna onemocnění. Musíte ovšem v sobě taky mít nesmírnou sílu velmi těžce vědecky pracovat, studovat, překonávat problémy, občas být také neuznaný a odmítnutý.

LN Dá se říci, proč je americká věda o tolik úspěšnější než česká?
V USA existuje velmi dobrý, i když nesmírně konkurenční systém získání podpory na výzkum. Na mnohých pracovištích a univerzitách působí vynikající vědci a učitelé. Získání vědeckých hodností musí být podloženo velmi dobrými odbornými publikacemi. To je navíc propojeno s velmi usilovnou prací, odhodláním zůstávat v laboratoři do nočních hodin, přes víkendy a svátky.

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

„Když se něco naučíte rychle, váš mozek bude mít tendenci pamatovat si to... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

Prostitutka láká zákazníky za výlohou vykřičeného domu v Dubí u Teplic (2005) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...